Článek
Hinterkaifeck byl odlehlý statek nedaleko městečka Gröbern v Horním Bavorsku. Název „hinter“ (zadní) už napovídal, že jde o místo stranou hlavní cesty, obklopené poli a lesy. K nejbližším sousedům to bylo několik minut chůze, což znamenalo jak klid a samostatnost, tak i jistou izolaci.
Na statku žil šedesátiletý sedlák Andreas Gruber se svou ženou Cäzilií, jejich čtyřiatřicetiletou dcerou Viktorií Gabrielovou a jejími dvěma dětmi – sedmiletou Cäzilií a dvouletým Josefem. V březnu 1922 k nim dorazila nová služebná Maria Baumgartnerová, která měla na statku pracovat teprve první den, když došlo k tragédii.
Rodina Gruberových nebyla v okolí příliš oblíbená. Andreas měl pověst tvrdého a nepříjemného člověka. Už dříve čelil obvinění z incestu s vlastní dcerou Viktorií, a dokonce byl krátce ve vězení. Přesto se zdálo, že navzdory temné pověsti statek prosperuje.
Zvláštní znamení před vraždami
Už několik dní před masakrem se na statku děly podivné věci. Andreas Gruber si všiml stop ve sněhu, které vedly z lesa k jeho domu, ale žádné zpět. Ve stodole a na půdě se ozývaly kroky, někdo údajně našel noviny, které rodina neodebírala. V noci byla spatřena záhadná světla. Gruber o těchto věcech mluvil se sousedy a dokonce je zmiňoval ve vsi, ale nikdo tomu nepřikládal větší význam.
O to znepokojivější bylo, že předchozí služebná statek opustila právě kvůli tomu, že „v domě straší“. Tvrdila, že slyšela kroky a cítila se pronásledovaná.
Noc hrůzy
K masakru došlo v noci z 31. března na 1. dubna 1922. Podle rekonstrukce pachatel postupně nalákal čtyři členy rodiny do stodoly – pravděpodobně hlukem nebo voláním o pomoc. Tam je ubil těžkým krumpáčem. Nejprve padl Andreas, pak jeho žena, dcera Viktoria a nakonec malá Cäzilia, která měla na tváři obranné šrámy a žila po útoku ještě několik hodin.
Teprve potom vrah vstoupil do domu, kde zabil služebnou Marii a dvouletého Josefa, který ležel v postýlce. Všechny oběti byly přikryty – ve stodole senem, v domě oblečením a plachtami.
Statek Hinterkaifeck, foto pět dní po útoku
Děsivý objev
Protože rodina byla zvyklá chodit pravidelně do kostela a děti se neobjevily ve škole, začali sousedé pátrat. Dne 4. dubna našli sousedé ve stodole čtyři těla. Další dva objevy je čekaly v domě.
Scéna působila otřesně – nejen brutalitou vraždy, ale i faktem, že pachatel na statku ještě několik dní po činu pobýval. Bylo zřejmé, že krmil dobytek, jedl jídlo ze spíže a rozdělával oheň v kamnech. Někteří se domnívají, že na místě mohl přespávat, zatímco mrtvá těla ležela opodál.
Vyšetřování a slepé uličky
Policie okamžitě spustila rozsáhlé vyšetřování. Na místo dorazili desítky vyšetřovatelů a expertů, ale statek byl v té době špatně zajištěn – sousedé mezitím chodili kolem těl, zvířata pobíhala volně a mnohé stopy byly zničeny.
Podezření padlo na více osob:
- Sousedy a místní obyvatele, kteří znali statek a rodinu.
- Lorenze Schlittenbauera, vdovce z vesnice, který měl vztah s Viktorií a mohl být otcem malého Josefa. Jeho chování při ohledání statku působilo podezřele – sám odemykal dveře a choval se, jako by věděl, co najde. Přímé důkazy se ale nenašly.
- Toulavé vojáky a zloděje, kteří se po válce potulovali krajinou. Jenže na statku nic nechybělo, což loupežní teorii oslabovalo.
- Objevily se i divoké spekulace – od motivu pomsty po „démonickou posedlost“.
Policie vyslechla stovky svědků, ale pachatel nebyl nikdy dopaden.
Stopy, které nikam nevedly
Vyšetřovatelé zjistili, že vrah musel být fyzicky silný a zvyklý na práci se zemědělským nářadím, protože rány byly vedeny velkou silou. Znal dobře statek – orientoval se tam a nebál se zůstat po činu.
Přesto se nikdy nepodařilo objasnit, jak oběti postupně vylákal do stodoly. Zvláštní bylo i to, že psi na statku byli v klidu a neštěkali. Mnozí proto soudí, že pachatel byl někdo z blízkého okolí, koho rodina znala.
Teorie a spekulace
Případ Hinterkaifeck se tak stal živnou půdou pro různé teorie:
- Rodinné drama – nejčastěji bývá zmiňován Lorenz Schlittenbauer, nápadník Viktorie. Někteří věří, že mohl vraždit ze žárlivosti nebo kvůli sporu o otcovství Josefa. Nikdy se to ale neprokázalo.
- Pomsta – Andreas Gruber měl pověst nepříjemného a panovačného muže, který si dokázal znepřátelit sousedy. Někdo z okolí mohl mít dostatek motivu k brutální odplatě.
- Cizí pachatel – potulní vojáci a tuláci byli po první světové válce v Německu běžní. Ale proč by vrah, který by šel po majetku, zůstal na statku a staral se o hospodářství?
- Nadpřirozené vysvětlení – mezi lidmi se šířily historky o „přítomnosti zlého ducha“. Podivné zvuky a stopy před činem tomu nahrávaly. Šlo ale spíše o snahu vysvětlit nevysvětlitelné.
Strašidelný odkaz
Po masakru se statek stal místem hrůzy. V roce 1923 byl celý objekt zbořen. Ostatky rodiny byly pohřbeny na hřbitově ve Waidhofenu, hlavy obětí ale byly odvezeny k forenznímu zkoumání. K tělům se už nikdy nevrátily – během druhé světové války se totiž ztratily a dodnes se neví, kde skončily.
Případ Hinterkaifeck se dostal do kronik kriminalistiky i lidové tradice. Po desetiletí se objevují nové knihy, dokumenty a teorie. Dodnes láká amatérské badatele, kteří se snaží znovu procházet staré spisy a hledat zapomenuté detaily.
Záhada bez konce
Uběhlo více než sto let a masakr zůstává nevyřešený. Pachatel nebyl nikdy usvědčen a motiv nikdy jasně popsán. Hinterkaifeck tak zůstává symbolem – nejen hrůzného zločinu, ale i selhání vyšetřování v době, kdy moderní kriminalistické metody ještě nebyly dostupné.
Možná šlo o obyčejnou lidskou nenávist, možná o rodinné tajemství, a možná o něco, co se už nikdy nedozvíme. Jisté je jediné: příběh vyvražděné rodiny z Hinterkaifecku dodnes budí mrazení a připomíná, jak křehká je hranice mezi všedním životem a nevysvětlitelnou tragédií.
Článek byl sepsán na základě informací z následujících zdrojů:
https://www.mentalfloss.com/article/502044/chilling-story-hinterkaifeck-killings-germanys-most-famous-unsolved-crime
https://www.guyhadleigh.com/blog/the-hinterkaifeck-mystery
https://www.thetruecrimedatabase.com/case_file/hinterkaifeck-murders/
https://allthatsinteresting.com/hinterkaifeck-murders
https://www.ranker.com/list/hinterkaifeck-farm/cat-mcauliffe
