Po zapomenuté Baťově dálnici v Chřibech

Náš výlet začneme v obci Zástřizly. Tu najdete na okraji Zlínského kraje v okrese Kroměříž nedaleko města Koryčany u hlavního silničního tahu mezi Brnem a Uherským Hradištěm. Poté budeme pokračovat po zelené turistické trase Studeným žlebem až k osadě Vlčák a výlet zakončíme u Gavendovy skály.

Abychom pochopili myšlenku postavit přes Chřiby dálnici, musíme se vrátit do druhé poloviny 30. let 20. století. Za vším stojí Jan Antonín Baťa (7. 3. 1898 - 23. 8. 1965), rodák z Uherského Hradiště, vizionář a podnikatel. Jeho nevlastní bratr Tomáš Baťa (3. dubna 1876 - 12. června 1932) ve Zlíně založil obuvnický průmysl a tím město Zlín dostalo nálepku obuvnické impérium. A právě Jana Antonína Bati napadlo propojit město Zlín se zbytkem tehdejšího Československa a postavit dálnici, která měla vést z Chebu přes Prahu, Brno, východ Slovenska až na Podkarpatskou Rus v celkové délce skoro 1000 kilometrů. Stavbou dálnice by také Jan Antonín Baťa vyřešil vysokou nezaměstnanost. V červenci 1937 dokonce podnikatel od vlády získal povolení na přípravné práce.

Jenomže přišel rok 1938 a sním i Mnichovská dohoda, která tehdejšímu Československu odpárala Sudety. A tak se původní trasa na západě musela zkrátit. Nakonec se stavba rozběhla v květnu 1939 s cílem spojit Prahu s Podkarpatskou Rusí. Krátce poté, tedy v pozdějších měsících roku 1939, se začíná stavět i v úseku Praha – Humpolec. V prvních letech druhé světové války probíhá výstavba poměrně svižně – vláda ji urychlila i tím, že zkrátila stavěné úseky a mohlo se jí tak zúčastnit více podnikatelů. Postupně ji však brzdí nedostatek materiálu i pracovních sil, a nakonec je v roce 1942 stavba zastavena úplně. Po válce vydává prezident Eduard Beneš dekret, který nařizuje dostavbu dálnice z Prahy přes Brno až ke slovenským hranicím. Zároveň je ale rozhodnuto, že se má zatím dálnice dostavět jen v úseku Praha – Humpolec v délce 90 km. A tak se stavební práce opět rozbíhají v roce 1946.

Přichází únor 1948 a po něm se objem stavebních prací výrazně snižuje. Definitivní stopku pak režim vystavil v roce 1950, protože rozvoj silniční dopravy přestal být prioritou a režim zamířil svůj zrak na těžký průmysl. Tím končí velký vizionářský projekt, který předběhl svoji dobu a mohl přinést tehdejšímu Československu rychlé spojení mezi západem a východem republiky.

Změna přichází v roce 1963, kdy vláda rozhodla o obnovení stavby. Práce se rozjeli na rozestavěném úseku mezi Prahou a Humpolcem. V některých případech je dnešní dálnice D1 vedena stejně jak byla plánována dálnice za Jana Antonína Bati. Kvůli vodní nádrži Švihov se musela dálnice přetrasovat a přes Želivku byl postaven most nový. Původní nedokončené mosty byly ponechány svému osudu a dnes jsou oblíbeným objektem fotografů. Nad hladinu nádrže totiž vykukuje jen vrchní část a v půlce přehrady most končí.

S obnovením stavby dálnice přes Chřiby se ale už nepočítalo, protože dálnice napříč republikou byla přetrasována od Brna směrem na Ostravu. Rozestavěné stavby jsou dnes pouze památkou velkého projektu Jana Antonína Bati. V lese najdete spoustu dalších zapomenutých propustků po nedokončené dálnici, ale to už necháme na vás. Když se budete pozorně dívat kolem sebe, tak potkáte další pozůstatek po nedokončené dálnici Jana Antonína Bati, což je podchod, kterým můžete projít.

A po cestě potkáváme další technickou památku, která se jmenuje Stará cihelka, která sloužila pro lesní dělníky a to hlavně v 50. letech 20. století. Vlastně jde o starý cihlový most, v jehož klenbě se nachází místnost, který pochází z roku 1896.

Na konci 19. století zde byla zřízena turistická útulna a pořádaly se tu taneční zábavy. Pod osadou Vlčák v lesích najdete i pramen řeky Litavy.

Nachází se severozápadně od osady Vlčák. V okolí skály se v minulosti těžil kámen pro stavbu protektorátní dálnice. Hřeben skalních stěn se dělí na čtyři bloky - Gavendova, Vodová, Endlicherova a Janečkova skála.

Na jednom z bloků se nachází nakreslený kříž, který připomíná havárii dvou sovětských střemhlavých bombardérů. Šlo o střemhlavé bombardéry Petljakov Pe-2, které se v mlze nad pohořím Chřiby srazily dne 18. 7. 1945. Trosky z letadel se zřítily do okolí Gavendovy skály. Podle místních lze dodnes nalézt jejich kovové součásti.

Další památky po nedokončené dálnici najdete mezi osadou Bunč a rozhlednou Brdo. O tomto se psalo již v našem předchozím článku, který najdete zde.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Informační tabule, Autíčkář.CZ (Dálnice D1: Od Bati přes komunisty až po budoucnost), Zlínský architektonický materiál (Jan Antonín Baťa), Wikipedia (Jan Antonín Baťa, Gavendova skála), iDnes (Po stopách Baťovy dálnice. Z velkolepého snu zůstaly mosty v polích)