Sovětští soudruzi vysušili 4. největší jezero světa. Kazaši ho teď vzkřísili, vody přibylo o 42 %

V roce 1960 patřilo Aralské jezero k největším vnitrozemským vodním plochám planety. Tehdy mělo rozlohu zhruba 68 000 čtverečních kilometrů a objem 1 100 kubických kilometrů vody. Solnou plochu sytily dvě velké středoasijské řeky, Amudarja a Syrdarja, pramenící v horách Pamíru a Ťan-šanu.

Na počátku šedesátých let se sovětské vedení rozhodlo proměnit aridní stepi Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu v obří bavlnářské pole. Plán zněl jednoduše: stačí propojit pánev mezi oběma řekami kanály se vzdálenými poli a Sovětský svaz získá strategickou surovinu, kterou už nebude muset shánět jinde.

Symbolem této politiky se stal Karakumský kanál, jehož stavba začala v roce 1954, a v roce 1986 z něj odtékalo do pouště 14 kubických kilometrů vody ročně. Před výstavbou kanálů přiváděly obě řeky do Aralu v průměru 56 kubických kilometrů vody ročně.

Hladina Aralu začala povážlivě klesat hned od šedesátých let a v desetiletí mezi roky 1961 a 1970 padala v průměru o dvacet centimetrů ročně. Z dálky to nedělalo drama, takový pokles se v písku ztratí jako noční rosa, a v pobřežních městech dlouho panovala iluze, že vše je v pořádku. V roce 1987 se hladina natolik snížila, že se velké jezero rozdělilo na severní a jižní část, později pojmenované Malý a Velký Aral.

Mezi roky 1960 a 1989 hladina jezera klesla o 14 metrů a jeho objem se snížil o 68 procent z 1 064 na 340 kubických kilometrů. Slanost vody v jižní části Aralu dnes přesahuje sto gramů na litr, což je zhruba trojnásobek slanosti oceánu. Voda, kdysi domov desítek druhů ryb, se proměnila v žíravý roztok, ve kterém přežily jen ty nejodolnější organismy a kde si dnes nikdo netroufne ani umýt nádobí. V srpnu 2014 zachytila družice NASA poprvé od začátku měření zcela vyschlou východní pánev jižního Aralu.

Vyschlé dno se proměnilo v novou poušť Aralkum, plnou písku promíchaného se solí a pesticidy. Prach z odhaleného dna roznáší vítr na obrovské vzdálenosti a každoročně do ovzduší zvedne přes sto milionů tun soli, hnojiv a pesticidů.

V roce 1957 vytahovali rybáři z Aralu rekordních 48 000 tun ryb a celá přístavní města jako Muynak a Aralsk z toho prosperovala. Z původního Aralu zůstává dnes pouhých deset procent rozlohy a většina se proměnila v poušť. V Muynaku dnes turisté procházejí mezi rezavými trupy lodí desítky kilometrů od pobřeží, a vraky se staly symbolem katastrofy.

Kazachstán se v říjnu 2003 rozhodl postavit napříč úzkou částí bývalého moře hráz Kokaral. Práce na téměř třináct kilometrů dlouhém valu byly dokončeny v srpnu 2005 s pomocí Světové banky. Inženýrsky to nebyl div, ale šlo o první gesto proti sovětskému přístupu: místo aby se voda odváděla, mělo se jí konečně dát někde zastavit.

Celkové náklady projektu Syr Darya Control and Northern Aral Sea dosáhly téměř 86 milionů dolarů, přičemž 64,5 milionu dolarů poskytla Světová banka jako úvěr. Hráz umožnila zadržet ve Severním Aralu více než 29 kubických kilometrů vody. Každá kapka, která dosud z Malého Aralu utíkala na jih, teď zůstávala v severní pánvi, kterou bylo ještě možné zachránit.

Po dokončení Kokaralu vystoupala hladina Malého Aralu o šest a půl stopy a objem vody se zvedl o 42 procent. Vodní hladina v severní části moře vzrostla pouhých sedm měsíců po dokončení hráze o jedenáct stop, ačkoli vědci tento výsledek čekali až za tři roky. Podle Světové banky vzrostl objem Severního Aralu už do roku 2008 o 68 procent oproti stavu před stavbou hráze.

Slanost vody v severním jezeře po stavbě hráze klesla z třiceti gramů na osm gramů na litr. Pro vodní život šlo o rozdíl mezi smrtí a životem, neboť dřívější slanost přežily jen halofilní druhy a po jejím poklesu se vrátila sladkovodní fauna. Do severní části Aralu se postupně vrátilo přibližně osmnáct druhů ryb, mezi nimiž jsou nejoblíbenější candát, cejn a kapr.

V roce 2005 dosáhly úlovky na Severním Aralu 695 tun ryb. V roce 2016 odlovili rybáři podle Aralské rybářské inspekce 7 106 tun ryb. Tehdy to už nebyl drobný přivýdělek, ale plnohodnotný hospodářský základ, na němž mohla oblast kolem Aralska postavit obnovu. V roce 2024 dosáhl celkový objem vody v Severním Aralu 21,4 miliardy kubických metrů. Od zahájení provozu hráze do roku 2024 se ze Syrdarji do Severního Aralu vlilo celkem 46,6 miliardy kubických metrů vody.

Když se mluví o vzkříšení Aralu, jde jen o severnější polovinu. Jižní jezero v Uzbekistánu dál chřadne. Podle úředníka Mezinárodního fondu pro záchranu Aralu Vadima Sokolova by úplná obnova jezera vyžadovala minimálně 30 až 40 let zastavení veškeré hospodářské činnosti v povodí. V regionu, kde Uzbekistán patří mezi pět největších světových vývozců bavlny, zní zastavení práce v kanálech na desítky let spíš jako sen.

Kazachstán a Uzbekistán za poslední dekádu osázely vyschlé dno více než pěti miliony akrů saxaulu, slanomilné dřeviny stabilizující půdu.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Aral_Sea

https://earthobservatory.nasa.gov/world-of-change/AralSea

https://www.nationalgeographic.com/environment/article/aral-sea-restoration-freshwater-crisis

https://newlinesmag.com/essays/environmental-disaster-and-hopeful-revival-in-central-asia/

https://spiritofamerica.org/the-aral-sea

https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2014/07/10/world-bank-and-kazakhstan-plan-further-improvements-in-northern-aral-sea-area

https://www.worldbank.org/en/results/2005/09/01/saving-a-corner-of-the-aral-sea

https://www.nationalgeographic.com/science/article/north-aral-sea-restoration-fish-kazakhstan

https://en.wikipedia.org/wiki/Dike_Kokaral

https://www.focusongeography.org/publications/articles/aral_sea/index.html

https://astanatimes.com/2024/06/water-volume-rises-in-northern-aral-sea-hits-21-4-billion-cubic-meters/

https://caspianpost.com/stories/how-kazakhstan-is-reviving-the-aral-sea-that-the-soviet-union-destroyed

https://eros.usgs.gov/earthshots/aral-sea-kazakhstan-and-uzbekistan

https://www.resources.org/archives/the-disappearing-aral-sea/

Obrázky:

„File:The Aral sea is drying up. Bay of Zhalanash, Ship Cemetery, Aralsk, Kazakhstan.jpg“ by Zhanat Kulenov is licensed under CC BY-SA 3.0.

„The Aral Sea (21 Aug 2024)“ by Theskieshface0 is marked with CC0 1.0.