Článek
Hotel Orion stojí na okraji města, tam kde končí poslední pouliční lampy a začíná prázdná zóna skladů a opuštěných parkovišť. Zvenku nepůsobí nijak zvláštně. Šedá fasáda, tři patra, nenápisný vchod, který bys snadno přehlédl. Přesto se kolem něj už roky šíří pověst, kterou místní berou jako městskou legendu.
Že z něj někteří hosté nikdy neodešli.
Poprvé se to objevilo v policejních záznamech před sedmi lety. Muž jménem Karel Novotný, obchodní zástupce, se ubytoval na dvě noci. Recepční potvrdila příjezd. Platba kartou. Klíč od pokoje 214. Kamery zachytily, jak vstupuje do výtahu.
Jenže pak už nic.
Na kamerách nebyl zaznamenán žádný odchod. Neprošel recepcí. Neprošel chodbami. Nevyšel z budovy. Jako by se po vstupu do druhého patra doslova rozpustil.
Policie prohledala hotel. Pokoj byl prázdný. Postel ustlaná. Kufr pryč. Osobní věci nikde. Žádné známky boje. Žádné otevřené okno. Nic.
Případ byl uzavřen jako dobrovolné zmizení.
Jenže pak se to stalo znovu. A znovu. A znovu.
Během pěti let zmizelo z hotelu Orion oficiálně šest lidí. Všichni se přihlásili. Všichni byli zaznamenáni při příchodu. Všichni prošli do pater. A ani jeden nebyl zachycen při odchodu.
Co je ještě divnější: v systému hotelu jejich rezervace po pár dnech zmizely. Jako by nikdy neexistovaly. Zůstaly jen kopie policejních protokolů a staré zálohy kamer.
Současný noční recepční, který si nepřál uvést jméno, tvrdí, že se v budově dějí „věci, které nedávají smysl“.
„Někdy slyším kroky na chodbě ve druhém patře, ale kamery nic neukazují. Někdy se výtah zastaví sám, i když ho nikdo nevolal. A občas se v systému objeví obsazený pokoj, i když fyzicky nikdo nepřijel.“
Nejvíc znepokojivé jsou ale záznamy z kamer.
Technik, který je před dvěma lety analyzoval pro interní audit, popsal zvláštní jev: v momentě, kdy host zmizí, se na několik snímků objeví digitální šum. Ne výpadek signálu. Ne tma. Ale jakoby „rozmazání reality“. Silueta člověka se rozpadne na pixely a pak už tam není nic.
„Nevypadá to jako chyba kamery. Spíš jako kdyby tam ten člověk přestal existovat,“ uvedl ve své zprávě.
Hotel změnil majitele třikrát. Pokaždé nový management slíbil rekonstrukci, nové systémy, nové zabezpečení. Ale pověst zůstala. Místní taxikáři se tam vyhýbají zastavování v noci. Úklidové firmy často dávají výpověď po pár týdnech.
Jedna bývalá pokojská tvrdí, že v pokoji 214 – stejném, kde zmizel první muž – slyšela v noci mluvení, i když byl prázdný.
„Nebylo to hlasité. Spíš jako šepot. Jako kdyby tam někdo byl, ale nebyl vidět.“
Oficiálně neexistuje žádný důkaz o trestné činnosti. Žádná těla. Žádné stopy. Žádné záznamy o násilí. Jen opakující se vzorec: lidé přijdou – a už nikdy neodejdou.
Nejpodivnější detail se ale objevil loni.
Jeden z pohřešovaných mužů byl náhodně identifikován na záběrech z jiné bezpečnostní kamery… v jiném městě. Stál na nádraží. Dívající se přímo do objektivu. Se stejným oblečením. Stejným výrazem.
Jen s jedním rozdílem.
Podle časového razítka se to stalo tři dny po jeho zmizení.
A oficiálně už byl tou dobou veden jako nezvěstný.
Hotel Orion stále funguje. Můžeš si tam rezervovat pokoj. Zaplatit kartou. Dostat klíč. Projít chodbou. Kamery tě uvidí.
Otázka je jen jedna:
Uvidí tě ještě, až budeš odcházet?
