Článek
Na první rande z Tinderu beru holky zásadně jen na drink. Ne proto, že bych byl lakomý, ale proto, že to považuju za praktické. Když to neklape, můžete se slušně rozloučit po jednom pivu. Když to klape, objednáte další. Jídlo je závazek. A já mám rád svobodu, hlavně na začátku.
Jedním z mých nejoblíbenějších témat konverzace na těchto schůzkách je otázka na „nejdivnější rande“. Funguje to skoro vždycky. Led se prolomí, padnou historky o bizarních zážitcích a oba si tak trochu ověříme, jestli máme podobný smysl pro humor. Většina žen to pojme lehce, s nadhledem, a vytáhne nějaký příběh o podivném chování nebo o muži, který si po týdnu psaní plánoval svatbu.
Já sám mám jeden osvědčený příběh, který vytahuju téměř pokaždé. O holce, která mi během večeře naprosto vážně oznámila, že má herpes. Vždycky to vyprávím s nadsázkou a pointou, kterou už mám nacvičenou. Tenhle příběh mi slouží hned k několika věcem. Většinou rozesměje. Zároveň nenápadně ukáže, že existují horší rande než to aktuální. A v neposlední řadě naznačí, že téma sexu mi není cizí, ale dokážu o něm mluvit otevřeně.
Takže sedíme u baru, popíjíme drink, atmosféra je uvolněná a já se dostanu ke své oblíbené pasáži. Vyprávím, směřuju k pointě, dramatická pauza… „A pak mi uprostřed večeře řekne, že má herpes!“ Směju se. Tenhle moment znám. Vím, kdy přijde smích, kdy údiv a kdy vtipná reakce.
Jenže tentokrát se nestalo nic z toho. Holka se nesměje. Nekroutí hlavou, nepřidává vlastní historku. Jen se tak zvláštně odvrátí a ztichne. V první chvíli jsem zmatený. V hlavě mi běží otázka, jak tenhle příběh může někomu nepřipadat alespoň trochu vtipný. Už se nadechuju k vysvětlení, když mi to dojde.
Ten tichý moment byl hlasitější než jakákoliv odpověď. Najednou mi došlo, že ne každý příběh je univerzální a že humor může bolet víc než si člověk uvědomuje. Neřekla nic. Jen zavřela účet, slušně se rozloučila a odešla.
Zůstal jsem sedět s drinkem v ruce a poprvé mě napadlo, že možná není problém v tom, že lidé nemají smysl pro humor. Možná je problém v tom, že si někdy pletu nadhled s necitlivostí. Od té doby se na „nejdivnější rande“ ptám pořád, ale svůj osvědčený příběh si nechávám až na později. Pokud vůbec.
