Varovný prst pro Evropu. Musí si vzít z blackoutu ve Španělsku ponaučení

A jelikož se bez elektřiny doma, v práci i jinde obejdeme jen těžko, asi pro nikoho nebyla tato nedobrovolná zkušenost příjemná. Prakticky všem lidem v postižené oblasti se během zlomku vteřiny přinejmenším nečekaně zkomplikoval jejich každodenní život.

Evropské země samozřejmě zažily větší výpadky energie už v minulosti. Ten nedávný byl však naprosto unikátní svým bezprecedentním územním rozsahem. Postihl Španělsko, Portugalsko, jihozápadní část Francie a ano, také maličkou Andorru.

Událost měla bohužel podle všeho na svědomí i několik mrtvých, včetně jedné tříčlenné rodiny v obci Taboadela nacházející se v Galicii.

Příliš mnoho sluneční energie

Nejprve si připomeňme, co se vlastně stalo: 28. dubna 2025, kolem 11:00 dopoledne dosáhla španělská produkce solární energie rekordního vrcholu přes 20 GW. Zde si dovolím malou vsuvku: Několik dní před blackoutem se vysoký podíl výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE) stal pýchou celého Španělska.

16. dubna se provozovatel španělské přenosové soustavy, společnost Red Eléctrica de España (REE), chlubila tím, jak obnovitelné zdroje na několik hodin pokryly přes 100 % poptávky na celém Pyrenejském poloostrově.

Zaznívaly hlasy oslavující Španělsko jako zemi udávající směr a důkaz toho, že výrobě veškeré energie z obnovitelných zdrojů stojí v cestě už jen bezdůvodné obavy pár škarohlídů.

Také onoho osudového 28. dubna se podařilo vyrobit neobvykle velké množství energie ze slunce. Jenomže nastal problém. Té energie bylo do sítě rychle dodáno příliš mnoho za velmi krátkou dobu.

Obvykle si elektrická síť udržuje jemnou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou, aby udržela konstantní frekvenci 50 Hz. Solární vrchol však tuto rovnováhu vážně narušil. Patrně důsledkem toho nastal blackout, který trval několik hodin.

Dvě možné příčiny

Jako možná příčina byl vyloučený vzácný meteorologický jev ve španělském vnitrozemí, jímž měly být „extrémní teplotní výkyvy.“ Informaci přinesla agentura Reuters, která ale posléze zprávu stáhla.  Vyloučit můžeme patrně i kyberútok a nejspíše i masivní útok Dona Quijota a jeho věrného druha Sancha Panzy na větrné elektrárny.

Podle slov docenta Karla Noháče, odborníka na přenosové soustavy, jsou ve hře dvě možné příčiny - buďto nějaká výrobní jednotka, nebo vedení se dostalo na hranici svých možností.

Pak měl nastat nějaký nebývale rychlý kaskádovitý efekt. Zmínil také, že svoji roli nepochybně sehrál vysoký podíl energie z obnovitelných zdrojů a jejich „odlišným vlastnostem stability“ (tj. nižší stabilitou) ve srovnání s konvenčními zdroji.

Tyto obnovitelné zdroje byly dle jeho slov ve větší míře a zároveň špatně reagovaly. Byla to také právě větší robustnost francouzské energetické sítě, která zabránila tomu, aby se do potíží dostala ještě větší část Evropy.

Nevyzpytatelné slunce

Celý problém s výrobou ze zdrojů, jako je slunce nebo vítr, je v tom, že člověk nemůže ovlivnit, kolik energie se v elektrárnách využívajících sluneční záření či vítr vyrobí. A protože v tomto případě solární panely dodávaly obrovský přebytek proudu, dramaticky snižovaly potřebu energie z „konvenčních“ elektráren (plynových, vodních, jaderných).

Tyto elektrárny, zejména však plynové a vodní jsou vybaveny turbínami, které se synchronně otáčejí se sítí při frekvenci 50 Hz. Když poptávka po energii náhle klesne za situace, kdy solární energie pokrývá veškerou spotřebu, tyto turbíny nemohou okamžitě zpomalit.

Jelikož jsou stále mechanicky poháněny motory nebo proudem vody, začnou spontánně zrychlovat. Toto zrychlení vede ke zvýšení frekvence sítě nad 50 Hz. Z malé nerovnováhy frekvence začala stoupat k 50,5 Hz, 51 Hz a dále.

Turbíny, které nahromadily mechanickou energii a vycítily pokles zatížení, dodávaly do sítě ještě více energie, což ještě více zesílilo nerovnováhu a urychlilo kolaps.

Elektrická síť má automatické systémy, které chrání zařízení. Protože systém nebyl schopen dostatečně rychle kompenzovat přebytečnou energii, kaskádovitě se spustil systém ochran, což vedlo ke kolapsu dodávek elektřiny téměř v celém Španělsku, Portugalsku a na jihu Francie.

V případě, že frekvence překročí bezpečný rozsah (obvykle 49,5–50,5 Hz), začne se automaticky vypínat celá energetická síť: Elektrárny se odstaví, části sítě se odpojí a celé oblasti se izolují, aby se zabránilo nedozírným následkům.

Ignorovaná varování

Nešlo tedy o nic překvapivého. Když je sluneční záření intenzivní, nebo hodně fouká a elektrárny jsou v provozu, zahltí vyrobená elektřina přenosovou soustavu, která není schopná se s ní vyrovnat. Může pak zkolabovat.

Na problémy spojené s možným výpadkem dodávek elektrické energie upozornila ve své výroční zprávě za loňský rok i samotná společnost Red Eléctrica de España.

V dokumentu, který byl zveřejněn letos v únoru, firma varovala, že v souvislosti s uzavřením konvenčních zdrojů výroby elektrické energie se snížila vyrovnávací kapacita přenosové soustavy i její odolnost, protože obnovitelné zdroje disponují pouze omezenou setrvačností. Menší setrvačnost znamená větší hrozbu kolapsu přenosové soustavy.

Ve své výroční zprávě REE uvádí, že dopad těchto rizik v důsledku uzavření konvenčních elektráren a nízké setrvačnosti obnovitelných zdrojů by byl spojen s většími obtížemi v provozu systému, zvýšená výrobní omezení a technická omezení a možný dopad na dodávky, což by následně znamenalo poškození pověsti společnosti.

Dále hovoří o tom, že je třeba posílit mezinárodní propojení přenosových soustav a budovat úložiště, kam by šla přebytečná energie. Zmíněna je rovněž potřeba lepšího predikování výroby z obnovitelných zdrojů, které by pomohlo předcházet rizikovým situacím.

Nešlo zdaleka o první varování

Před negativními dopady odklonu od výroby z konvenčních zdrojů na stabilitu sítě varovala společnost REE již v roce 2020. Také španělský list El País poukazoval na v této souvislosti na skutečnost, že se nejednalo o nic překvapivého.

Již před pěti lety zmiňovala REE v souvislosti s dekarbonizací potřebu zvýšit kapacitu propojení s Francií a Marokem. Jako jedno z řešení se výslovně uvádělo právě budování úložišť a další opatření umožňující zasáhnout v případě nestability systému.

Varování zůstala nevyslyšená a španělský premiér, socialista Pedro Sánchez nyní tvrdošíjně odmítá, že by na výpadku mohlo mít podíl i vysoké zastoupení nestabilních obnovitelných zdrojů. REE vede bývalá socialistická ministryně Beatriz Corredorová.

I ta odmítá připustit, že za problémem může stát vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie. Zároveň ale tvrdí, že na určení příčiny blackoutu je ještě příliš brzy. Vyjádření obou socialistických politiků nepůsobí příliš přesvědčivě, když od blackoutu začalo Španělsko mnohem výrazněji omezovat produkci ze solárních elektráren.

Poučí se Evropa?

Španělsko už zjevně nemá chuť riskovat důsledky příliš vysokého podílu výroby energie z nestálých zdrojů. Není se čemu divit. Elektrizační soustavy s nízkým podílem stálých zdrojů mají menší odolnost a větší sklon k nestabilitě.

A platí to i o soustavě na Pyrenejském poloostrově, kde výrobě dominují solární zdroje a větrníky. Už v minulosti jsme se mohli přesvědčit, že větru a dešti dokážeme poručit jen těžko a neméně to samozřejmě platí i o slunci.

Dalším nepříjemným zjištěním je, že přenosové sítě v Evropě jsou často zastaralé. K tomu, aby se EU vyhnula podobným či ještě horším blackoutům, bude potřeba investovat v přepočtu zhruba 22 bilionů korun.

Modernizace bude zapotřebí jednak kvůli růstu výroby z obnovitelných zdrojů, ale také kvůli vyšší poptávce dané rozvojem elektromobility a umělé inteligence. A nesmíme samozřejmě zapomínat ani na digitální ochranu před kybernetickými útoky.

Pozitivní přínos?

Ovšem jen za předpokladu, že si z ní celá Evropa vezme ponaučení, chytí se za nos a s nestálými zdroji energie se konečně začne nakládat obezřetněji.

Nejen v energetice, ale i v jiných odvětvích výroby bychom měli především zohledňovat fyzikální zákony, protože zde opravdu není místo pro žádnou ideologii.