Článek
Když se v roce 2019 stal Nayib Bukele prezidentem Salvadoru, málokdo čekal, že právě on zásadně promění tvář celé země. Byl mladý, bez vazeb na tradiční strany a mluvil jinak než politici před ním – přímo, přes sociální sítě a jazykem běžných lidí. Mnozí ho vnímali jako svěží vítr, jiní jako populistu s nebezpečnou dávkou sebevědomí. Dnes, po několika letech u moci, je jasné, že Bukele nezůstal u slibů. Salvador se změnil k nepoznání – ulice jsou klidné, vraždy zmizely, ale spolu s násilím zmizela i část svobody.
Bukele si získal sympatie svým „obyčejným“ vystupováním
Z podnikatele politikem
Nayib Armando Bukele se narodil v roce 1981 v San Salvadoru. Jeho otec, Armando Bukele, byl známý podnikatel a imám, matka katolička. V zemi, kde se náboženství a politika často prolínají, působí Bukele jako někdo, kdo stojí mimo tradiční rozdělení. Mluví o víře v Boha, ale zdůrazňuje, že stát má řídit rozum, ne dogma.
Ještě před vstupem do politiky se pohyboval v reklamním byznysu. Založil si agenturu, která dělala kampaně pro různé značky i politické projekty. Naučil se mluvit jazykem lidí, chápat, jak funguje pozornost a jak s ní pracovat. To se mu později hodilo víc, než se zdálo.
Do politiky vstoupil poměrně mladý, bez velkého zázemí. V roce 2012 byl zvolen starostou města Nuevo Cuscatlán, kde začal experimentovat se stylem řízení, který později rozšířil na celou zemi: rychlá rozhodnutí, osobní přítomnost, důraz na výsledky. Nebyl to typ politika, který slibuje do kamery. Chodil po ulicích, mluvil s lidmi a reagoval okamžitě.
Akce, ne zbytečné řeči. Svým přístupem oslovil občany celého Salvadoru.
Nový typ politika
Jeho první větší zviditelnění přišlo, když v roce 2015 vyhrál volby na starostu hlavního města San Salvadoru. Bylo mu čtyřiatřicet a choval se jinak než všichni ostatní: místo obleků nosil džíny, místo projevů používal Twitter. V zemi, která byla dlouho rozdělená mezi dvě zkorumpované strany, působil jako někdo úplně nový.
Na sociálních sítích vystupoval jako přístupný a sebevědomý člověk, který mluví přímo. Když se rozhodl v roce 2019 kandidovat na prezidenta, mnozí to považovali za výstřelek. Jenže nálada ve společnosti byla zralá na změnu. Salvador byl vyčerpaný chudobou, emigrací a především všudypřítomným násilím. Bukele nabídl jednoduchý vzkaz – bezpečí a pořádek.
Volby vyhrál s přehledem. Jeho hnutí „Nové ideje“ rozbilo tradiční systém a postavilo se do role zástupce obyčejných lidí.
Země poznamenaná strachem
Salvador patřil dlouhá léta mezi nejnebezpečnější země světa. Pouliční gangy Mara Salvatrucha (MS-13) a Barrio 18 ovládaly celé čtvrti. Požadovaly výpalné od obchodníků, rekrutovaly mladé muže, vraždily policisty i civilisty. Vražednost dosahovala několika desítek obětí denně.
Do některých oblastí policie vůbec nevstupovala. Lidé žili pod diktátem gangů, které měly vlastní zákony a tresty. Vládní snahy o dohodu selhávaly. Bukele přišel s tezí, že stát musí znovu získat kontrolu – a že bez tvrdého zásahu to nepůjde.
Podmanil si postupně všechny zásadní složky státu
Výjimečný stav a hromadná zatýkání
V březnu 2022, po sérii vražd, vyhlásil Bukele výjimečný stav. Policie a armáda dostaly rozšířené pravomoci. Zadržování bez soudního příkazu, omezení práva na obhajobu, cenzura – všechno se stalo součástí nové reality. Za dva roky bylo zatčeno přes 80 000 lidí.
Vláda tvrdí, že většina z nich byli členové gangů. Kritici ale mluví i o tisících nevinných. Mnozí byli zatčeni jen proto, že měli tetování nebo bydleli v „nesprávné“ čtvrti.
Bukele mezitím nechal postavit obří věznici CECOT pro čtyřicet tisíc vězňů. Když ji slavnostně otevřel, zveřejnil fotografie potetovaných mužů v bílých trenýrkách, sedících v řadách se sklopenou hlavou. Obraz, který měl ukázat sílu státu. Na Západě tím budil odpor, doma nadšení.
Bezpečnější ulice, prázdná jistota
Po dvou letech výjimečného stavu se čísla opravdu změnila. Počet vražd klesl na minimum, lidé se mohou volně pohybovat i v dříve nebezpečných oblastech. Obchody se znovu otevírají, turisté se začínají vracet. Pro běžné Salvadořany je to obrovská změna – a většina z nich věří, že Bukele udělal správnou věc.
Jenže zároveň roste počet zpráv o mimosoudních popravách, mučení a zmizeních. Rodiny marně hledají své příbuzné, kteří byli odvedeni při raziích. Lidskoprávní organizace varují, že Salvador vyměnil strach z gangů za strach ze státu.
Bukele reaguje jednoduše: „Když jste žili pod terorem zločinců, neptali jste se, kdo vás chrání. Teď vás chrání stát.“ A většina lidí mu dává za pravdu.
Bukele je ženatý a má dvě dcery
Přetvořený systém moci
V roce 2021 ovládli Bukeleho spojenci i parlament. Prvním krokem bylo odvolání ústavních soudců a generálního prokurátora. Noví soudci následně rozhodli, že prezident může kandidovat znovu, i když to ústava původně zakazovala.
Bukele tak v roce 2024 obhájil mandát s výraznou většinou hlasů. Volby byly formálně svobodné, ale opozice byla oslabená a média pod tlakem. Novináři, kteří psali o zneužívání pravomocí, čelili sledování a kyberútokům. Prezident si přesto zachovává image muže z lidu, který jen „uklízí nepořádek“.
Bitcoinový experiment
Vedle boje s kriminalitou si Bukele vybral ještě jedno téma – kryptoměny. V roce 2021 oznámil, že bitcoin se stane oficiální měnou Salvadoru. Tvrdil, že přiláká investory, zlevní zahraniční platby a udělá ze země technologického průkopníka.
Projekt měl velký mediální ohlas, ale v praxi narážel. Ceny kryptoměn kolísaly, většina lidí bitcoiny nepoužívá a státní peněženka zůstala prázdná. I tak Bukele pokračuje v propagaci nápadu, který nazývá „ekonomickou revolucí“. Kritici upozorňují, že jde spíš o politický marketing než o promyšlenou reformu.
Komunikace a kult osobnosti
Bukele si vybudoval vztah k veřejnosti, jaký se v regionu jen tak nevidí. Mluví neformálně, na Twitteru odpovídá lidem přímo, někdy ironicky, jindy vážně. Při krizích vysílá videa, ve kterých objíždí stavby nebo kontroluje vojáky. Působí to jako spontánní aktivita, ale jde o pečlivě řízenou prezentaci.
V očích mnoha Salvadořanů je to důkaz, že prezident pracuje. Opozice tomu říká kult osobnosti. V zemi, kde většina obyvatel zažila bezmoc a nepořádek, má silný vůdce přirozené kouzlo. Bukele sám se tomu nebrání – s nadsázkou se označuje za „nejvíc cool diktátora světa“.
Mezi Salvadořany se těší vysoké oblibě.
Vztah k USA a migrace
Spojené státy mají v Salvadoru dlouhodobý vliv. Bukele ale jejich kritiku odmítá. Když mu minulá politická reprezentace vyčetla autoritářské metody, reagoval tím, že „Američané by měli začít u sebe“. Se současnými politickými představiteli v čele s Donaldem Trumpem, americkým prezidentem, si rozumí více.
V současnosti spolupracuje s americkou vládou při deportacích Salvadorců, kteří byli vyhoštěni z USA. Mnozí z nich skončí ve vězení, pokud mají záznam o činnosti v gangu. Prezident tvrdí, že jde o součást boje proti zločinu. Kritici upozorňují, že se tím vytváří další napětí mezi zeměmi a mezi samotnými migranty, kteří se nemají kam vrátit. Výjimky, které se možná objevovaly vždy, ale dnes se o nich rozhodně nedá říct, že by byly vzácné, mluví o lidech, kteří jsou označeni za zločince a deportováni, přestože se ničeho nezákonného nedopustili. To byl případ třeba Salvadorce Kilmara Ábrego Garcíi, který byl vyhoštěn neprávem a je zadržován ve věznici CECOT. Po řadě jednání, kdy Bukele neviděl důvod k propuštění a Trump odmítal jeho návrat, se nakonec do USA navrátil. Tam byl ovšem uvězněn, bude čelit trestnímu stíhání a po odpykání trestu znovu vyhoštěn (více zde).
Popularita, která nepolevuje
Přes všechny sporné kroky si Bukele drží neuvěřitelnou podporu. Osm z deseti Salvadorců ho podle průzkumů schvaluje. Je to číslo, o jakém si většina světových politiků může nechat jen zdát.
Vysvětlení je prosté – lidé se cítí bezpečněji. Po letech, kdy se báli vyjít na ulici, je pro ně dnešní realita obrovskou úlevou. A když někdo přinese výsledky, odpouští se mu hodně.
Mezi bezpečím a svobodou
Příběh Nayiba Bukeleho je zároveň příběhem země, která si prošla extrémem. Z místa ovládaného gangy se stal stát s pořádkem, ale i s rostoucí kontrolou.
Bukele není klasický diktátor, ale jeho vláda se k tomu směruje. Má pod kontrolou armádu, soudy i média. Opozice je slabá, občanská společnost zastrašená. Západ to sleduje s obavami, ale v samotném Salvadoru převládá pocit, že konečně někdo udělal to, co bylo potřeba.
Těžko říct, kam tahle cesta povede. Zatím funguje. Ulice jsou klidné, ekonomika se pomalu zvedá, a většina lidí má pocit jistoty. Jenže dějiny ukazují, že režimy postavené na jednom muži bývají zranitelné. Až jednou Bukele odejde, může se ukázat, že s ním zmizela i stabilita, na které všechno stojí.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://time.com/7015598/nayib-bukeles-iron-fist-el-salvador/
https://news.harvard.edu/gazette/story/2025/05/closer-look-at-coolest-dictator-in-the-world/
https://directoriolegislativo.org/en/how-nayib-bukele-is-becoming-the-worlds-coolest-dictator/
https://www.npr.org/2025/04/14/nx-s1-5361119/the-worlds-coolest-dictator-heads-to-the-white-house
https://www.theguardian.com/world/2025/may/06/el-salvador-nayib-bukele-model-trump
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/salvador-van-hollen-trump-abrego-garcia-deportace-usa.A250417_114618_zahranicni_jhr
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/do-usa-se-vratil-nepravem-deportovany-pristehovalec-361765
