Článek
Ještě nedávno jsme umělou inteligenci vnímali hlavně jako něco, s čím si povídáme. Napíšete otázku, AI odpoví. Požádáte o obrázek, vytvoří ho. Chcete shrnutí dokumentu, během několika sekund ho dostanete.
Jenže další vývoj míří trochu jinam. AI už nemusí být pouze nástroj, který čeká na každý váš příkaz. Může se stát pomocníkem, který dostane cíl a sám hledá cestu k jeho splnění. Právě tak se dostáváme k AI agentům.
Chatbot odpovídá. Agent řeší úkol.
Rozdíl může na první pohled působit nenápadně. Když se zeptáte běžného chatbota, jak naplánovat dovolenou, vytvoří vám návrh itineráře. AI agent může dostat zadání například ve stylu: „Naplánuj mi prodloužený víkend v Římě.“ A tím jeho práce teprve začne.
Může zjistit možnosti dopravy, porovnat termíny, vyhledat vhodné ubytování, sestavit program a případně připravit rezervace ke schválení. Nejde tedy jen o vytvoření textu, ale o provedení série navazujících kroků. Právě schopnost rozdělit velký úkol na menší části je jednou z nejzajímavějších vlastností agentního přístupu.
Agent potřebuje nástroje
Samotný jazykový model toho bez dalších možností příliš neudělá. Může něco napsat, vysvětlit nebo navrhnout, ale nemůže automaticky změnit termín schůzky, poslat e-mail nebo objednat zboží. AI agent proto může být propojený s dalšími nástroji a službami. Model přemýšlí nad úkolem, nástroje mu umožní něco skutečně provést.
Může například pracovat s kalendářem, databází, webem, firemním systémem nebo e-mailem. V ideálním případě pak člověk nemusí řešit jednotlivé kroky ručně. A právě tady se podle mnohých může odehrát další velká změna v používání počítačů. Nebudeme jen klikat na jednotlivé aplikace. Řekneme, čeho chceme dosáhnout, a software se pokusí jednotlivé kroky vyřešit za nás.
Představte si osobního digitálního asistenta
Ráno otevřete počítač a řeknete: „Připrav mi dnešní den.“ Agent se podívá do kalendáře, zjistí naplánované schůzky, připraví podklady, upozorní na důležité úkoly a třeba navrhne, kdy vyřídit e-maily. Odpoledne mu můžete zadat další úkol: „Zjisti, proč nám klesly objednávky minulý měsíc.“ Agent může projít dostupná data, porovnat je s předchozím obdobím, najít výrazné změny a připravit přehled. Tohle už není klasické hledání odpovědi. Je to spolupráce s digitálním pracovníkem. Samozřejmě jsme stále ve fázi, kdy je potřeba výsledky kontrolovat. AI může udělat chybu, špatně pochopit zadání nebo vyvodit nesprávný závěr.
Největší výhoda? Méně rutiny
AI agenti mohou být zajímaví především u úkolů, které jsou otravné, opakují se a přitom vyžadují několik kroků. Třeba zpracování faktur. Agent může z dokumentu přečíst údaje, zkontrolovat je, porovnat s databází a připravit podklady pro účetní systém. Podobně může pomoci zákaznické podpoře, při vyhledávání informací nebo při přípravě reportů. Člověk pak nemusí dělat každou jednotlivou činnost. Spíš kontroluje výsledek a řeší situace, kde je potřeba rozhodnutí nebo zkušenost. To může být obrovská úspora času. Zároveň ale vzniká otázka, které úkoly bychom měli AI vůbec svěřovat.
Co když agent udělá chybu?
Tady začíná být situace zajímavější. U běžného chatbota je chyba v odpovědi nepříjemná. Pokud ale AI agent dostane možnost něco skutečně provést, mohou být následky mnohem větší. Špatně pochopený příkaz může znamenat odeslaný e-mail nesprávnému člověku, změněnou rezervaci nebo nákup, který jste vůbec nechtěli. Proto je důležité nastavit hranice toho, co agent smí udělat sám a co musí nejdříve nechat schválit člověkem.
Ideální systém může například umožnit AI připravit objednávku, ale samotný nákup provést až po vašem potvrzení. U méně rizikových úkolů může naopak jednat automaticky. Právě důvěra a kontrola budou jedním z nejdůležitějších témat dalšího vývoje.
Agenti mohou spolupracovat mezi sebou
Ještě zajímavější scénář nastává ve chvíli, kdy nebude existovat pouze jeden agent. Jeden může vyhledávat informace, druhý analyzovat data a třetí připravovat výsledek. Každý dostane konkrétní úkol a jednotlivé části práce se propojí. Místo jednoho chytrého programu tak může vzniknout celá digitální pracovní skupina.
Ve firmách by to mohlo znamenat například kombinaci agentů pro zákaznickou podporu, analýzu prodejů, administrativu nebo přípravu dokumentů. Člověk by pak nemusel ovládat každý systém zvlášť. To zní působivě, ale zároveň to znamená, že bude potřeba velmi dobře hlídat, jaké informace jednotliví agenti používají a kam je mohou posílat.
Dostanou se AI agenti i do domácností?
Pravděpodobně ano. A právě tady se může agentní AI propojit s chytrou domácností. Představte si, že místo ovládání několika aplikací jednoduše řeknete: „Když zítra ráno odcházím, vypni světla, sniž topení a spusť robotický vysavač v obýváku.“ Dnes lze podobné scénáře nastavit pomocí automatizací, ale často musíte jednotlivá pravidla vytvořit ručně. AI agent by mohl pochopit záměr a potřebnou automatizaci sestavit za vás. Postupně by tak mohl vzniknout digitální správce domácnosti, který bude rozumět vašim preferencím a spolupracovat s jednotlivými zařízeními.
Revoluce možná nebude v samotné AI
Nejzajímavější na AI agentech nakonec nemusí být to, že jsou chytřejší než dnešní chatboty. Klíčová změna může spočívat v tom, že dokážou propojit inteligenci s akcí. AI, která vám pouze poradí, je užitečná. AI, která podle vašeho schválení provede deset navazujících kroků, může změnit způsob, jakým pracujeme s počítačem. Zároveň ale není důvod očekávat, že zítra zmizí všechny aplikace a lidé přestanou něco dělat. Technologie se bude pravděpodobně vyvíjet postupně. Nejdříve převezme jednoduchou rutinu, potom složitější pracovní postupy a teprve časem se ukáže, jak moc jí budeme ochotni důvěřovat.
Budoucnost AI tak možná nebude o tom, že si budeme povídat s chytřejším chatbotem. Bude o tom, že řekneme, čeho chceme dosáhnout – a počítač se postará o zbytek.
