Článek
V nedávno přijatém usnesení Evropského parlamentu jsme proto varovali před nárůstem hybridních útoků namířených proti zemím EU. Za těmito útoky stojí především Rusko a jeho spojenci. Evropa musí na tento nový typ hrozby reagovat mnohem důrazněji.
Posvítit si na podezřelé
Hybridní hrozba bývá zmiňována především v souvislosti s Ruskem, ale také Čínou, Íránem a KLDR. Obvykle se definuje jako důsledek synergického efektu, kdy útočník využívá jak konvenční, tak nekonvenční prostředky k vedení války, přičemž klíčovou roli hrají nevojenské nástroje.
Agresor obvykle vede informační válku a šíří propagandu za účelem demoralizace obyvatelstva a podkopání důvěry v demokratické instituce. Nedílnou součástí jsou také kybernetické útoky a kriminální či teroristické aktivity.
Za této situace se stírá hranice mezi mírem a válkou. Hrozba má často skrytou povahu, a proto je o to obtížnější se jí bránit.
Útoky bývají navrženy tak, aby vypadaly jako ojedinělé incidenty a nepřekročily práh ozbrojeného konfliktu. Zároveň ale mají být jejich účinky srovnatelné s konvenční agresí, což výrazně ztěžuje účinnou reakci. Způsoby, jak se hybridní hrozbě bránit, ale existují. V zájmu EU by proto mělo být prosazení několika následujících kroků.
V první řadě bychom měli razantněji zasáhnout proti působení ruských a čínských zpravodajců na evropské půdě. Členské státy by měly být schopné rozbít jejich zázemí a koordinovat vyhoštění ruských a čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím.
Potenciální zdroj ohrožení mohou představovat také různé firmy nebo organizace, například kulturní centra či spolky, jejichž činnost může na první pohled působit nevinně. Pokud se však prokáže jejich zapojení do nepřátelských operací, nezbývá nic jiného, než prosazovat omezení nebo i zákaz jejich činnosti. Společný evropský zásah by jim ztížil přesun do sousedních zemí.
Nejde jen o ruské či čínské aktéry
Za další nutnou podmínku považuji odstřižení jejich evropských prostředníků od peněz. Nezbytným předpokladem jsou účinné sankce proti organizátorům a financovatelům prokázaných operací, včetně zmrazení majetku, zákazu vstupu a zákazu poskytování finančních prostředků.
Za klíčové považuji rozkrytí plateb přes nastrčené firmy, reklamní agentury a placené evropské spolupracovníky. Bez peněz se hůře nakupuje vliv, reklama i síť falešných účtů.
Společně proti kyberhrozbám
Zde se dostáváme k otázce bezpečnosti v kyberprostoru. Působení falešných účtů představuje nedílnou součást ruských vlivových operací. Sociální sítě dnes umožňují jednomu člověku vytvářet stovky falešných účtů a manipulovat veřejnou debatou.
Musíme proto rozbíjet sítě těchto falešných účtů a jejich placený dosah. Už nyní na to máme účinnou legislativu, například tzv. Akt o digitálních službách (Digital Services Act, zkr. DSA). Musíme proto důsledně vymáhat povinnosti, které zmíněná evropská legislativa ukládá velkým platformám.
Ta totiž kromě jiného požaduje účinné zásahy nejen proti doloženým sítím řízeným ze zahraničí, ale také proti vydávání se za skutečné osoby a skrytě placeným manipulačním kampaním.
Součástí těchto opatření musí být uchování důkazů pro potřeby vyšetřování. Svobodu projevu občanů musíme chránit. Stejně důsledně ale musíme odhalovat, když tisíce účtů vydávajících se za profily běžných občanů ve skutečnosti ovládá jedna zpravodajská služba.
Koordinace při kyberútocích
Samozřejmostí by měl být společný evropský postup v případě kyberútoků. Někdy se musí reagovat během pár hodin. Existující evropský systém rychlého varování by měl být posílen o nepřetržitou koordinaci se členskými státy, kybernetickými týmy a platformami.
Po odhalení nepřátelské operace by následovalo společné varování, sdílení technických stop a koordinované omezení její infrastruktury zákonnou cestou např. zablokováním konkrétních účtů, serverů či domén. Veřejnosti bychom rychle předložili ověřené důkazy, které lze bezpečně zveřejnit. Útočník nesmí získávat čas kvůli pomalému předávání informací.
Zkrátka je v zájmu nás všech, abychom bedlivě sledovali aktivity nepřátelských velmocí na našem území. Platí to pochopitelně i pro online prostor. Evropa nesmí tento druh hrozby podcenit. Naopak je potřeba neustále hledat způsoby, jak se jí bránit.
Moskva, Peking a jejich spojenci musí vědět, že každá odhalená operace bude mít konkrétní cenu: ztrátu peněz, lidí, přístupů a dosahu. Evropskou bezpečnost neuchrání další a další vyjádření znepokojení. Těch už jsme slyšeli nespočet. Musíme přistoupit ke konkrétním činům.
Přeji hezký den a veselou mysl!
