Článek
Kabang byla obyčejná toulavá fenka ze Zamboangy na Filipínách. Pohybovala se kolem domu rodiny Bunggalových, spala kde se dalo a většinu dne jen tak pobíhala po okolí. Nikdo by o ní tehdy neřekl víc než to, že je to další pes z ulice. Jenže v prosinci 2011 se na jedné křižovatce stalo něco, co jí úplně převrátilo život a zároveň způsobilo, že o ní uslyšel celý svět.
Dvě malé dívky, Diansa a Dina Bunggal, zrovna přecházely silnici. Motorka, která se k nim blížila, jela rychleji, než by měla. Kabang podle rodiny prostě vystartovala, jako by pochopila, že se něco blíží. Vběhla přímo do dráhy kola a náraz odklonil motorku stranou. Děti vyvázly bez zranění, ale Kabang dopadla hrozivě - přišla o horní i dolní část čenichu, o kus čelisti a kus dutiny ústní. Že to přežila, nikdo moc nechápal.
Neobvyklé zranění a boj o přežití
Po nehodě se dopotácela domů. Krvácela, byla zmatená, ale pořád se držela na nohách. Rodina ji nechtěla nechat uspat, i když na první pohled bylo jasné, že takhle dlouho nevydrží. Veterinární péče však byla drahá i na mnohem jednodušší zákroky, a tady šlo o zranění, se kterým se běžně vůbec nepočítá. Přesto se fena snažila - jedla, pila a jak dny míjely, bylo jasné, že to jen tak nevzdá. Problém byl v tom, že bez ošetření jí dál hrozily infekce a celá řada nepředvídatelných potíží.
Lidem v okolí se její vzhled zdál drsný, skoro až nepřirozený, ale zároveň jim přišlo neuvěřitelné, jak se s tím pere. Kabang byla bez čenichu, dýchala nahlas, jazyk jí visel ven. Ale pořád byla ochotná přijít se nechat pohladit. To zaujalo lidi víc, než by jeden čekal. Jakmile se fotky a zprávy objevily na sociálních sítích, začal se její příběh šířit rychlostí, která všechny překvapila.
Když se místní příběh dostane do světa
Najednou se psalo o „psovi, který skočil před motorku, aby zachránil děti“. Ať už šlo o hrdinský čin, nebo instinkt, jedno bylo jisté - kdyby tam v tom okamžiku nebyla, dopadlo by to s největší pravděpodobností mnohem hůř. Příběh začal obíhat nejen Filipíny, ale i zahraniční média.
Lidé se ozývali z USA, Evropy i dalších míst. Vznikla sbírka nazvaná „Care for Kabang“ a během pár měsíců se vybrala částka, která by jinak byla pro místní rodinu nedosažitelná. Více než 20 000 dolarů mělo pokrýt cestu i léčbu ve Spojených státech, kde měli s podobně náročnými případy daleko větší zkušenosti.
Léčba na Kalifornské univerzitě
V únoru 2012 přiletěla Kabang na University of California, Davis. Nebylo ale možné ji hned operovat - lékaři našli ještě jiné problémy, které by zákrok činily nebezpečným. Srdeční šelest způsobený dirofilárií (srdečním červem) a infekci mykobakteriemi. Obě věci se musely vyřešit, jinak by operace neměla šanci na úspěch.
Když se její stav po měsíce trvající léčbě stabilizoval, dostala šanci podstoupit rekonstrukční zákrok. Chirurgové od začátku říkali, že nejde o to udělat nový čenich. Technicky ani zdravotně to nebylo reálné. Hlavní cíl byl zakrýt otevřenou ránu, ochránit dýchací cesty a zlepšit kvalitu života. Pomocí kožních laloků zakryli obnažené části a posílili oblast kolem úst. Výsledek nebyl estetický, ale funkční - a to bylo to hlavní.
Návrat domů a celosvětová pozornost
V červenci 2013 se Kabang vrátila zpět na Filipíny. Její návrat budil velkou pozornost - na letišti čekali novináři, lidé z okolí, dobrovolníci i ti, kteří přispěli na její léčbu. Fenka se vrátila ke své rodině a podle veterinářů byla ve stabilním stavu.
Přes svůj handicap žila dál poměrně normálně. Jedla, pila, procházela se po okolí a lidé o ní říkali, že je to pořád stejná přátelská fenka jako dřív. Neskrývala se, nevyhýbala se kontaktu, a kdo ji znal, věděl, že tohle je prostě Kabang - trochu znetvořená, ale pořád plná života.
Jak dlouho žila a jak skončil její příběh
Fenka nakonec žila ještě téměř deset let po oné nehodě, což s ohledem na její stav zní až nepravděpodobně. Zemřela v květnu 2021, pravděpodobně ve spánku, ve věku zhruba třinácti let. Pro rodinu i mnoho lidí, kteří ji v průběhu let poznali, byla symbolem bojovnosti a nezdolnosti.
Může pes opravdu jednat hrdinsky?
O tom se vedou spory dodnes. Etologové říkají, že psi často reagují instinktivně - rychlý pohyb, hluk, děti v ohrožení, to všechno může spustit reakci, která působí jako hrdinství. U Kabang ale nikdo nepochybuje o výsledku. Ať už skočila před motorku vědomě, nebo z instinktu, zachránila dvě děti před možným vážným zraněním. V očích lidí to stačilo k tomu, aby se z ní stal symbol odvahy.
Kabang se dostala do novin po celém světě, její fotky přebírala média a její případ se objevil i v odborných textech o rekonstrukčních operacích u zvířat. Lidé si na ní cenili nejen toho, co udělala, ale i toho, jak se s následky vyrovnala.
A i když její vzhled po nehodě nebyl jednoduchý pohled, lidé v ní viděli cosi statečného. Připomněla, že i obyčejné toulavé zvíře může mít vliv, který přesáhne hranice jednoho města nebo státu.
Jeden okamžik jí vzal kus obličeje, ale zároveň jí dal příběh, který přežil i ji. Její zranění byla krutá, léčba dlouhá a návrat domů nejistý, přesto se dožila věku, který by jí v prvních dnech po nehodě věřil málokdo. A právě tím po sobě zanechala stopu - prostou, ale silnou: i obyčejný pes z ulice může dokázat víc, než by kdokoli čekal.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.cbsnews.com/pictures/hero-dog-kabang-gets-new-nose/9/
https://www.bbc.com/news/world-asia-22827514
https://www.cbsnews.com/sacramento/news/kabang-filipino-hero-dog-uc-davis-vet-med-dies/
https://www.vice.com/en/article/philippines-hero-dog-kabang/
https://ditosapilipinas.com/mindanao/lifestyle-features/article/01/04/2024/kabang-pawsitive-tale-heroism/323
