Článek
Deset let je poměrně dlouhá doba. V souvislosti s tím zazníval často argument, že když ani automobilky nijak nedávaly najevo své výhrady, tak proč by se mělo na zákazu něco měnit? To už ale nyní zjevně neplatí. Mnozí evropští výrobci automobilů si začínají uvědomovat, že přechod na elektromobilitu nebude tak hladký, jak se původně myslelo.
Podle posledních čísel z první poloviny tohoto roku tvořily elektromobily pouze 15,6 % nově registrovaných vozů v EU. Je to sice více než 12,5 % za stejné období v loňském roce. Prodeje elektromobilů ale rozhodně nestoupají zdaleka tak rychle, jak se očekávalo.
Proč? Stále přetrvávají mnohé nevýhody spojované s elektrovozy, jako je například pomalé nabíjení, špatná dostupnost dobíjecích stanic či stále vysoká cena.
Rostoucí skepse
Některé automobilky jako třeba Audi, Mercedes-Benz či Volkswagen dokonce své ambiciózní plány na konec výroby aut se spalovacími motory alespoň zčásti přehodnotily. Začíná se ukazovat pravdivost toho, před čím jsem i já dříve mnohokrát varoval. Evropa prostě není na rychlý přechod na čistě elektrická vozidla připravená. Vnucovat elektromobilitu befelem shora je prostě krok špatným směrem.
Pochybnosti nedávno vyjádřil i Oliver Blum, šéf koncernu Volkswagen, jehož součástí je i naše Škodovka. Na mnichovském autosalonu sice představoval elektromobily značek Volkswagen, Seat a Škoda a vypadal přitom velmi optimisticky: „Tři značky, jeden slib - a silný signál pro Evropu.“ Nové typy vozů se mají začít prodávat příští rok za cenu kolem 25 tisíc eur. Podle jeho slov budou v každodenním provozu minimálně stejně dobré jako spalovací motory.
Na tiskové konferenci už byl ale skeptičtější. Mnohé určitě šokoval svým prohlášením, že si myslí, že je nereálné, že do roku 2035 bude poptávka výhradně po elektromobilech. Upozorňoval na už zmíněný nedostatek nabíjecí infrastruktury v evropských městech.
Navíc poukazoval ještě na jednu věc, která s tím souvisí a bývá málo připomínána: Až se elektromobily stanou masovou záležitostí, lidé bez vlastní nabíječky v garáži nebudou mít dostatečné možnosti pro nabíjení.
Výzva šéfce Komise
Nyní se proto automobilky a dodavatelé dílů obrátili dopisem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby původní plán revidovala. „Splnění rigidních emisních cílů u osobních aut a dodávek v letech 2030 a 2035 je v současném světě prostě nemožné,“ prohlásili na konci srpna v otevřeném dopise prezident Evropské asociace výrobců automobilů Ola Källenius a prezident Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu Matthias Zink.
Zink ve svém vlastním stanovisku volal po „zásadní a včasné revizi nařízení o CO₂. Za klíčovou považuje „skutečnou otevřenost všem klimaticky neutrálním technologiím“ a podporu hybridů, prodlužovačů dojezdu, vodíku a obnovitelných paliv.
Podle jeho slov zaměření výhradně na čistě elektrická řešení může vést k upozadění portfolia flexibilních, klimaticky neutrálních technologií, kde Evropa je už nyní globálním lídrem. Navíc je také potřeba vzít v potaz, že evropští výrobci jsou v případě baterií do aut prakticky zcela závislí na asijských (tj. převážně čínských) výrobcích.
Změní Komise svůj postoj?
V rámci legislativy o zákazu spalovacích motorů bylo zároveň dohodnuto přezkoumání v roce 2026, zda je vytyčený cíl realistický. Už dříve požadovaly některé členské státy, včetně České republiky uspíšení revize. Odpůrcem zákazu spalovacích motorů od roku 2035 je i německý kancléř Friedrich Merz. Ten už zmiňovaný nedávný autosalon v Mnichově zahájil právě kritikou tohoto omezení.
Komise vyjádřila ochotu jednat. Narážíme ale na problém. Jak ukázalo nedávné setkání, shoda mezi zástupci automobilek a EK panuje v nutnosti co nejrychlejší reakce vzhledem k hrozbám ze strany čínské konkurence nebo amerických cel.
Pokud jde ale o požadavek ukončení prodejů nových vozidel se spalovacími motory na fosilní paliva od roku 2035, považuje ho Evropská komise stále za dosažitelný a na zákazu nic měnit nechce. A to i přesto, že sama Komise připustila značné problémy. Zároveň však alespoň naznačila ochotu k určitým kompromisům.
Kompromis?
Jak by si takový kompromis EK představovala, není zatím známo. Za současných okolností se stala změna kurzu naprostou nutností a měli bychom přestat klást si cíle, které nejsme schopní splnit. V potaz by to měla vzít současná Komise. V sázce je totiž náš automobilový průmysl – 13,8 milionu lidí v Evropě má práci díky tomuto odvětví, ať už přímo či nepřímo.
Navíc obrat generovaný automobilovým průmyslem představuje více než 7 % unijního HDP. O významu automobilového průmyslu nemůže být pochyb. Když budou mít problém automobilky, bude mít problém i celá evropská ekonomika. Zaváděním opatření škodících tomuto odvětví se Evropa střílí do vlastní nohy!
