Článek
Jedna lidová moudrost praví: všechno špatné může být také k něčemu dobré. Tedy v blízkém sousedství agresivní Rusko, USA s Trumpem v čele už nás (možná) nebude vojensky chránit, populace stárne a ubývá…
Evropa si proto zvykla žít nad poměry, nemusela budovat silné obrané síly a ještě se musela zadlužovat aby udržela svůj sociální standart. Nejsem asociál, ale příliš silný sociální stát můžeme budovat jen pokud na to společnost má. Není divné, že Evropa, která má nejméně 3× větší populaci než Rusko má být v obraně závislá na USA s poloviční populací než má Evropa?
Cesta k tomu nevede tím, že zvýšíme pravomoci Evropské komise, která už prokázala, že si to nezaslouží, ani tím, že zrušíme práva veta států. Evropští politici si pořád nepřipouští, že sice na jedné straně potřebujeme chránit životní prostředí, ale rozumně, rozhodně ne ideologicky jako dosud (někteří už sice ano, ale pořád jich je málo) a na druhé straně musíme být vojensky silní a soběstační. Neuvědomují si, že vést intenzivní válku na dvou frontách Evropa nezvládne (proti Rusku a proti uhlíku zároveň). Mimochodem, to hlavní, co potřebujeme nejsou ani tak další tanky a děla, ale hlavně silný jaderný deštník a obecně silné odstrašující jaderné síly. Stačí, kdyby Evropa měla jen toto společné. Konvenční síly by už asi společné být nemusely. Bohužel pohled Evropské komise je jiný: všechno nebo nic .
Evropská komise vidí cestu jen v intenzivnějším zadlužování, abychom mohli zároveň zachovat vysoce sociální státy, ekonomiku se zbytečnou byrokracií a masivními dotacemi.
Nebylo by už načase, aby solidní politické síly v Evropě veřejně uznaly, že si žijeme nad poměry, že takhle to dál nejde? Nebo ten problém neřešit a jen ho před sebou tlačit do příštích voleb? Pak budou ale ještě další a další volby a můžeme se divit, že najednou získají většinu extrémistické strany? Ostatně pokud stávající strany mají klapky na očích a nic podstatného neřeší dokud tvrdě nenarazíme na realitu, pak se vždy v minulosti dostaly k moci nesystémové a nedemokratické síly.
