Článek
V lednu 2024 Městský soud v Praze oba obžalované, Andreje Babiše a Janu Nagyovou, zprostil viny v kauze Čapí hnízdo. Jenže o pár měsíců později, v dubnu 2025, přišel zásadní obrat: Evropský parlament zbavil Nagyovou imunity a otevřel cestu k jejímu soudnímu stíhání. A v červnu 2025 Vrchní soud v Praze rozhodl ještě jednoznačněji – důkazy jsou podle něj tak silné, že městský soud už příště nemůže dojít k jinému závěru než k vině. Jinými slovy: oba jsou vinni, a tečka.
A tady se otevírá scéna, která by klidně mohla být součástí absurdního divadla. Jana Nagyová, někdejší spolupracovnice, stojí před soudem a čeká na rozsudek. Andrej Babiš se mezitím usmívá z billboardů a na náměstích hraje roli pronásledovaného mučedníka. Jeden viník se třese v soudní síni, druhý se veze na vlně politické imunity. Stejná kauza, stejné důkazy, a přesto dva naprosto odlišné osudy.
A teď si přidejme ještě pikantnější paradox: Andrej Babiš se může klidně stát znovu premiérem. Premiér–viník, kterého soud označil za pachatele dotačního podvodu, ale díky imunitě zůstává mimo dosah justice. Zatímco Nagyová možná skončí ve vězení, její někdejší šéf může usednout do čela vlády a vyjednávat v Bruselu o dalších evropských dotacích. Kafka by žasl, Orwell by psal druhý díl 1984 a Jaroslav Hašek by se zasmál, že Švejk proti tomu působí jako realista.
Pro jeho obhajobu je to ráj – může donekonečna opakovat mantru o „politickém procesu“. Protože když vás soud v praxi nemůže ani vyslechnout, můžete si s klidem hrát na oběť a žít z pocitu, že jste nedotknutelný.
Pro koaliční partnery je to naopak past. Každý, kdo by s Babišem vládl, bude rukojmím jeho kauzy. Každý podpis pod koaliční smlouvou je zároveň podpisem pod větou: „Nevadí nám, že premiér je viník.“
Pro Evropskou unii je to groteskní vizitka. V Bruselu europoslankyni ve stejné kauze vydají k soudu, zatímco v Praze její šéf vesele vládne, chráněný domácí imunitou. Představa, že právě takový premiér jede vyjednávat o evropských dotacích, je absurdní sama o sobě.
A pro českou opozici? Dar z nebes. Nemusí ani složitě vymýšlet volební program – jediné heslo „premiér–viník“ jim vystačí na celé funkční období.
Pokud Jana Nagyová skutečně dostane trest a Andrej Babiš se přitom posadí do Strakovy akademie, bude to vizitka české demokracie, kterou už nikdo nevyčistí. Spolupracovnice viníkem podle soudu, šéf viníkem podle soudu, ale zároveň premiérem podle voličů. To už není politická realita, to je tragikomedie.
A proto je třeba říct naplno: jediný soud, který ještě může rozhodnout, je ten volební. Pokud nechceme, aby Česko vedl premiér s cejchem dotačního podvodu, který se soudem nepotkal jen proto, že ho kryje imunita, pak musíme volit tak, aby Andrej Babiš nikdy znovu premiérem nebyl.
