Článek
Přibývá přeshraničních podvodů a organizovaného zločinu zaměřeného na evropské prostředky. Zločinecké skupiny jsou navíc zběhlé ve využívání nejnovějších technologií, včetně umělé inteligence a kryptoměn.
Dokážou využívat složité firemní struktury, přeshraniční finanční toky a rozdíly mezi kontrolními systémy jednotlivých států.
Nelichotivá bilance
Je proto potřeba posílit spolupráci a odstranit mezery, které podvodníkům umožňují unikat odpovědnosti. Celkový rozsah podezření dává jasný důvod k akci. Čísla hovoří jasně. Ke konci loňského roku vedl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) celkem 3 602 vyšetřování.
Odhadované škody činily 67,27 miliardy eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Takové jsou údaje EPPO ke konci roku 2025. Pro srovnání, je to částka rovnající se zhruba dvěma třetinám výdajů státního rozpočtu ČR.
Přibližně 45 miliard eur připadalo na podvody s DPH a cly. Dalších 18,67 miliardy eur pak na podvody související s evropskými výdaji, například dotacemi. Jde o odhadované škody ve vyšetřovaných případech, nikoliv o pravomocně prokázané ztráty.
A jak je na tom Česko? Podle výroční zprávy EPPO bylo ke konci roku 2025 v Česku vedeno 136 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 789 milionů eur, tedy přibližně 19 miliard korun.
Z toho 111 případů souviselo s podvody na výdajové straně rozpočtu, například s dotacemi, a dalších 25 s daňovými a celními podvody. Nejde tedy o žádné drobné. Každá koruna, která není správně využitá, je znát.
Přelomová zpráva
Naším cílem je zajistit ochranu každého eura z peněz daňových poplatníků. Pokud chceme opravdu chránit peníze z rozpočtu EU, musíme být schopni podvody odhalovat už v rané fázi. To je možné pouze díky účinné spolupráci, rychlému sdílení informací a důslednému vymáhání neoprávněně vyplacených evropských prostředků.
Nedávno jsme proto ve Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu schválili zprávu, která má obrovský význam pro budoucnost kontroly evropských peněz. Předkládáme v ní několik návrhů na zlepšení.
Chceme jít cestou zjednodušení boje proti podvodům. Požadujeme především užší spolupráci mezi úřadem EPPO, který vyšetřuje a stíhá trestné činy poškozující finanční zájmy EU, a OLAFem, který provádí administrativní vyšetřování. Právě tyto dvě instituce hrají při prošetřování těchto případů naprosto klíčovou roli.
Chceme odstranit nejasnosti v jejich vzájemném postupu a také zajistit, aby se informace o podezřelých případech vždy dostaly k příslušným orgánům bez zbytečných průtahů.
Navrhujeme také vytvoření jednotného bezpečného digitálního systému pro oznamování podezření na podvody. Podněty by se tak mohly rychleji dostávat k příslušným institucím.
Oznamovatelé by zároveň měli být chráněni před odvetnými opatřeními již od okamžiku prvního oznámení, bez ohledu na to, zda jejich podnět povede k zahájení vyšetřování.
Tristní realita vymáhání
A co považuji za zvláště důležité, součástí reformy by mělo být i účinnější vymáhání neoprávněně získaných prostředků. Dosavadní bilance je totiž skutečně tristní. Evropská prokuratura vloni vydala soudní příkazy k zajištění majetku o celkové hodnotě 1,13 miliardy eur.
A jaká byla realita? Skutečně zajištěný majetek představoval přibližně 289 milionů eur. Evropský úřad OLAF ve stejném roce uzavřel 209 vyšetřování a doporučil vymáhání 597 milionů eur. Doporučení k vymáhání ale neznamená, že se tyto peníze již podařilo získat zpět.
Chceme proto i důslednější sledování výsledků. Samotné vyšetřování podvodů pochopitelně stačit nemůže. Evropské instituce potřebují přesněji sledovat, kolik prostředků se po odhalení nesrovnalostí skutečně podaří získat zpět.
Ve zprávě proto navrhujeme silnější centrální kontrolu částek, které se vracejí do rozpočtu EU na základě doporučení OLAFu nebo rozsudků vnitrostátních soudů v případech, jež vyšetřoval EPPO.
Nový systém by měl pravidelně vyhodnocovat celkovou úspěšnost vymáhání peněz. Pravidelné zprávy by měly ukazovat, kolik peněz se podařilo získat zpět a jak dlouho vymáhání trvalo. Má v nich být jasně vysvětleno, proč jednotlivé pokusy o navrácení prostředků uspěly, nebo naopak selhaly.
Ani euro nesmí chybět
Musíme tedy důsledněji sledovat úspěšnost vymáhání prostředků, která je naprosto klíčovým ukazatelem. Nestačí jen podvody odhalovat. Je potřeba dosáhnout potrestání viníků a vrácení peněz.
Miliardy eur z kapes daňových poplatníků nejsou kořist. Za každým zneužitým eurem stojí peníze, které chybějí užitečným projektům. Nedostává se pak prostředků na klíčová odvětví, jako je obrana, bezpečnost a infrastruktura. Proto je důležité zajistit, aby byly evropské finance účinně chráněny před zneužíváním.
Zprávu čeká ještě hlasování pléna Evropského parlamentu. Budu dál prosazovat, aby ochrana peněz daňových poplatníků přinášela měřitelné výsledky. Chci rychlejší vyšetřování a důsledné vymáhání.
Účet za podvody nesmí platit poctiví daňoví poplatníci. Peníze mají pomáhat obcím, poctivým podnikatelům a všem občanům. Každé euro, které skončí u podvodníků, chybí tam, kde má pomáhat. A s tím se nehodlám smířit.
Přeji hezký den a veselou mysl!





