Soudruzi SSSR vysušili jezero Sevan a počet ryb v něm se 50× snížil. Arméni ho teď oživují

Jezero Sevan se nachází v Arménii zhruba ve výšce 1900 metrů a patří mezi největší vysokohorská sladkovodní jezera světa. Jeho hladina, čerstvý vzduch a horské obzory dělají z této lokality místo, ke kterému Arméni odjakživa vzhlíželi jako k velkému moři uprostřed své země. Lidé osídlili břehy jezera před zhruba šestnácti tisíci lety a od těch dob z jeho vod lovili endemické pstruhy ischchany. Sevan je po jihoamerické Titicace druhým nejvýše položeným sladkovodním jezerem světa.

Roku 1910 přišel inženýr Sukias Manasserian s plánem, jak ze Sevanu napájet pole i elektrárny. Manasserianova kniha nesla název The Evaporating Billions and the Stagnation of Russian Capital, tedy Vypařující se miliardy a stagnace ruského kapitálu. Stavba Sevansko-Hrazdanské kaskády trvala bezmála tři desetiletí, od roku 1930 až do roku 1962. Voda z jezera se začala čerpat pro výrobu elektřiny v roce 1938 a nejnižší hodnoty hladina dosáhla v roce 1952. Tehdejší pětiletky vyžadovaly elektřinu a obilí, a tak inženýrský plán z roku 1910 dostal po desítkách let v šuplíku najednou status státní priority. Optimistické předpovědi z té doby přitom slibovaly, že úlovky ryb se po smrštění jezera zvýší osmi až desetinásobně.

V dlouhodobém pohledu hladina jezera klesla zhruba o 20 metrů a objem vody se zmenšil o více než 40 procent. Maximální hloubka klesla z původních 98,7 metrů na 79,7 metrů. Tato čísla mluví za vše a názorně ukazují, jak rychle dokáže obří umělý odběr proměnit i to největší vysokohorské jezero kontinentu v hluboce zraněný ekosystém. Po roce 2018 jezero pravidelně každé léto a podzim postihují masivní přemnožení sinic, které ohrožují celý jeho ekosystém. Zelená voda, hladina zapáchá a turisté na severním břehu se nestačí divit, jak může mít jezero v takové výšce takové potíže.

Endemický pstruh ischchan má čtyři poddruhy. Dva ze čtyř původních poddruhů, jsou už podle Mezinárodního svazu ochrany přírody považovány za vyhynulé. Rybí zdroje v jezeře poklesly za sovětskou éru padesátkrát. V počátcích padesátých let dosahoval roční úlovek ischchana okolo šesti tisíc tun, ale o čtvrt století později klesl na pouhé stovky a v roce 1976 musely úřady rybolov plošně zakázat.

Zákaz však nepřišel zadarmo a rybářské vesnice na východním břehu zůstaly bez příjmu, ze kterých žily generace. V roce 1924 sověti do jezera vysadili siga obecného z Ladožského a Čudského jezera, který se v Sevanu uchytil a po desetiletích tvořil hlavní část úlovků. Podle nadace pro obnovu populace pstruha ischchana klesly stavy z někdejších 30 000 tun na pouhých 300 tun. Sedm vodních elektráren Sevansko-Hrazdanské kaskády dnes pokrývá zhruba desetinu arménské spotřeby elektřiny.

V roce 2001 přijal arménský parlament zákon o Sevanu, který jezero definoval jako strategický sladkovodní zdroj státu. Tato právní norma se stala kostrou všeho, co potom přišlo, a poprvé od dob sovětské éry dala vědcům i úředníkům jasný mandát mluvit o jezeře jako o národním pokladu. Líheň pstruhů v obci Karchaghbyur dokáže ročně vyprodukovat až tři miliony padesátigramových rybek a postavila ji dánská společnost Billund Aquaculture. První arménský líhňový závod s uzavřeným vodním cyklem o roční kapacitě padesáti tun rybek byl uveden do provozu v prosinci 2016.

Mezi Arménií a dánskými chovateli ryb se postupně rozjela užitečná spolupráce, která přivedla do horských údolí západní technologii i znalosti odchovu lososovitých druhů. V obci Geghhovit v gegharkunijském kraji vznikl projekt UNDP zaměřený na líheň, která má každoročně do jezera vypouštět pět až deset tisíc mladých pstruhů. Projekt v Geghhovitu vytvořil deset až patnáct sezónních a tři až pět trvalých pracovních míst v komunitě.

Pro horské vesnice, kde do té doby vládla nezaměstnanost a odliv mladých do Jerevanu, mají i tyto skromné počty zásadní význam. Tehdejší arménský premiér Karen Karapetjan v listopadu 2017 na poradě potvrdil, že hlavním cílem programu je obnova dvou poddruhů sevanského pstruha a rozvoj akvakultury.

Prezident Serž Sargsjan navštívil 28. října 2017 obce Lčap a Karčaghbyur, aby se osobně přesvědčil o pokrocích programu na obnovu pstruha. Politici tehdy věděli, že jezero a jeho ryby se staly emblematickým tématem, na kterém každá vláda buď získá body, nebo o ně přijde. V zimě 2017 až 2018 zamrzla hladina jezera tak silně, že kry strhly příbřežní klece a do volné vody uniklo zhruba 95 tun chovných ryb.

Průhlednost vody se v centrální části jezera mezitím zvýšila až na jedenáct metrů. Ke dni 30. prosince 2024 měřila hladina 1900,39 metru nad mořem, což představovalo nejvyšší roční přírůstek za posledních osm let. V roce 2024 dorazilo do jezera 185 milionů krychlových metrů vody přes tunel z Arpy a celkové vypouštění na zavlažování bylo nejnižší za uplynulých patnáct let. K 12. květnu 2025 dosáhla hladina jezera 1900,64 metru, čímž překonala předchozí měření o 22 centimetrů.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Lake_Sevan

https://limnology.org/news/what-happened-to-lake-sevant-silnews-23/

https://www.fao.org/4/x2614e/x2614e13.htm

https://www.mdpi.com/2072-4292/16/13/2285

https://hetq.am/en/article/121841

https://www.grida.no/publications/138

https://www.thegef.org/newsroom/news/gef-sgp-armenia-supports-reproduction-sevan-trout-lake-sevan-catchment-basin

https://caucasuswatch.de/en/news/rushydro-sells-the-sevan-hrazdan-cascade-to-the-tashir-group.html

https://www.gov.am/en/news/item/9206/

https://www.president.am/en/press-release/item/2017/10/28/President-Serzh-Sargsyan-visited-Gegharkunik-Marz

https://arka.am/en/news/economy/lake-sevan-s-water-level-rose-by-22-cm-in-2024-national-weather-center/

https://www.ecolur.org/en/news/water/15959/