Článek
Jednoho dne jsem vojákem, který prohlíží a hlídá svůj úsek. Ocitám se tak mezi smrtící temnou, bažinatou oblastí, kde roste smrtelně jedovatá houba smradlavka, a dálnicí vyspělého světa.
Právě mezi bažinatou oblastí a dálnicí se vyskytuje vyspělá osada Indů, kteří mě při mé zvědavosti zahlédli, dokonce vystřelili větévkovitý šíp, který mi poranil mou dlaň. Jsem zajat do jejich chalupy, kde musím umýt pár talířů. Dokonce poznávám jejich dceru, která je zvláštním zaměřením a orientací homobi.
Pak mě Indové pustí pod jednou podmínkou, že neprozradím vojákům jejich zapomenutou vyspělou osadu. A já se vracím opět k armádě. Zjišťuji, že jsem měl v této promarněné době vycházky, takže mi nehrozí žádný postih.
Nakonec s vojáky a vojačkami jedeme dodávkou na bohatou rozlučkovou hostinu. Jedné vojačce vyprávím o uvedené osadě, ale v tu chvíli nás fyzicky napadne jeden Ind, jenž tamější osadu zná, který v armádě slouží, dennodenně připravuje vojákům jídlo a pití. Dochází ke rvačce, div se dodávka nepřevrátí! Jak to asi skončí, když jsem porušil v blaženosti, opojení a suverénnosti svůj slib?
Václav Kovalčík, Zlín
