Článek
Dneska jsem si dal kávu, kterou jsem nechal trochu vychladnout. Postaral jsem se o zvířata u nás doma - o agamu, papoušky, zebřičky, strašilky a pakobylky. Pak jsem usedl k tvorbě, podíval se na hladinu kávy, jež byla tak akorát.
Spatřil jsem zde zajímavý náhodný portrét nádherného ještěra, a tak jsem jej převedl do počítačových abstrakcí. Je to asi můj osud, skoro všude vidět ještěry a zúčastnit se této tvůrčí činnosti.
Šíření osvěty třeba, když je zároveň pochmurné a temné listopadové počasí. Jsem rád, že jsem doma, že tvořím. Těším se na lepší časy, kdy opět vysvitne slunce, aby se něco kladného dalo dělat též ve venkovním prostředí.
Počítačové a mobilní abstrakce mě provázejí snad celý život, což považuji za jakési poslání v této těžce zkoušené dobové situaci. Kdyby všichni tvořili nádherné hodnoty, nebyly by vůbec válečné konflikty a krize.
A proto osvěta nechť zlepší prostředí našeho národa i okolního světa - mým životním přáním jest.
Václav Kovalčík, Zlín