Článek
Začátek nenápadného problému
Celou zimu jsem si říkala, že se mi doma topí nějak zvláštně. Radiátory jsem měla nastavené, teplo v bytě bylo, ale pocitově to nebylo ono. Po večerech jsem přidávala na stupních a pořád měla pocit, že se teplo v pokoji rozptyluje rychleji než dřív. Nepřikládala jsem tomu velkou váhu, protože jsem si myslela, že je to prostě zimou, která byla letos dost studená.
První podezření
V lednu jsem se náhodou potkala se sousedkou z patra nad námi. Postěžovala si, že jejich domácnost letos šetří, a pronesla větu, která mi zůstala v hlavě: „My letos topení vůbec nezapínáme, je to zbytečný luxus.“ V tu chvíli mi to ještě nepřišlo nijak zásadní. Řekla jsem si, že si prostě připlatím trochu víc, ale že to nemůže mít na mě tak velký vliv. Jenže ta věta se mi pořád vracela.
Vyúčtování, které mě posadilo
Na jaře přišlo vyúčtování a já úplně ztuhla. Částka, kterou jsem měla doplatit, byla skoro dvojnásobná oproti minulému roku. A to jsem se nijak nelišila v používání topení ani v délce větrání. Okamžitě jsem začala zjišťovat, jak je možné, že se mi náklady tak vyšplhaly.
Jak funguje teplo v paneláku
Správce mi vysvětlil, že v panelácích teplo nefunguje izolovaně. Pokud sousedi netopí, jejich byt je v podstatě chladný blok, který ochlazuje okolní byty. Radiátory v mém bytě tak musely jet naplno, aby se udržela teplota. Takže zatímco oni seděli doma v teplých svetrech a šetřili, já platila i za to, že ohřívám jejich zdi. Bylo mi z toho až fyzicky špatně.
Konfrontace se sousedy
Sešla jsem se s nimi na chodbě a snažila se jim to vysvětlit. Oni ale jen pokrčili rameny a řekli, že si hlídají jen svoje účty. Na nějaké dopady na okolní byty prý nemyslí. Byla jsem z toho zoufalá, protože jsem pochopila, že jim nejde o nic jiného než o vlastní kapsu, a to i na úkor ostatních.
Hořká zkušenost
Když jsem se s účty smířila a doplatila je, cítila jsem velkou bezmoc. Člověk se snaží žít rozumně, šetřit a dělat věci férově, ale stačí, aby někdo vedle ignoroval základní pravidla společného bydlení, a všechno úsilí je pryč. Od té chvíle už se na sousedy nedívám stejně jako dřív. Místo přátelských tváří v domě vidím ty, kteří se rozhodli ušetřit tím, že nechají ostatní platit za jejich pohodlí.
