Článek
U kolize hráčů v soubojích platí pravidlo: rozhodčí situaci posuzuje s citem k provedeným zákrokům, způsobu hry. K tomu dodám, že k věci patří i posouzení chování ve hře faulovaného. Bylo zde nedávno vyloučení Halinského z Pardubic. Jenže faulovaný Šulc se ke stoperovi Pardubic přihnal jako poděs zezadu / Halinský ho neměl šanci vidět / ve snaze ukopnout mu balon strčil SVOJI nohu do souboje před nohu Halinského a ten už neměl možnost zastavit svůj pohyb - či jej korigovat. Podíl na kolizi měli oba, jenže Halinský už byl na zemi, když Šulc teprve do skluzu šel /mohl se Halinskému i vyhnout. Kolize Holeše byla podobná / Ital si zezadu chtěl vyšťourat balón od Holešovy nohy a strčil SVOJI nohu pod nohu Holeše a ten už nemohl změnit pohyb svojí nohy. Přesnost posouzení v obou případech je klíčová - další nešvar VAR bývá opomíjení trajektorie a směru letu balonu, která víc napoví o tom, kdo třeba tečoval nebo odkopával. Zle je, bratříčku, Var tady seje zlo. Nedotknutelnost VAR je třeba odmítnout a začít řešit - nejlépe konsiliárně, aby si dávali větší pozor a přihlíželi ke VŠEM okolnostem události. Základním měřítkem a kritériem hodnocení VAR musí být správnost rozhodování a nepoškození jednoho ze soupeřů / nedej bože i oba - tedy fotbal! Přínos VAR musí být hlavně v tom, co sudí na hřišti nemohl prostě vidět a posoudit a nedělat třeba výklad pravidel a školení rozhodčího, natož třeba přihlížet k ekonomickému dopadu utkání - viz UEFA - tam to frčí, nikoliv v Pardubicích.
