Článek
Slib, na kterém jsme stavěli plán
Když jsme s partnerem začali řešit vlastní bydlení, bylo jasné, že to bez pomoci nepůjde. Ceny nemovitostí rostly rychleji než naše úspory a banka nám dala jasně najevo, kde je strop. Tchán tehdy přišel s nabídkou, že nám pomůže částkou, která vyrovná rozdíl. Nešlo o dar, mluvilo se o návratné pomoci, srozumitelně a bez mlžení. Díky tomu jsme si mohli dovolit konkrétní byt a začít jednat vážně.
Rozhodnutí padlo rychle
Na základě tohoto příslibu jsme podepsali rezervační smlouvu a později i úvěrové dokumenty. Vše jsme probírali otevřeně, i doma panoval pocit, že je plán jasný. Byla jsem nervózní, ale zároveň klidná, protože jsem měla pocit, že stojíme na pevných základech. Nikdo nás nevaroval, že by se situace mohla změnit.
Obrat, který nikdo nečekal
Krátce po podpisu smluv přišla studená sprcha. Tchán oznámil, že si to rozmyslel. Peníze prý potřebuje pro sebe, řeší vlastní věci a nemůže si dovolit je dát stranou. Žádná hádka, žádné emoce, jen suché konstatování. Seděla jsem u stolu a měla pocit, že mi někdo stáhl vzduch z místnosti. V tu chvíli už nebylo cesty zpět.
Dopady na nás dva
Najednou jsme stáli před realitou, kterou jsme neměli, jak obejít. Hypotéka běžela, závazky byly podepsané a část peněz chyběla. Museli jsme během pár dnů přepočítat rozpočet, shánět jiné zdroje a zároveň zvládat pocit zrady. Partner se snažil situaci mírnit, já jsem to v sobě dusila. Nešlo jen o peníze, ale o důvěru, se kterou jsme počítali.
Od té doby se vztahy změnily. Nevyčítáme, ale ani nepředstíráme, že se nic nestalo. Téma bydlení se doma přestalo otevírat a návštěvy jsou opatrné. Všechno je zdvořilé, ale napjaté. Nejhorší je vědomí, že kdyby k tomu obratu došlo dřív, mohli jsme se rozhodnout jinak.
Každodenní realita
Byt jsme nakonec udrželi, ale za cenu, kterou jsme si původně neuměli představit. Každý měsíc počítáme, škrtáme a odkládáme věci, které jsme považovali za samozřejmé. Když platím splátku, vybaví se mi ten klidný tón hlasu, kterým bylo řečeno, že peníze nakonec nebudou. Ne jako výčitka, spíš jako tichá připomínka, že i nejbližší sliby mají datum spotřeby, které se může změnit bez varování.
