Článek
Můj oblíbený Wolverine, chtěla jsem ti říct, že fakt nestárneš, máš stejně ostré drápy a pevnej stisk i ocelovou pěst a vypracovaný tělo. Ostatním X-menům stačíš s naprostým přehledem, i když můžou lítat a některý nejde zabít. Seš rychlej a silnej a i když máš svý mouchy, dalo by se říct, že jsi klaďas a sympaťák. Jako fakt bych nechtěla, aby jsi někam zmizel, s Deadpoolem nebo zpíval smutnej song o dokonalým triku, nebo těch bídnících.
Za mýho mládí bylo častým jevem, že se chodilo na premiéry filmů do kina, protože tě někdo na tu premiéru pozval a Van Helsing, co proháněl s nadpozemsky krásnou Annou Valeriovou Drákulu a jeho nevěsty a vlkodlaka, byl mým oblíbeným zabijákem církve v plášti. Častým jevem pak aspoň v mém případě bylo, že jsem se nemohla nabažit tohohle filmu, protože mi při premiéře zmoknula flizůra i outfit a seděla jsem tam jako zmoklá slepice, než se spolužákovi, co dělal uvaděče zželelo a hodil po mě ručník, jako na Vémolu v ringu nějakej soupeř a skoro celý film jsem se pak sušila. I tak podléhám pokušení a pouštím si ho občas, když se chci vrátit do světa, kde dobro vítězí a zlo je na čas zapuzeno.
Když na našem dvorku tančil cirkus s vousatou dámou, ladnými tanečníky i největším showmanem v dokonale padnoucím smokingu, zazněly písně a kamery ztichnuly, cirkus vyhořel a i tak rodina zůstala spolu v novém domě, happy end byl téměř na dosah a spadnula opona, i po dlouhé době vytane na mysl, jak moc jsou muzikály i dnes zdrojem dobré zábavy a i procvičením cizího jazyka - uff, originál v angličtině a titulky ani tak neubraly na šarmu z celkového dojmu příběhu.
