Valašsko, domovina plná kopců a umění

Tož když budu mluvit chvilku po našem, tak jak mě to přistálo nekde už od dětství, když jsme opékali na ohni zemáky , očumovali tu mumii v místním muzeu a chodili hrát schovku někam do lesa a kulovat sa na kopec, kde sme saňovali a došli dom jak sněhuláci, tak jako spíš mluvit asi nářečím, nepříjde mě to vůbec divné. Ale když jako potkám třeba zlíňáka, nebo pražáka, tak občas čumím jak puk, co to vypúšťajů z huby o nejakém stylu v oblíkání, dietě a moderním bydlení. Co mňa po tom jako je? My sme měli lidušku a začali békat zafúkané se Šulákovú klidně aj na náměstí. My tady máme kopce, zábavy, zvířata v králikárně a kotci. Máme tu klobúky aj papuče, co hážeme po ogaroch, když nás naštvů a pak takej tady máme šikovné cérky, co pečů frgály, perníčky a umíja aj kyselicu. Kukáme na kroje po babce na fotkách, když byla ještě děcko a krasavica mladá a sme rádi, když staříček povídal, jak byli oni malí, ale už ne zas tak moc, když nás hnali sbírat trnky a pást krávu, nebo vyházat ovci a měnit vodu kačenám a morákom, nedaj bože okopávat pole se zemákama.

Se říká jiný kraj, jiný mrav a z rozhledny je vidět i do daleka minulých věků. Kultura a kumštování, Mikulášský jarmek, řezbáři, koncerty v klobučanu a setkání muzikantů na náměstí, kino, škola, zdravotní centrum, íčko, nuda tu fakt není. A aj když jo, tak se člověk podívá na Katův dům, vletí do knihovny aj tej otevřenej, co tam teď je místo telefoní búdy, nebo na zušku a kostel s nedalekým hřbitovem a bazénem, kde se občas promítá letní kino a za mýho mládí tam bývalo často i letní cvičení žen. Já radši chodila do sokolovny, no a nebo do baru na šipky. Přeca neprásknu, že sa chodilo aj kalit, co kdyby to četli moje děcka a nemohla bych jim pak dávat kázání o slušné výchově?

Kraj mojeho mládí, kde jsme zažili táboráky, ukázky vojenského cvičení, návštěvy politiků při kampaních k volbám s gulášem, pokládání věnců u příležitosti státních svátků jakýmasi generálama a podplukovnicí s mečem na ruce a létali nám nad hlavama kdejaké vrtulníky a balóny s horkovzduchem, nebo letouny. Občas tadyma projel aj nejaký ,,kavboj,, s klobůkem na koni, nebo s vlečků a chodili za nama aj kosáči, či nechceme pokosit s nima lůku a hrabat kopky. Tož občas sa tu objevil aj cizí rybář u rybníka a divil sa, kde máme všecky ryby a že žabu nemože vzít z toho druhého rybníka večer na rybářskou přednášku, že by sa to nevyjímalo vedle jeho mačety z Amazonie, tak mu chlapi z youtubu aspoň udělali šrot a kule, no asi se tu Jakub Vágner dlouho neukáže, když má teď další úlovek, tentokrát z porodnice a tohle potěší, že má další holku a bude mít komu vyprávět svoje příběhy.

Že sa tu objevili aj Kotek s Prachařem, že prej neco natáčajů a obhlédajů aj náš kraj, ať potom při hledání mají usnadněno na mapě, kde co je a jaké tu máme zajímavosti, prej tu ještě nejsou moc zmapované na internetu zmínky a památky a vedle do lázní v Luhačovicích se jedou podívat aj s na ně s Barborou Polákovou a budou si dělat medailonky z kola, nebo co, šak já a kolo, nebo výšlap? A navíc to už bylo dávno a cyklostezku udělali až pozděj kolem dřevěnic a potoka. A vůbec, co su Radim Holiš, abych s nima sportovala?

Tož a že sme kraj, kde sa pije slivovica a zpívá sa, tak plesy a koncerty občas navštívil aj dajaký kožuchový král s mikrofonem Leoš Mareš a repem probral celý rádio, ale já radši, když sem s těma kukadlama a celým dětským sborem zavítá Lucie Bílá a Radek na mě hned u stánku s andělíčkama volá klidně si jednoho kup, ten už se ti neztratí, jako ten první, má pevnější řetízek, tak aj na toto si vzpomenu, že někde na limuzínu vysazoval Pokáča a pak mosel přeparkovat na náměstí a na rovinku, aby mu nespadnul, že sa to vozí a s kytarů tam neusedí.

Tak a že nejsu tak stará ani pamětník a do kalendária sa nehodím, tak si takej nejaké ty vzpomínky a plkoty na kraj mého mládí nechám, až a jestli sa dočkám vnůčat.