Oběti rozčtvrtil a ukryl do dutého stromu: Hrůzný případ z Ohia

Představte si roztomilé městečko, kde se podzim pomalu chýlí ke konci. Ze stromů už skoro opadalo všechno listí. Celé sousedství Apple valley ve státě Ohio pomalu upadá do ospalé nálady. Přesto se ve vzduchu vznáší cosi zlověstného. Pachuť nebezpečí.

Mrkněte na případ i na mém kanále:

Valerie Heythorn, manažerka rychlého občerstvení v Dairy Queen v Mount Vernon, byla nervózní. Jedna z jejích ukázkových podřízených a hlavně kamarádka Tina Herrmann nepřišla do práce a ani nebrala telefon. To se jí nepodobalo. Nebyla ten typ. Vždycky o sobě dala alespoň vědět. A určitě by ji nenechala na holičkách. Valerie se rozhodla, že se raději za ní zastaví doma. Když dorazila, všimla si dvou aut na příjezdové cestě. Jedno znala, bylo Tinino. Ale to druhé ne. Uvnitř domu se svítilo. Na první pohled nic divného. Ale pak si všimla, že nikde není ani známka pohybu. Žádné silulety za oknem. Nic, co by jinak naznačovalo, že by byl někdo doma. Valerie se začalo zmocňovat nepříjemné tušení. Zavolala proto na policii.

K domu se přišli podívat dva strážníci v různé časy a nezávisle na sobě, ale když se po zaklepání nikdo neozýval, šli si zas velmi rychle po svém. A mezi tím zavolal na policii jistý Ron Metcalf, že má strach o svoji přítelkyni - 41letou Stephanie Sprang. Shodou okolností ji naposledy viděli s Tinou. Byly to velmi dobré kamarádky.

Druhý den se Valerie rozhodne, že se znovu zastaví u Tiny doma. Tentokrát ale u klepání nezůstane a vejde do domu. Některé zdroje uvádějí, že se dovnitř dostala přes garáž a jiné, že zas prolezla nezamčeným oknem ze zadní verandy. Na tom nezáleží. Protože to hlavní byl strach, který se jí okamžitě vplížil pod kůži a otrávil mysl. Celé místo bylo jako scéna z hororu. Všude byla krev. Po zdech a po zemi. Ale nikde nikdo. Jen ticho, které bylo palčivější než výkřik hrůzy. Už podruhé zvedla telefon a zavolala na policii.

Strážníci volají do školy, jestli dvě Tininy děti - 13letá Sarah a 10letý Kody dorazili do třídy. Ukázalo se, že ne. Jak se mohli čtyři lidé tak náhle vypařit? Začalo pátrání, které jak už nejspíš tušíte, mělo strašlivé vyústění.

Policie začala pročesávat dům a okolí. Bylo jasné, že se jeho obyvatelům muselo přihodit něco opravdu zlého. Stopy krve všem ostře svítily do očí. Vyprávěly příběh plný hrůzy o tom, jak kdosi odtáhl něčí těla do koupelny. O nepředstavitelném masakru, který se musel tady na tom místě odehrát. Ale uprostřed temnoty se objevila jiskřička naděje. Krvavé šlápoty drobné nožky naznačující, že někdo mohl z místa činu odejít po svých. Někdo, kdo by mohl nakonec přežít a vnést do případu trochu světla. A pak si policisté v garáži všimli, že se tam povaluje balení velmi odolných a rozměrných pytlů na odpadky, nářadí a také dvě plachty. Všechno zbrusu nové. Že by to byla stopa? Od zmizení už uplynuly čtyři dny a policie se potřebovala něčeho zoufale chytit.

Podle čárového kódu dokázali vystopovat zboží k nedalekému supermarketu. Tam prověřili účtenky a na jedné z nich našli zmíněné náčiní a krůtí sendvič. Další krok bylo prověření kamerových záznamů. Jistě, na účtence se většinou nachází čas nákupu, ale to vám ještě nezaručuje výhru. Ale tentokrát stálo štěstí na správné straně. Bezpečnostní kamery zachytily přibližně třicetiletého muže, který si následně odnesl zboží do auta s rozpoznatelnou poznávací značkou. Spojit si ji s řidičským průkazem už teď byla pro detektivy hračka. Podle všeho nákup učinil jistý Matthew Hoffman z Mount Vernon. Nebylo času na zbyt.

Na místo bydliště okamžite vyrazila zásahová jednotka SWAT čítající více než 10 členů. Rozrazili dveře a během pár sekund zpacifikovali rozespalého Matthewa, který se ani nezmohl na odpor. A nyní si začali všímat, že v domě je obrovské množství listů. Podlaha jimi byla doslova pokrytá a nabízela se otázka, zda pod sebou neukrývají něco zlověstného. Bylo doslova všude. Jako by dům nepatřil člověku, ale lesu. Nebo nějakému prastarému démonovi.

Ale důležitý nález na ně čekal ve sklepě. Tam objevili na lůžku z dalších tisíců listů svázanou dívku s roubíkem. Byla jí Sarah Maynard, Tinina dcera. A byla naživu! Otřesená, promrzlá, traumatizovaná, ale stále plná síly.

Dívka byla okamžitě převezena do nemocnice, kde si ji vyzvedl otec. Ten s rodinou nežil, ale zpráva ho pochopitelně zasáhla a když konečně pohlédl Sarah do očí, rozeběhli se k sobě, objali se a drželi snad celých deset minut. Ale ještě nebyl konec. Kde byli ostatní? Kde byl mladší bráška Cody? Policie se pustila do dlouhého a vyčerpávajícího výslechu Matthewa. Proč unesl Sarah? Kde jsou její matka a bratr? Vršily se otázky, ale odpovědí jim bylo jen mlčení schované za neproniknutelnou maskou. Jejich slova se zdála být jako kulky, které se zastaví ve zdi. Ale když najdete slabé místo a vyvinete dostatečný tlak, nakonec i ta nejtlustší hradba povolí. Matthew byl sám a proti němu školení policisté s dlouhodobou praxí a solidními důkazy. Teď už nešlo o to z něj dostat přiznání. Jejich cíl byl dát lidem odpovědi. Možnost uzavření a rozloučení se s blízkými. Protože bylo jasné, že Tina, Kody a Stephanie už nejsou naživu. Ale pohřbít jejich těla a dopřát jim důstojný odpočinek - o to tu šlo.

Výslech trval několik hodin, aniž by Matthew cokoli řekl. Jen zíral do tváří policistů. A pak to přišlo. Slova prorazila bariéru a v hradbě mlčení se konečně objevila drobná prasklina. Matthew zvedl ruce a gestem naznačil zlomené srdce. Ne, nebyl hluchý. A rozhodne se nejednalo o znakový jazyk. Ale některá gesta jsou natolik univerzální, že je pochopíte hned. A pak se ta prasklina v hrázi zadržovaných slov začala rozšiřovat. Nebo to snad byl promyšlený plán? Začal plakat. Že prý našel Sarah u sebe ve sklepě, a proto ví, že musel udělat něco špatného. Řekl, že se o ni staral. Krmil ji a ujistil se, že jí nic nechybí. Možná že byl šílený, ale navzdory tomu svým způsobem hrdina. Alespoň tento obraz se snažil vnutit těm, co ho vyslýchali. A oni ho v tom nechali. Konečně mluvil. Působili vlídně, jako by téměř byli na jeho straně. Ale šlo jim především o to zjistit, kde jsou těla. Byli si totiž velmi dobře vědomi, že před nimi nesedí žádný miláček, ale predátor.

Podobným incidentům někdy předchází bizarní a kriminální jednání. A v případě Matthewa tomu nebylo jinak. I jeho lidé vnímali jako podivína. Už od malička měl problém se zařadit a najít si kamarády. Byl tím tichým chlapcem ztraceným v pavučině mezilidských vztahů. A jediná jistota pro něj byly stromy. Solidní a pevné pilíře, na které se mohl vyšplhat a ukrýt před světem, který mu nerozuměl. A tenhle zvyk nezmizel ani v pubertě a pak dospělosti.

Co se týče dospělého života, tak po škole si našel práci jako údržbář v Coloradu v komplexu Steamboat Springs. Moc se mu nedařilo a brzy ho vyhodili. Neměl příjem a ani kde složit hlavu. Pak se přišlo na to, že některým z přebývajících odcizil věci a přespával v pokojích, kde neměl co dělat. Těžká životní situace. Ale místo toho aby ji řešil, rozhodl se celé místo nechat shořet. Plameny si naštěstí vzaly jen místo samotné a nikdo nezemřel. Matthewa ale čekal rozsudek 6 let ve vězení. Snad mu čas strávený v nápravném zařízení pomohl. Když ho propustili, přestěhoval se do Mount Vernon do pronajatého domku. Možná se rozhodl, že zkusí vést normální život. Místní komunita se ho dokonce pokusila přijmout. Imponoval jim jeho vztah k přírodě. Ale pak kolem něj jednou prošla ona. Mladičká Sarah Maynard. Dívenka s tmavými vlasy, která si žila bezstarostným životem normální puberťačky. Nevěděla, že se na ni dívá.

Matthew se zřejmě pokoušel svým vnitřním démonům odolat. Přestože na mladou dívku narážel, nepokoušel se ji kontaktovat. Muselo mu být jasné, že kdyby se jako dospělý muž pokusil na Sarah byť jen promluvit, měl by z toho pořádný malér. A tak se jen díval. Dokud ho sousedé nepozvali na grilovačku. A tam potkal Jennifer. Matku samoživitelku, která se Sarah neuvěřitelně podobala. Obě drobné tmavovlásky. Matthew jí byl ohromen a ta přitažlivost byla vzájemná. Všichni tehdy viděli, jak to mezi nimi jiskří. Konečně šance na normální život. A Matthew to zkusil. Vážně. Choval se hezky k Jennifer a jejímu synovi, působili skoro jako rodina. Jenže hlas démonů se tak snadno utišit nedá. Našeptávali mu a on se stal paranoidním. Začalo to zlehka - když mu Jennifer naložila večeři, vyměnil svůj talíř za její. A pak se začal vytrácet do lesa se zbraní. Často se vracel s tělíčky zastřelených veverek, které doma zpracoval a snědl. Jeho chování už nebylo jen výstřední. Predátor v něm lačnil po krvi a byl neklidný jako tygr v kleci. V očích se mu usadila temnota. Jennifer dostala strach. Tohle nebyl ten sympatický chlap, kterého poznala na sousedské party. Popadla proto syna a na dobro se ztratila z Matthewova života. A tak zmizelo jeho jediné a poslední pojítko s normálním životem. Už nedokázal potlačit nutkání a jeho posedlost Sarah Maynard propukla v plné síle. Musí ji mít za každou cenu. Jako v tom příběhu o panně a netvorovi. Ale tohle není pohádka. Je to krutá realita s hranami tak ostrými, že se o ně člověk pořeže, když není dost opatrný.

Noc před zmizením Sarah a jejích blízkých se utábořil venku před domem tak, aby nebyl vidět. Vyčkával v tichosti, jako šelma na svou kořist. V hlavě jasný cíl. Dívka s tmavými vlasy.

Kolem deváté ráno vstoupil do domu přes garáž. Dveře byly rozbité, což věděl ze svého pozorování. Doma v tuto chvíli nikdo nebyl. To se ale mělo brzy změnit. Se svým ostrým loveckým nožem byl připravený vzít si to, co mu nikdy nemohlo patřit.

Kolem deváté se ozval zvuk klíčů v zámku a hned na to vešla dovnitř Tina. Nesla domů nákup. Když se za ní zaklaply dveře, vymrštil se Matthew s obuškem a uhodil ji. Lekla se, upustila tašky a utekla do ložnice. Tam ji Matthew dostihl a bušil do ní, dokud se nepropadla do milosrdné nicoty. Mezi tím vešla do domu Stephanie, se kterou měla jít do solária. Takový běžný holčičí program. Ani neklepala a nahlas pozdravila. A pak si všimla rozházeného nákupu. Srdce jí málem vyskočilo z hrudi, když ho zahlédla. Vrhnul se za ní, ale tentokrát s nožem. Sotva stihla utéct do pokoje Sarah. Tam také naposledy vydechla, zatímco se do ní zakusovala hladová čepel loveckého nože.

Matthew těla obou žen postupně odvlekl do koupelny. Na zemi po nich zůstávala rudá cesta, která by sama o sobě mohla vyprávět celý příběh a o tom, co se ještě bude dít dál.

Kolem 14:40 se domovní dveře otevřely znovu. Tentokrát vešla Sarah se svým mladším bráškou Kodym. Hned ve dveřích poznala, že je něco špatně. Na zdi byla krev. Všude po zemi nákup. A netvor vystartoval potřetí. Když se proti nim rozeběhl, vyhnula se mu. Utíkala k sobě do pokoje. Odtud chtěla zavolat policii. Hrůza jí bublala pod kůží jako kyselina. Adrenalin na plný pecky. Rozhlédla se kolem sebe. Celý pokoj se doslova utápěl v šarlatové červeni. Hlavou jí proběhla myšlenka, že už tu někdo umřel. Mezi tím na chodbě utichl křik jejího brášky. A pak už si jen uvědomovala, že jí ten muž svazuje ruce a nohy kabelem a táhne ji do kuchyně. Stále živou, čekající na svůj osud.

Matthew mezi tím přemístil Codyho tělo do koupelny k ostatním, aby se o ně „postaral“. A pak vzal Sarah k sobě domů, kde jí ustlal ve sklepě na lůžku z listů. Po cestě si ještě všimla bizarních malůvek na zdech, ale pak už byla umístěna v naprosté tmě. Byla jí zima a měla hlad. Podle jejích slov dostala najíst pouze jednou, a sice prošlé cereálie se zkyslým mlékem a nabízel jí veverčí maso. Později už se neobtěžoval a navštěvoval ji, aby se na ní ukájel. Sarah se ale rozhodla, že se nevzdá. Věděla, že musí vydržet silná. A tak čekala, kdy její utrpení skončí. Trvalo celkem čtyři dny, než ji zachránili.

Ale vraťme se zpátky k výslechu. To, co nakonec přinutilo Matthewa prozradit, kde jsou těla Tiny, Stephanie a Codyho, byla šance vyhnout se trestu smrti. Bylo mu přislíbeno, že když jim prozradí jejich polohu, dostane místo toho doživotí. Otec Sarah byl nepříčetný. Přál si, aby Matthew skonal co nejhorším způsobem. Ale zároveň si uvědomoval, že všichni potřebují rozuzlení.

Podle instrukcí šli policisté šli s právníkem do lesa, dokud nenarazili na starý dutý strom. Jeden ze strážníků sáhl dovnitř a nahmatal pytel na odpadky. A pak další. A další. Celkem jich našli devět. Ostatky byly rozdělené na kousky a v příšerném stavu. Ale jejich duše mohly konečně dojít klidu. Matthew se ke všem vraždám přiznal a bylo mu napařeno doživotí bez možnosti propuštění, které si odpykává ve vězení v Ohiu.

A Sarah? Prožila si to, čím by si neměl projít nikdo a navíc v tak zranitelném věku. Nezlomilo ji to. Myslel bych si, že po tom všem už se jí proboha nemůže stát nic zlého. Ale neštěstí se svých oblíbenců vzdává jen nerado. V roce 2013 byla nucena podat proti vlastnímu otci a jeho partnerce zákaz přiblížení. Při jednom z konfliktů došlo k eskalaci a fyzicky ji napadli. Ti, kteří ji měli chránit. Ujistit se, že jí nic nechybí. Od té chvíle už žádné zprávy o Sarah nemáme. Vzhledem k jejímu věku na ni byla uvalena ochrana a tak žije v anonymitě. Nezbývá než doufat, že se dokázala přes všechny ty hrůzy přenést a žít alespoň trochu normální život.

Zdroje: