Článek
V červenci 1967 vznikla na Floridě fotografie, která později obletěla svět. Jsou na ní dva elektrikáři vysoko na sloupu elektrického vedení. Jeden bezvládně visí v bezpečnostním pásu, zatímco druhý se ho snaží zachránit. Celá událost trvala jen několik minut a nebýt náhody, nejspíš by o ní dnes vědělo jen několik lidí. Nakonec z ní ale vznikl jeden z nejslavnějších novinářských snímků 20. století.
Obyčejný pracovní den, který se během okamžiku změnil
Bylo 17. července 1967 a v Jacksonville na Floridě panovalo typické letní počasí. Horko, vlhko a slunce, které dokáže člověka pořádně potrápit i při obyčejné chůzi po ulici. Natož když musí pracovat několik metrů nad zemí, na dřevěném sloupu elektrického vedení.
Právě takovou práci měli toho dne na starosti Randall Champion a jeho kolega J. D. Thompson. Oba pracovali pro společnost Jacksonville Electric Authority, která zajišťovala dodávky elektřiny ve městě a jeho okolí.
Práce na elektrickém vedení samozřejmě nebyla ničím neobvyklým. Podobné opravy a údržbu prováděli elektrikáři každý den. Jenže stačila jediná chyba, nešťastný pohyb nebo dotyk s místem, které zůstalo pod napětím, a z běžné pracovní činnosti se mohl stát boj o život. A přesně to se stalo Championovi.
Během práce se dostal do kontaktu s elektrickým proudem. Podle dobových popisů šlo o vedení s napětím přibližně 4 160 voltů. Zásah byl natolik silný, že Champion okamžitě ztratil vědomí. Nezřítil se však dolů. Zachytil ho bezpečnostní pás, který měl při práci kolem těla. Zůstal tedy viset na sloupu, s hlavou zakloněnou dozadu a rukama bezvládně spuštěnýma podél těla.
Bezpečnostní vybavení mu nejspíš zachránilo život tím, že zabránilo pádu. Současně se ale ocitl v situaci, kdy mu nikdo nemohl jednoduše poskytnout pomoc. Byl vysoko nad zemí, v těsné blízkosti elektrického zařízení a v bezvědomí.
Thompson neměl čas čekat
J. D. Thompson byl v tu chvíli nedaleko. Když zjistil, co se jeho kolegovi stalo, vydal se za ním nahoru. Dnes už je obtížné představit si, co mu v té chvíli běželo hlavou. Nešlo jen o to vyšplhat na sloup. Musel se dostat k bezvládnému člověku, zajistit vlastní bezpečnost a nějak mu pomoci, přestože se oba nacházeli v místě, kde byl pohyb značně omezený.
Champion dýchal nepravidelně a potřeboval okamžitou pomoc. Čekat, až ho někdo dostane na zem, by znamenalo ztratit drahocenné minuty. Thompson se proto rozhodl pro něco, co na první pohled vypadalo téměř nemožně. Začal kolegovi poskytovat umělé dýchání přímo na sloupu.
Musel se k němu naklonit, přidržovat se a současně mu vhánět vzduch do plic. Nebylo možné položit Championa na záda, jak by se při resuscitaci běžně postupovalo. Visel v pásu a Thompson měl kolem sebe jen omezený prostor.
Dýchání z úst do úst přitom nebylo v roce 1967 žádnou novinkou. V předchozích desetiletích se postupně prosadilo jako účinný způsob pomoci člověku, který přestal dýchat. V takových podmínkách, jaké měl Thompson, se ovšem rozhodně běžně neprovádělo. Navíc nemohl vědět, jestli už není pozdě.
Záchrana se přesto podařila. Champion začal znovu dýchat a Thompson mu následně pomohl dostat se ze sloupu dolů, kde se o něj mohli postarat další lidé. To všechno se odehrálo během několika minut. A právě v jejich průběhu se na místě objevil muž s fotoaparátem.
Fotografie Morabita, která zachytila záchranu elektrikáře
Fotograf, který se na místo dostal náhodou
Rocco Morabito pracoval jako fotograf místního deníku Jacksonville Journal. Bylo mu 46 let a za sebou už měl dlouhou novinářskou kariéru. Fotografování se věnoval od konce druhé světové války, předtím sloužil u amerického letectva jako střelec na bombardéru B-17.
Ten den měl původně úplně jinou práci. Fotografoval stávku železničářů a při cestě zpátky do redakce projížděl ulicí West 26th Street. Elektrikářů si všiml už cestou na svůj původní úkol. Napadlo ho, že by se mohl zastavit a udělat ještě několik snímků. Když se vracel, situace už vypadala docela jinak.
Od sloupu se ozýval křik. Morabito se podíval nahoru a spatřil bezvládného muže zavěšeného na vedení. Nejprve rychle fotografoval, potom se vrátil k autu a prostřednictvím radiostanice požádal redakci, aby přivolala sanitku. Mezitím už Thompson šplhal ke svému kolegovi.
Morabito se znovu chopil fotoaparátu. Ustupoval dozadu, aby oba muže dostal do záběru, až se nakonec podle svého pozdějšího vyprávění dostal tak daleko, že mu v dalším couvání bránil dům. A tehdy pořídil fotografii, která ho proslavila.
Na snímku je Thompson nakloněný k bezvládnému Championovi. Jejich tváře se dotýkají a z dálky to může vypadat téměř jako polibek. Jenže nejde o žádné romantické gesto. Thompson se právě snaží dostat vzduch do plic člověka, který by bez jeho pomoci pravděpodobně zemřel.
Fotografování netrvalo dlouho. Morabito později vzpomínal, že zaslechl Thompsona volat dolů, že Champion už dýchá. Teprve potom mohl mít jistotu, že se před jeho objektivem neodehrála smrt člověka, ale jeho záchrana.
Fotografie dostala jméno až v redakci
Morabito se po události vrátil do novin. Redakce se chystala uzavírat vydání a času nebylo nazbyt. Fotograf však věděl, že má něco mimořádného. Podle pozdějších vzpomínek kolegům vzkázal, že by na jeho snímek možná měli počkat.
Fotografie se skutečně dostala do novin a jeden z redaktorů jí dal název The Kiss of Life, tedy Polibek života. Bylo to pojmenování, které se okamžitě ujalo. Vlastně docela dobře vystihovalo, co je na snímku tak zvláštní. Nezachycuje pouze pracovní úraz ani obyčejnou záchrannou akci. Je na něm člověk, který doslova vlastním dechem pomáhá udržet druhého naživu.
Snímek začaly přebírat další noviny a postupně se rozšířil daleko za hranice Jacksonville. V době, kdy neexistoval internet a fotografie se do světa dostávaly především prostřednictvím tiskových agentur, to byl značný úspěch.
Morabito přitom neměl možnost scénu nijak připravit. Nemohl požádat Thompsona, aby se trochu pootočil, ani si vybrat vhodnější světlo. Musel pracovat s tím, co měl před sebou, a především rychle. A měl také štěstí. Kdyby projížděl ulicí o několik minut dříve nebo později, slavný snímek by nikdy nevznikl.
V roce 1968 za něj získal Pulitzerovu cenu v kategorii aktuální zpravodajské fotografie. Šlo o první ročník, kdy se fotografická Pulitzerova cena udělovala odděleně za aktuální zpravodajství a za ostatní fotografickou tvorbu. Pro fotografa regionálních novin to bylo obrovské uznání. Morabito se ale nestal celebritou, která by kvůli jediné fotografii opustila svou práci. V Jacksonville Journal pokračoval ještě řadu let a do důchodu odešel až v roce 1982.
Muž na fotografii žil ještě dalších 35 let
Randall Champion se z úrazu zotavil. Podle pozdějších zpráv se dokonce uzdravil natolik, že mohl pokračovat v běžném životě. Na fotografii vidíme člověka, který se nachází jen krůček od smrti. A nakonec měl před sebou ještě dlouhá léta. Champion zemřel až v roce 2002, ve věku 64 let, na srdeční selhání. Od nehody tehdy uplynulo pětatřicet let.
Z Thompsona se díky fotografii stal známý člověk. Sám přitom nejspíš vůbec nepočítal s tím, že se o jeho činu bude mluvit ještě desítky let. Chtěl zkrátka zachránit kolegu, se kterým toho dne pracoval. Fotografie se později objevovala v novinách, knihách i při školeních elektrikářů. Připomínala, jak důležité je umět poskytnout první pomoc, zvlášť při práci, kde může o životě rozhodovat několik vteřin.
Na celý příběh se nezapomnělo ani po čtyřiceti letech. V roce 2007 vznikl dokument Kiss of Life, na kterém spolupracovala také Jacksonville Historical Society. Tvůrci vyhledali lidi, kteří si událost pamatovali, a nechali je vyprávět, co se tehdy vlastně stalo. Dokument měl úspěch a získal dvě regionální ceny Emmy.
Thompson se dožil i 50. výročí slavné fotografie. V roce 2017 byl stále naživu a o záchraně svého kolegy znovu vyprávěl. Od onoho červencového dne přitom uplynulo už půl století.
Fotograf Rocco Morabito tak dlouho nežil. Zemřel 5. dubna 2009, bylo mu 88 let. Za svou kariéru nafotil tisíce snímků, ostatně fotografováním se živil několik desetiletí. Jenže právě ten jeden, který pořídil cestou zpátky do redakce v červenci 1967, zůstal jeho nejslavnějším. A dost možná by nevznikl vůbec, kdyby se tehdy vracel jinou ulicí.
Jeden záběr, na který se nezapomnělo
Polibek života se dodnes objevuje ve výběrech nejslavnějších fotografií minulého století. Někdy bývá dokonce přirovnáván k renesančním obrazům, protože postavení obou mužů připomíná dramatické výjevy známé ze starého malířství.
To ale Morabito při fotografování nejspíš vůbec neřešil. Viděl před sebou nehodu, rychle přivolal pomoc a potom udělal svou práci.
Dnes už by podobná záchrana probíhala podle jiných bezpečnostních a zdravotnických postupů. Pracovníci elektrických společností procházejí speciálním výcvikem, při kterém se učí dostat zraněného kolegu bezpečně ze sloupu na zem. Přesto zůstává Thompsonův čin mimořádný. Dokázal si poradit v situaci, kdy neměl téměř žádný prostor, nemohl využít běžné postupy a každá další minuta mohla rozhodovat.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://rarehistoricalphotos.com/kiss-life-utility-worker-giving-mouth-mouth-co-worker-contacted-high-voltage-wire-1967/
https://www.coffeeordie.com/article/lineworker-kiss-of-life
https://www.electricaltechnology.org/2024/10/kiss-of-life.html
https://entirelysafe.com/article/the-kiss-of-life-the-incredible-story-behind-the-iconic-photo
