Článek
Druhý zmíněný člověk je odpůrcem Izraele a podporovatelem Lidové fronty pro osvobození Palestiny (PFLP), která je považovaná za teroristickou organizaci. Na oslavě se zvěčnil na fotkách se zástupci strany a o několik dní později pak odcestoval do Istanbulu na konferenci s představiteli Hamásu.
Účast problematických osob na povolební oslavě Die Linke se stala jedním z highlightů nedávných berlínských voleb. Ukázala nám v kostce problém, s nímž se potýká krajní levice ve více evropských zemích, vedle Německa také třeba ve Francii, Švédsku či Velké Británii.
V jejich okolí se totiž podezřele často objevují lidé s vazbami na radikální islamisty a organizovaný zločin. Nejspíše nejde o žádnou náhodu a ostražitost je určitě na místě.
Obavy prominentní političky
A jak se také ukázalo, starosti má kvůli tomu i politička krajně levicové strany Die Linke a pravděpodobná budoucí berlínská starostka Elif Eralpová. Není divu. Moc extremistických a kriminálních kruhů v Berlíně totiž očividně sahá daleko. Dokonce až tak daleko, že má potenciální nová berlínská starostka strach o vlastní bezpečnost.
Uniklý dokument totiž odhaluje, že politička ze strany Die Linke se cítí ohrožena sympatizanty teroristů. Přišlo se na to nedopatřením. Elif Eralpová, respektive její tým, omylem zaslal novinářům z magazínu Der Spiegel interní poznámky.
Redakce jí totiž poslala přepis rozhovoru ke schválení. Politička ale dokument poslala zpět i s interními komentáři, které neměly být zveřejněny.
Ve verzi textu, kterou tým omylem zaslal redakci německého časopisu, Eralpová píše o sobě a svém manželovi: „On se těchto lidí bojí, a já také.“ Konkrétně má na mysli osoby s vazbami na teroristickou organizaci Hamás.
Dále poznamenává: „Nemůžu kvůli Der Spiegelu vystavit sebe a svou rodinu nebezpečí.“ Podle německého magazínu se obrátila na svůj tým a napsala: „Co teď budeme dělat? Zrušíme celý rozhovor?“
V samotném rozhovoru samozřejmě přišla řeč i na zmiňovaného Ibrahima Ibrahima. Elif Eralpová chtěla, aby byla otázka týkající se Ibrahima z textu odstraněna.
Levicová politička svou neochotu odůvodnila radou Státního úřadu kriminální policie (LKA): „LKA tehdy uvedla, že doporučuje nikdy neuvádět konkrétní jména. Tehdy se jednalo o organizovaný zločin. Nyní se jedná o lidi s kontakty na Hamás.“
Dokumenty také odhalují, že se Elif Eralpová obává prostředí, s nímž části její strany udržují úzké vazby. Například po volbách vyšlo najevo, že poslanec Ferat Kocak se přátelí právě se členy nechvalně známého berlínského klanu vedeného již zmíněným Issou Remmem.
O existenci kontaktů některých představitelů Die Linke s radikálními islamisty či lidmi z organizovaného zločinu tak zjevně nelze pochybovat.
Nebezpeční spojenci
Nejde o nic překvapivého. Krajně levicová uskupení v Evropě v poslední době volebně těží z propojení s muslimskými komunitami. Čím dál více jejich voličů se rekrutuje právě z řad muslimů.
V Berlíně dalo hlas krajně levicové straně 51 % muslimských voličů! Snaha naklonit si voliče z muslimských komunit se často neobejde bez kontroverzí. Taková spolupráce může mimo jiné přitahovat i osoby napojené na islamistické kruhy. Přesně to se bohužel děje a německá Die Linke není výjimkou.
Skandál kandidátky na berlínskou starostku Elif Eralpové otevírá zásadní otázku, kterou evropská levice dlouhodobě nedokáže přesvědčivě zodpovědět: Jak hluboké je prorůstání radikálního islamismu do levicového politického prostředí?
Obávám se, že je mnohem hlubší, než jsou si mnozí ochotní připustit. Krajně levicové strany v mnoha evropských zemích mají nyní co vysvětlovat. S čím člověk zachází, tím také schází, chtělo by se říct.
Nepříjemné důsledky tohoto spojenectví s radikálními islamisty či organizovaným zločinem ale neponese jen samotná krajní levice a její reputace. Dopadnou i na všechny obyvatele míst, kde mají tato extremistická uskupení významný politický či společenský vliv.
