Článek
Jak jsem si myslela, že šetřím
Dlouhé měsíce jsem žila v přesvědčení, že jsem objevila jednoduchý způsob, jak snížit účty. Byt mám malý, topení ústřední a přišlo mi úplně logické ho vypnout, když doma nejsem. Vracela jsem se do chladné místnosti, rychle jsem otočila kolečkem na radiátoru a během chvíle měl být klid. Jenže to často trvalo dlouho a někdy jsem seděla u stolu v kabátu, protože se mi nechtělo čekat, až se celý byt trochu prohřeje. Přesto jsem byla přesvědčená, že dělám správnou věc. Když jsem to vyprávěla kolegyni, povzbudila mě slovy, že to dělá taky. Ani ve snu mě nenapadlo, že postupujeme úplně špatně.
Kdy jsem zjistila, že něco nesedí
Na podzim mi začal jeden z radiátorů podivně cvakat. Občas topil, občas netopil a nakonec jsem si zavolala instalatéra. Nešlo o nic velkého, spíš o rutinní prohlídku. Vůbec jsem nečekala, že mě kromě opravy čeká i menší lekce. Když přišel, všiml si, že mám radiátory úplně stažené a že v bytě je chladno, i když venku zrovna začínala topná sezona. Prohodila jsem poznámku, že to dělám schválně, protože nechci zbytečně vytápět prázdný byt. Čekala jsem nějaké pochvalné uznání, ale místo toho se na mě podíval dost překvapeně.
Co mi instalatér vysvětlil
Sedla jsem si, protože mi začal popisovat věci, které jsem si nikdy neuvědomila. Řekl mi, že vypínání topení způsobí pravý opak toho, co chci. Když byt zcela vychladne, spotřebuje daleko víc energie na to, aby se po návratu ohřál na původní teplotu. Radiátory pak jedou naplno a systém si bere mnohem větší výkon. Dodal, že stálá mírná teplota je pro peněženku i pro zařízení výhodnější než neustálé kolísání. Upozornil mě i na to, že chladné a opakovaně rychle vytápěné prostory mají větší tendenci vlhnout a mohou se v nich objevovat plísně. Najednou mi došlo, proč se mi občas rosila okna, i když jsem doma byla jen chvíli.
Co se dělo potom
Zkusila jsem jeho doporučení hned další týden. Nechala jsem radiátory nastavené na nízkou, ale stálou hodnotu. Po návratu z práce byl byt příjemně vyhřátý a já jsem nemusela čekat, až se vzduch zahřeje. K mému překvapení jsem měla pocit, že je doma tak nějak klidněji, jako by se prostředí ustálilo. Když přišlo první vyúčtování, seděla jsem u stolu a nevěřila tomu. Účet nebyl vyšší než dřív. Ve skutečnosti byl dokonce o něco nižší. V tu chvíli jsem si uvědomila, že moje roky trvající šetření nebylo šetřením, ale jen zvykem, který nedával smysl.
