Článek
Úspěch potěší o to více, že na něm má velkou zásluhu i Česko. Evropský parlament schválil výrazně změkčenou verzi legislativy omezující emise automobilů, známé jako Euro 7, u níž původní návrh Evropské komise budil v očích zástupců automobilového průmyslu od počátku velké obavy.
Autoprůmysl by utrpěl
Právem. Od samého začátku jsem zastával názor, že Euro 7 může znamenat vážnou hrozbu. Už v únoru jsem upozorňoval na to, že schválení této emisní normy členskými státy a Evropským parlamentem by způsobilo velké problémy českému automobilovému průmyslu, a to nejenom ekonomické, ale i sociální.
To vše za situace, kdy už tak jsou evropské automobilky pod obrovským tlakem. Navrhovaná legislativa navíc nebyla předem s nikým diskutována ani konzultována.
Pokud by prošel původní návrh Komise v nezměněné podobě, dopady na evropské výrobce i spotřebitele a celé důležité odvětví automobilového průmyslu v Evropě by byly skutečně nedozírné.
Když jsem o návrhu slyšel poprvé, říkal jsem si, zda jde Komisi skutečně o dekarbonizaci, nebo je skutečným cílem likvidace automobilového průmyslu a postupná deindustrializace Evropy.
Původní návrh byl šílený
Komisi jsem v souvislosti s Euro 7 vyčítal nesplnitelnost, naprostou nekonkrétnost a nepromyšlenost nařízení. V původním silně zideologizovaném návrhu se totiž požadovalo masivní snížení limitů oxidů dusíku.
Navrhovalo se omezit emise oxidů dusíku ze současných 80 mg/km na 60 mg/km. Nové emisní normy měly mít stejná pravidla pro všechny vozy bez ohledu na druh pohonu. Mezi požadavky na vozy s dieselovým i benzínovým motorem by v budoucnu nebyly rozdíly a tatáž pravidla by samozřejmě platila i pro vozy s hybridním či elektrickým pohonem.
Platnost emisního nařízení Euro 7 měla původně přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později! Jednalo by se o skutečně krátkou dobu pro automobilky na přípravu.
Bylo jasné, že požadavky na zavedení extrémně přísné normy Euro 7 nelze do dvou let realizovat. Pro automobilový průmysl v Evropě by byl takový termín šibeniční. U řady požadavků dokonce neexistuje ani způsob měření! Zamýšlená norma byla naprosto nekonkrétní a neříkala, jak by se měly škodliviny měřit.
Konec malých aut? Naštěstí ne!
Navíc tyto podmínky by byly pro budoucí výrobu aut v Evropě (včetně Česka) prakticky likvidační. V ohrožení by se octla především výroba malých automobilů, ale i nákladních aut a autobusů.
Člen vedení Škoda Auto Martin Jahn dokonce prohlásil, že pokud státy EU a Evropský parlament návrh schválí v nezměněné podobě, Škodovce už by se nevyplatilo vyrábět malá auta, jako je Fabia.
Hrozil by konec výroby menších levnějších aut se spalovacími motory. Důsledky není třeba dlouze popisovat. Snížení dostupnosti nových menších aut a jejich zdražení by mělo za následek jen delší využívání méně ekologických aut.
Utrpěli by také samotní občané a v sázce by se octly statisíce pracovních míst. Např. největší český výrobce automobilů Škoda Auto musel výrazně omezit výrobu a o práci by přišly tisíce lidí, přičemž pozitivní vliv na snižování emisí by byl spíše sporný.
Vůbec celá navrhovaná norma byla špatně. Zelené regulace s naprosto pochybným a zanedbatelným přínosem pro životní prostředí, jejichž důsledkem by byla ekonomická sebevražda Evropy a zhoršení životní úrovně jejich občanů opravdu nemohou být řešením.
Tudy cesta nevede! Bohužel si to řada lidí nebyla a někteří stále nejsou schopní a ochotní připustit.
Vítězství rozumu i díky Česku
Každá akce musí zákonitě vyvolat i nějakou reakci a ani v tomto případě tomu nebylo jinak. Proti normě se postavila většina evropských výrobců. Termíny pro zavedení normy Euro 7 pro automobilové emise byly podle evropských automobilek nesplnitelné.
Zástupci automobilky Volkswagen, jež je největším výrobcem automobilů v Evropě, vyzvali k tomu, aby norma vstoupila v platnost nejdříve v roce 2026.
Rád bych zde připomněl, že nebývalou aktivitu projevilo v boji proti navrhovaným pravidlům především Česko a jeho představitelé, kteří se postavili do čela odporu. Několik zemí EU v květnu podpořilo Českou republiku v jí iniciovaném dokumentu kritizujícím připravované emisní normy Euro 7 pro jejich nerealističnost.
Dokument podepsaly vedle Česka také Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Bulharsko a Slovensko. Později se přidaly ještě další země včetně Německa a např. Kypru. Vytvořila se tak skupina států stavějící se proti normě Euro 7, která byla dostatečně silná pro zablokování legislativy.
Nakonec zvítězil zdravý rozum a tato norma neprošla v původní zamyšlené podobě. Podle návrhu schváleného na konci září ministry členských zemí na Radě EU, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel oproti původnímu plánu podstatně méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu.
Zásluha současné české vlády
Až zase opozice bude hulákat, jak nedokážeme v EU nic prosadit, tak jim pošlete zprávy o vládním úspěchu v podobě výrazného zmírnění normy Euro 7. Minulá vláda nic neprosadila, ta současná je jiná! Když se to umí, tak fakt v Bruselu nejsme do počtu.
Původně extrémní návrh se nám tedy podařilo upravit do mnohem realističtější podoby. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být jen o něco přísnější.
Díky dosaženému kompromisu se počítá také se zavedením opatření až 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních aut a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to mělo být 48 měsíců, respektive 60 měsíců.
Evropský parlament následně přišel dokonce s návrhem přechodné období ještě více prodloužit. Jaká bude definitivní podoba, ukážou až nastávající trialogy.
Proč byli pánové z ANO proti?
Minulý týden hlasovalo celkem 329 poslanců pro a 230 proti návrhu zmírněné formy Euro 7. Umírněnější podobu návrhu pomohl v EP vyjednat Alexandr Vondra coby jeho zpravodaj, za což mu patří velké díky. Jednalo se o důležité hlasování o emisní normě EURO 7, díky kterému neuškrtíme český autoprůmysl!
Pro se vyslovila i naprostá většina českých europoslanců. Za zmínku zde stojí ale především ti, kteří pro návrh ruku nezvedli: Piráti se vcelku nepřekvapivě zdrželi.
Komunistka Kateřina Konečná a pánové z ANO pak šli dokonce otevřeně proti evropskému autoprůmyslu a návrh nepodpořili. Přitom jejich kolegyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová hlasovaly pro. Proč?!
Hlasoval jsem pro změkčenou podobu návrhu #EURO7, kterou vyjednal @AlexandrVondra, za což mu patří velké díky. Nepřekvapivě se Piráti zdrželi, pánové @KnotekOndrej, @OKovarikMEP a @HlavacekEu z ANO pak šli proti evropskému autoprůmyslu a návrh nepodpořili. Přitom jejich kolegyně… pic.twitter.com/xXU1XjEQyz
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) November 9, 2023
Všichni, kteří nehlasovali pro návrh, jsou svým rozhodnutím proti evropskému (a tedy i českému) autoprůmyslu, který v Česku tvoří více než devět procent HDP a podílí se na více než pětině exportu.
Věc se ještě musí projednat v trialogu, ale vše vypadá velmi nadějně. Zmírnění návrhu a vypuštění těch opravdu problematických věcí, které bylo nyní schváleno, znamená nepochybně významnou úlevu pro celý evropský autoprůmysl i pro spotřebitele.
Rozum místo ideologie
Podobných návrhů, jako byl ten původní od Evropské komise, se musíme vyvarovat. Usilovat bychom měli o dekarbonizaci, ne realizaci jakési celoevropské verze neuskutečněného Morgenthauova plánu, jehož cílem měla být po druhé světové válce úplná deindustrializace Německa!
Chci pro své děti zdravou planetu, ale opravdu to nemůže znamenat likvidaci evropského automobilového průmyslu. Je v pořádku, aby po evropských silnicích jezdila ekologičtější vozidla co nejméně zatěžující životní prostředí.
Na druhou stranu ale musíme zachovat dostupná auta pro širokou veřejnost v celé EU a zároveň udržet konkurenceschopnost evropského autoprůmyslu. Nemůžeme se kvůli zelené politice stát závislými na Číně, která už dnes dokáže vyrábět levnější elektroauta.
Považuji za obrovský úspěch Česka, že se v tomto důležitém hlasování i díky němu podařilo odstranit z návrhu totálně nesmyslné požadavky, kterými by se celá Evropa sama střelila do vlastní nohy!
