Článek
Kdyby dnes někdo přišel a řekl ti, že tě dokáže zbavit bolesti po bývalém vztahu jediným rituálem, zaplatila bys?
A co kdyby ten člověk působil klidně, mluvil o energiích, o lásce a o očistě duše, měl kolem sebe krásné ženy, které ho nazývají Mistrem a říkají, že jim změnil život?
Takhle to začíná.
A tak pokračuje příběh muže, který si říkal Guru Jára – dnes „Mistr Jahra“.
Odsouzený za znásilnění, přesto dál působí v online prostoru. Stále má své následovníky.
Duchovní učitel nebo manipulátor?
Jaroslav Dobeš, muž, který si z duchovního jazyka udělal obchodní model, sliboval svým žačkám „odháčkování“ – rituál, který měl údajně zbavit ženu energetických zbytků po bývalých partnerech.
Ve skutečnosti, jak konstatovaly soudy, šlo o zneužití. O rituály, které překročily hranici jakékoliv duchovní praxe.
Dobeš si za to odseděl svůj trest, ale po návratu do světa se znovu zjevil – s novým jménem, novou aplikací a starým systémem víry.
Jak se z víry stává závislost
Když se podíváš na jeho následovníky, nevidíš „naivní oběti“.
Vidíš lidi, kteří hledali naději.
Ženy, které byly zraněné, opuštěné, citlivé, hledaly jiný způsob, jak rozumět sobě a svému tělu.
On jim nabídl příběh – o očištění, o transformaci, o vymanění se z bolesti.
Každý, kdo někdy trpěl, ví, že takové sliby mají obrovskou sílu.
Postupně se z duchovního učení stane uzavřený svět: kdo rozumí, patří mezi „probuzené“, kdo pochybuje, je „ztracený“.
Je to systém, který odměňuje slepou víru a trestá pochybnosti.
A když do něj člověk investuje roky, peníze, city – je těžké přiznat, že uvěřil někomu, kdo ho zneužil.
Těžší, než dál věřit.
Psychologie víry ve „spasitele“
Proč se to opakuje?
Proč vždy znovu a znovu vznikají podobné sekty, učitelé, mistři?
Protože lidská duše chce věřit, že existuje někdo, kdo ví víc.
Někdo, kdo má klíč, návod, odpověď.
V časech, kdy je svět přetížený informacemi a nejistotou, působí jednoduchá víra jako úleva.
Jenže tam, kde se víra promění ve ztrátu vlastní vůle, přestává být vírou. Stává se závislostí.
Guru Jára není jen příběhem jednoho manipulátora. Je zrcadlem společnosti, kde se duchovno stalo zbožím, a lidé – zvlášť citliví a zranění – hledají oporu v tom, kdo se tváří, že ji má.
Kdo mu ještě věří
Zprávy mluví o ženech, které mu stále posílají peníze, píší dopisy, prosí o další rituály.
Nejsou hloupé.
Jsou prostě tak zoufale lidské.
Když tě někdo přesvědčí, že jen on tě dokáže „očistit“, vytvoří v tobě strach z odchodu.
A každý strach drží silněji než víra.
A tak se kruh uzavírá.
Kam se poděla zodpovědnost
Často slyšíme: „Oběti si za to můžou samy.“
Jenže žádná žena si neřekne: „Chci, aby mě někdo zneužil.“
Vstoupí do cesty, která slibuje uzdravení.
To, že ji někdo po cestě zneužije, není její vina.
Je to selhání člověka, který si vzal moc, kterou nikdy mít neměl.
Co si z toho můžeme vzít
Každý, kdo se někdy hledal, ví, jak snadné je podlehnout charismatu.
A jak těžké je pak z takové víry vystoupit.
Ale i to je druh duchovní zkoušky – naučit se nevěřit slepě, ale vnímat.
Nevzhlížet, ale stát.
Protože skutečný učitel tě neodpojí od světa.
Jen ti pomůže se do něj vrátit – s otevřenýma očima.
