Článek
Jak to celé začalo
První večer jsme s kamarádkou zašly do baru v centru. Cítila jsem se tam trochu nepatřičně, protože kolem mě byly samé luxusní šaty a drahé hodinky. On si mě ale všiml hned. Přišel, pozdravil se se mnou a začal se ptát, odkud jsem. Byl klidný, usměvavý a zároveň působil tak, že na něj jen tak někdo nezapůsobí. Už při prvním rozhovoru jsem cítila, že je jiný než všichni ostatní.
Vila jako z jiného světa
Za pár dní mě pozval k sobě domů. Když jsem vstoupila do jeho vily, zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Všude mramor, zlaté detaily, výhled na moře. Připadalo mi to, jako bych se ocitla v jiném světě. Dal mi k dispozici pokoj, který byl větší než celý byt, ve kterém jsem bydlela doma. Bylo to něco, co jsem do té doby znala jen z filmů.
Život po jeho boku
S ním jsem poprvé zažila, jaké to je cestovat soukromým letadlem nebo snídat v hotelu, kde se o vás starají jako o královnu. Nebyl to ale jen luxus. Byl i pozorný, uměl mě rozesmát a dokázal mě obejmout tak, že jsem měla pocit, že jsem v bezpečí. Každý den po jeho boku vypadal jinak. Jednou jsme se procházeli po poušti, jindy jsme byli v Paříži na večeři. Nikdy předtím jsem se necítila tak výjimečně.
Byla jsem zamilovaná
Často jsem si říkala, že to nemůže být skutečné. On mě ale bral všude s sebou, představil mě svým přátelům a dával mi najevo, že mu na mně záleží. Na terase jsme sedávali dlouho do noci, pili čaj a koukali na světla města. V tu chvíli jsem věřila, že tohle je láska na celý život. A že už nikdy nebudu muset prožívat samotu.
Tvrdé probuzení
Jednoho dne se všechno změnilo. Přišel za mnou, posadil se a řekl, že je čas, abychom šli každý svou cestou. Nebylo v tom žádné drama, jen klidná slova, která bolela víc než jakákoliv hádka. Já se snažila tvářit statečně, ale uvnitř jsem se lámala. Když jsem si balila kufry, měla jsem pocit, že mi berou kus duše.
Poslední chvíle v Dubaji
Nikdy nezapomenu, jak jsem naposledy stála u brány jeho domu. Za sebou jsem nechávala roky, kdy jsem žila jako královna, a před sebou měla letadlo domů a prázdno, které se nedalo popsat. Držela jsem v ruce pas a cítila, že už nic nebude jako dřív. Moje pohádka skončila a s ní i kousek mého srdce.