Rozpuštění PKK. Končí nejdéle trvající ozbrojený konflikt v Turecku?

Strana kurdských pracujících (PKK) v nedávných dnech oznámila své rozpuštění po více než čtyřiceti letech ozbrojeného boje proti tureckému státu. Učinila tak na základě výzvy vězněného lídra Abdullaha Öcalana.

Abdullah Öcalan se narodil v roce 1948 v chudé kurdské rodině na jihu Turecka. V 70. letech, ovlivněn marxistickými idejemi a represí vůči Kurdům, založil PKK – organizaci, která měla za cíl vytvořit nezávislý kurdský stát. V té době bylo Kurdům upíráno právo mluvit svým jazykem, dávat svým dětem kurdská jména nebo projevovat jakýkoli nacionalismus.

V roce 1984 PKK zahájila separatistické povstání proti tureckému státu. Postupem času si tak PKK vydobyla monopol v boji za kurdskou autonomii. Ačkoli Öcalan PKK vedl autoritářsky, jeho pozice bojovníka za práva Kurdů vedla k vzrůstající popularitě mezi Kurdy po celém Turecku, čímž si vysloužil přezdívku „Appo“ (strýček).

Separatistický boj PKK vedla nevybíravým způsobem, včetně únosů turistů či bombových útoků. Po většinu své existence proto byla PKK Tureckem, Evropskou unií i Spojenými státy označována za teroristickou organizaci.

V roce 1999 byl Öcalan za pomoci amerických zpravodajských služeb zadržen a následně uvězněn na ostrově İmralı. V té době Turecko usilovalo o vstup do Evropské unie, což přispělo ke zrušení trestu smrti. Öcalanovi tak byl trest smrti přeměněn na doživotní odnětí svobody.

Od roku 2013 Öcalan otáčí a veřejně prohlašuje, že ozbrojený boj není účinnou cestou k dosažení kurdských práv. Překvapivá změna postoje vedla k zahájení mírového procesu mezi PKK a vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), v čele s prezidentem Erdoğanem.

Jednání ale zkrachovala v roce 2015 – mimo jiné kvůli tureckým obavám z posílení kurdských milicí v Sýrii, kdy se turečtí Kurdi zapojili do bojů proti Islámskému státu v Sýrii. V témže roce navíc AKP vytvořila nové spojenectví s krajně pravicovou Nacionálně činnou stranou (MHP), která ještě více ztížila možnosti mírového dialogu.

Na podzim 2024 se PKK přihlásila k útoku na tureckou státní obrannou společnost, který si vyžádal pět obětí. V reakci na útok Turecko udeřilo na cíle PKK v Iráku a Sýrii.

Jen o několik měsíců později v únoru 2025 však dochází k historickému přelomu. Z vězení Öcalan veřejně vyzývá ke složení zbraní:
„Vyzývám ke složení zbraní a přebírám za tuto výzvu historickou odpovědnost,“ napsal v dopise zveřejněném jeho právníky.

Za samotnou výzvou k odzbrojení stojí koaliční partner prezidenta Erdoğana a lídr nacionalistické MHP Devlet Bahçeli, což je v kontextu dosavadní tvrdé rétoriky MHP překvapivé. Právě Bahçeli se měl s Öcalanem v uplynulých měsících několikrát sejít a nabídnout mu propuštění z vězení.

Události nabírají rychlý spád a 12. května na svém kongresu PKK oznámila ukončení činnosti. PKK při oznámení uvedla, že „dokončila svou historickou misi“, když „přerušila politiku popírání a vyhlazování našeho lidu a přivedla kurdskou otázku do bodu, kdy ji lze řešit demokratickou politikou“. Reálné důvody však mohou být do určité míry pragmatického charakteru.

Za změnou postoje PKK může stát nejen snaha o mír, ale i měnící se geopolitická realita. Především pak nástup Donalda Trumpa a svržením Asadova režimu v Sýrii. Kurdské ozbrojené skupiny, včetně PKK, si dříve získaly přízeň Spojených států díky své roli v boji proti Islámskému státu. Trump však dnes nevidí roli USA jako ‚policajta‘ Blízkého východu a zahájil stahování části amerických jednotek z regionu.

Současně nově nastolená syrská vláda, která po svržení Asada vznikla, je v úzké spolupráci s Tureckem. Tyto nové vztahy výrazně omezily schopnost PKK a její syrské odnože operovat podél syrsko-turecké hranice. Kurdská menšina tak zůstává stále zranitelnější a její pozice se výrazně oslabila.

Konec ozbrojeného boje přivítaly jak vládní AKP, tak hlavní opoziční strana CHP. Opatrnější je však reakce veřejnosti. Pro mnohé Turky zůstává Öcalan symbolem násilí a terorismu.

Právě nacionalistická MHP, která se dříve ostře vymezovala vůči jakýmkoliv snahám o mírový proces s Kurdy. „To, že to byl Bahçeli… bylo trochu neuvěřitelné,“ řekl Sinem Adar, odborník na Turecko z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti. Jedná se tak pravděpodobně o ústupek koaličnímu partnerovi AKP před nadcházejícími volbami.

Není jasné, zda bude Öcalan skutečně propuštěn, jak mu bylo přislíbeno. Rozpuštění PKK samo o sobě nestačí k zahlazení hlubokých příkopů mezi tureckou většinou a kurdskou menšinou. Turecké úřady proto k otázce jeho propuštění přistupují velmi obezřetně – jakýkoli náznak ústupků by mohl vyvolat odpor voličů vládních stran. Pro mnoho Turků totiž Öcalan zůstává symbolem terorismu a viníkem ozbrojeného konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc obětí.

Zdroje: