Zřícenina, rozhledna a kostel na Vysočině za jedno odpoledne

Takže nás čeká opravdu pestrá nabídka lokalit. Všechna místa se nacházejí na katastrálním území města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou.

Zříceninu hradu Aueršperk, Auršperk, Auersperg, Ušperk či Aušperk najdete u místní části Dvořiště. Z Bystřice nad Pernštejnem k ní vede modrá turistická trasa.

O vzniku hradu není moc informací, ale pravděpodobně byl založen v polovině 13. století pány z Pernštejna nebo také z Medlova. Což je také důvod názvu hradu, protože auer je v překladu zubr, kterého mají Pernštejnové ve znaku. Nejstarší zmínky však ukazují, že hrad získal toto pojmenování až na počátku 14. století, kdy již asi půlstoletí existoval. První písemná zmínka pochází z roku 1325, kdy je zmiňován Jimram z Pernštejna také s přídomkem z Aueršperku. Později hrad vlastnila jeho dcera Geruše. Moc dalších informací o tomto hradu není, ale z některých pramenů vyplývá, že zánik hradu mohl být kolem roku 1403, avšak některé prameny uvádějí i pozdější roky.

I když to dnes tak nevypadá, podle archeologických průzkumů hrad nepatřil zrovna mezi ty nejmenší, pravděpodobně měl velké předhradí, ve kterém se mohlo ukrývat početné vojsko. Dnes se z hradu zachovaly zbytky příkopu a torzo válcové věže, která měla 9 metrů v průměru a která chránila bránu. Také tu jsou patrné zbytky zdiva hradebního opevnění a východně od věže základové zdivo obytného paláce.

Hrad byl postaven na táhlém skalnatém ostrohu, který obtéká ze tří stran řeka Bystřice. A právě tato kombinace dodává místu úchvatné kouzlo. Zřícenina je celoročně volně přístupná.

Rozhlednu Karasín najdete u stejnojmenné místní části. Parkovat je možné přímo u rozhledny. Pod rozhlednou funguje i občerstvení. Rozhledna je přístupná celoročně a vstup na ní je zpoplatněn. O vybírání vstupného se stará turniket, který kromě platby v hotovosti umožňuje i akceptaci platebních karet. Turniket také hlídá počet osob na rozhledně.

A pro ty krásné výhledy vám poslouží vyhlídková plošina, která je 25 metrů nad zemí a vede na ní 128 schodů. Celá rozhledna má výšku 28,2 metrů. S její výstavbou se započalo 15. února 2002, slavnostní otevření bylo 25. května téhož roku. Autorem projektu je bystřický projektant Petr Štorek. Věž o čtverhranném půdorysu je postavena ze štípaných betonových tvárnic.

Z rozhledny je vidět na Bystřici nad Pernštejnem a okolní obce. Vidět je možné i nejvyšší vrchol Žďárských vrchů Devět skal. Za velmi výborné viditelnosti jde spatřit i Alpy.

Pod rozhlednou do konce roku 2018 fungovala lyžařská sjezdovka. Důvod jejího zrušení byla finanční nerentabilita provozu, a to hlavně díky změnám klimatických podmínek, kdy již nebylo možní ani uměle zasněžovat.

Místní část Vítochov najdete severně od Bystřice nad Pernštejnem. U kostela je možné zaparkovat a také k němu vede zelená turistická trasa a českomoravská cyrilometodějská stezka.

Římskokatolický převážně raně gotický kostel svatého Michaela archanděla, který se nachází na kopci v nadmořské výšce 626 m, patří mezi nejstarší kostely na Moravě. Kostel je postaven z lomového kamene vyspárovaného vápennou maltou a působí dojmem tvrze. Je obklopen hřbitovem obehnaným kamennou zdí s márnicí. Kostel byl postaven asi kolem poloviny 13. století, avšak přesný rok výstavby není znám, protože rok 1238, který se podařilo zjistit ze středověkých listin, je podvrhem. Sakristie byla postavena asi v roce 1740. Postupně docházelo k různým opravám, například výměna krovů a trámových stropů.

K nejstarším památkám interiéru kostela patří gotické fresky. Výjevy zobrazují Vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři Páně, Ježíšovo umučení a zmrtvýchvstání i výjevy z Kristových pašijí. Najdete zde také malby Panny Marie a archanděla Michaela, kterému je kostelík zasvěcen.

Říká se, že na místě, kde dnes svatostánek stojí, kdysi bývalo pohanské pohřebiště. Této teorii nahrává i nálezy několika desítek lidských koster pod podlahou kostela. Odborníci odhadují, že mohou patřit obětem třicetileté války. Tehdy do vsi přitáhli Švédové, ale vesničané se před nimi ukryli v opevněném kostelíku. Nesoucitní vojáci však kostel i s místními obyvateli zapálili.

Ke kostelu se váže celá řada legend, z nichž asi nejvýznamnější je o svatém Metoději, který tudy za Velké Moravy procházel. Pán z Vítochova ho srdečně přivítal a přijal i křesťanskou víru. Před Metodějovým odchodem slíbil, že na památku jeho návštěvy nechá vystavět kapli a svůj slib brzy skutečně dodržel. Za nějaký čas se Metoděj vrátil a jakmile spatřil kostelík, vzpomněl si na slib, který mu tehdy vítochovský pán dal, a kostelík slavnostně vysvětil. Traduje se, že dodnes dochovaný mramorový oltář a křtitelnice pocházejí právě z těchto časů a svatého Metoděje tedy pamatují.

Ale ať už jsou teorie, legendy a historie místa jakákoliv, jedno je jisté – jde o jednu z nejvyhledávanějších turistických destinací, která je i jedním ze symbolů Vysočiny. Okolí kostela i samotný kostel dává tomuto místu kouzlo a mystičnost. Vedle kostela v roce 2002 herec Luděk Munzar při natáčení pořadu „Paměť stromů“ vysadil borovici.

V pořadu Toulání po Česku vám budeme přinášet tipy na výlet po celé České republice. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí a podíváte se do spoustu zajímavých míst. Pořadem provází Tomáš Minář.

Zdroje pro tento článek:

Informační tabule, Wikipedia (Aueršperk, Karasín, Kostel svatého Michaela archanděla), Stránky rozhledny Karasín, Stránky Koruna Vysočiny (vč. článků na Seznam Médium)