Článek
Jest zimní večer. Čeká nás cesta autem na naši chaloupku, kde bychom si měli prázdninově odpočinout.
Nakonec z toho sejde. Jedeme do Polska, abychom nakoupili levně a kvalitně.
Vstupujeme do stanu, jenž je přezdíván jako měnič.
Lidé si zde výměňují svá saka a společenská oblečení, pokud jim původní nevyhovují.
Mám na sobě černé kalhoty a bílý svetr. Sedím u jednoho stolečku, s nostalgii rozjímám, co se podařilo, a co ne.
Nenudím se v ruchu měniče, jen přemýšlím, že se něco pokazilo v mém studiu gymnázia a univerzity. Přemýšlím, jak svůj život v budoucnu zlepšit.
Už mě dávno nezajímá již uvedený měnič společenského oblečení. Myslím teď ve své hlavě a srdci, že jsou též jiné starosti a životní hodnoty.
Kéž bych byl už na naší chaloupce, zde prožil šťastné chvíle v duchu luční a lesní přírody za každého ročního období.
Václav Kovalčík, Zlín
