Článek
Fíkovna na svahu Jeleního příkopu je něco jako letní „oranžerie“, která chrání fíkovníky, které rostou uvnitř.
- V teplé části roku se masivní opukové stěny na slunci nahřejí a po západu slunce pomáhají udržovat mezi nimi teplejší prostředí.
- V zimě se do připravených otvorů v severní stěně vložily trámy a opřely se o jižní stěnu. Na tomto základu se pak vytvořila provizorní střecha, která se - stejně jako nechráněné stěny svahem - , obložila tepelnou izolací: slámou či senem. A namontovala se okna.
- V případě krutých zim bylo možné ve fíkovně přitápět v krbu, který je dodnes patrný ve stěně.
- Dnes už se fíkovna v zimě neizoluje a fíky přežívají (dnešní kultivary jsou odolnější a zimy v Praze mírnější).
Není známo, kdy přesně byla postavena, ale její plán byl představen císaři Maxmiliánu II. na základě jeho objednávky v roce 1572, a je tedy pravděpodobné že byla postavena již v tomto roce či roce následujícím, protože císař na přestavbu zahrady spěchal.
Fíkovna v areálu Pražského hradu
Dnešní stav fíkovny je z 90. let, kdy byla obnovena v rámci úprav hradu pod dohledem Václava Havla. A od té doby tam každý rok dozrávají čerstvé fíky.
Fíkovna v areálu Pražského hradu
Ovšem dlouhá leta byla fíkovna nepřístupná. Až od jara 2024 ji můžeme opět navštěvovat v turistické sezóně. Dostat se tam lze strmou cestičkou ze spodní části Jelenního příkopu, cestou od oranžerie či schodištěm od Belvederu, a často také brankou z Chotkových sadů.
Pohled od Belvederu, vpravo dole je fíkovna
A jak vypadá, když fíky dozrávají, můžete shlédnout na příspěvku Pražského hradu:
