Covid-19, nošení roušek a proč už nechceme další epidemii

Virus -SARS-CoV-2, pandemie trvala od 1. března 2020  do 5. května 2023 (3 roky, 2 měsíce a 4 dny), nemoc covid-19, šíří se kapénkami a dotykem.

Jasně, téhle nemoci jsem se nevyhnula, ani když jsem byla očkovaná v 16 letech tetravakcínou, trpěla jsem v posteli i s teplotou, bolestí svalstva a dýchacími obtížemi, celkovou slabostí, průjmy a zvracení se naštěstí neobjevily. Očkování bylo povinné pro pár jedinců a jedním z nich byl i můj muž, když chtěl jít na operaci kolene, musel se nechat naočkovat. Bohužel právě díky tomu přeočkování (doporučuje se využít 3vakcín a těhotné ženy se nesmí očkovat, aby nebyl ohrožen plod a nedošlo k potratu) mu vyšel v nemocnici test pozitivně, takže ho poslali domů. Mě samozřejmě, jako osobě chodící do práce nařídili karanténu - 7denní placené za to, že tě zavřou doma, ať nenakazíš ostatní.

Většina opatření při pandemii se celkem osvědčila, dodržovaly se dvoumetrové odstupy, myly se víc ruce, byla možnost využít očkování, chodilo se pravidelně na testování, povinná karanténa, byly povinné roušky i pro zdravé lidi… přitom původní myšlenkou bylo vyřadit nemocné do domácí izolace s tím, že pokud si chtějí nakoupit jídlo a desinfekci, musí při kontaktu s ostatními použít právě respirátor.

Bohužel z důvodu paniky některých lidí a následné obavě z nakažení se musely nosit roušky i v práci, v divadlech, kinech, byly zvýšené opatření v bazénech a jiné. Moje 2 děti si tuhle dobu pamatují jako dobu, kdy jim škola nedala skoro nic, většinou začali být nemocní po tom, co se zavřela škola a měly domácí výuku. Teď chodí do škol normálně. Úkolem rodiče tehdy bylo dohlédnout na to, aby se pak vyplnily zameškané hodiny v e-omluvence, ale dětský lékař nedává při distanční výuce omluvenky a většinou si ani nepřeje návštěvu nemocného dítěte, když má teplotu. Paradoxem je, že dítě bylo nemocné, rodič měl test negativní a mohl s klidem do práce.

Léčba

Paradoxem také bylo, že na virus se nedávaly léky. Tedy aspoň u nás to tak bylo. Samotné onemocnění bylo většinou provázeno rýmou, poté kašlem, občas teplotou. Při klidu doma a nenošení roušky, častějším větráním a dostatečným přísunem tekutin se člověk dostal celkem rychle do formy, když podchytil nemoc včas. Následně měl dodržovat dietu a  zdravější stravu, nejsou vhodné mléčné výrobky, kyška, kefír, ani podmáslí z důvodu průjmu při nemoci. Na bolesti kloubů mi zabral nejrychleji volně dostupný lék (Ibalgin 400). A doporučeným doplňkem jsou i probiotika. Lidi s nadváhou a obézní s vyšším BMI indexem měli horší průběh nemoci, kvůli tlaku na plicích většinou nemohli dýchat a při přetrvávajících potížích byla nutná hospitalizace. Tohle onemocnění bylo zařazeno do vysoce nakažlivých, přitom mám dojem, že už dříve byli lidé nemocní, chodili do práce s rýmou i kašlem. Lidé obézní, skupina s oslabenou imunitou i ti, co nosili povinně roušky (tzn. celá populace) se už řadí také do rizikových skupin.

Rizikové skupiny

Při podezření na srdeční obtíže, ať už po prodělané respirační nemoci, nebo jiných je vhodné se poradit s lékařem a je možnost využít i EKG monitoring, který zjistí srdeční arytmii. Dále se doporučuje občasná kontrola plic po prodělané nemoci, častěji u kuřáků v podobě rentgenu plic. Možností je v dnešní době víc, než tehdy, kdy se o nemoci a důsledcích moc nevědělo. Lékařská věda v oblasti respiračních nemocí pokročila.

Co se dá běžně vyhledat je, že při dlouhodobém nošení roušky vzniká u lidí náběh na astma, což se projevuje namodralými rty a nedostatečným prokrvením končetin, nebo kožní problémy a alergické reakce při zvlhnutí roušky, čemuž se při letních teplotách předchází použitím roušky pouze na dvě hodiny a častější výměně.

Respirační potíže a pocit nedostatku vzduchu

Obtížné dýchání: Zejména u hustších respirátorů (N95) může docházet k pocitu dušnosti a zvýšenému odporu při dýchání. Zpětné vdechování CO₂: Při delším nošení se může pod rouškou hromadit oxid uhličitý. To může vést k mírné respirační acidóze, závratím, únavě nebo snížení koncentrace, či bolestem hlavy. Suchý kašel a rýma: Vyvolané suchým nebo naopak příliš vlhkým vzduchem pod maskou. Únava a snížená kognitivní výkonnost: V důsledku snížené kvality dýchání. Suchost v ústech a rtech. Zamlžování brýlí a zhoršené vidění. Dušnost.

Vládní opatření se postupem času zvyšovaly a obavy vlády o zdraví občanů v této situaci, vzhledem k častějším výskytům nemoci vedly k povinné karanténě, omezení větších počtů skupin lidí v zavřených místnostech, nošení roušky celou pracovní dobu 8hodin a jiných závazných pravidel při nemoci se už teď pomalu vytrácí. Většina lidí se snažila žít zdravěji, být na čerstvém vzduchu v přírodě a vyhýbat se nemocným s rýmou. Pokud už někdo nemocný byl, omezil kontakt s rodinou a co si budeme… je lepší mít doma zdravou návštěvu.

Ještě k tetravakcínám, protože se používá oslabený vir, tak ve většině případů po očkování se člověk cítí oslabený, objeví se teplota a občas se jedinec stává nakažlivým pro ostatní. Bohužel ani po očkování se většina populace nestala imunní, mladší ročníky se s těmito onemocněními setkávají už ve školce a ve starším věku trpí na respirační potíže a delším průběhem nemoci.

Onemocnění dýchacích cest jsou dobře léčitelné, ale bohužel mají častou návratnost. No ovšem, jsou zde i prevence a jiné doplňky stravy podporující imunitu, je vhodné občas doplnit i vitamíny, minerály při zvýšené zátěži organismu a samozřejmě jsou i další možnosti, jak zlepšit své zdraví, jako pravidelné cvičení.