Článek
Ve skutečnosti ale mnoho zahrádkářů každoročně řeší deformované kořeny, slabý růst nebo nízkou úrodu. Na vině bývají často chyby, kterým lze snadno předejít. Podívejte se na nejčastější problémy při pěstování mrkve a zjistěte, jak dosáhnout krásných, rovných a chutných kořenů.
Nevhodná půda jako hlavní příčina deformovaných kořenů
Mrkev potřebuje lehkou, hlubokou a dobře propustnou půdu. Pokud ji vysadíte do těžké jílovité zeminy plné kamenů, kořeny budou narážet na překážky a začnou se větvit nebo kroutit. Právě nekvalitní půda je nejčastějším důvodem, proč mrkev nevytváří rovné kořeny. Před výsevem je vhodné záhon důkladně prokypřit do hloubky alespoň 25 centimetrů a odstranit větší kameny i zbytky kořenů.
Čerstvý hnůj mrkvi nesvědčí
Mnoho zahrádkářů chce podpořit růst zeleniny vydatným hnojením. U mrkve je však čerstvý hnůj jednou z největších chyb. Příliš vysoký obsah dusíku podporuje deformace kořenů a nadměrný růst natě. Výsledkem bývá mrkev s několika výběžky místo jednoho silného kořene. Mrkev je nejlepší pěstovat na záhoně, který byl hnojený organickou hmotou již v předchozí sezóně.
Příliš hustý výsev snižuje úrodu
Semena mrkve jsou velmi drobná, a proto bývá obtížné vysévat je rovnoměrně. Často se stává, že rostliny rostou příliš blízko u sebe. Pokud se mrkev nevjednotí, jednotlivé rostliny si konkurují o vodu, živiny i prostor. Kořeny pak zůstávají malé a tenké. Ideální vzdálenost mezi rostlinami bývá přibližně 4 až 6 centimetrů podle odrůdy.
Nedostatek vody během klíčení
Mrkev klíčí poměrně pomalu. Za vhodných podmínek to může trvat i dva až tři týdny. Během této doby nesmí půda vyschnout. Pokud semena nemají dostatek vláhy, klíčení je nerovnoměrné nebo se některé rostliny vůbec neobjeví. Pravidelná vlhkost půdy během prvních týdnů rozhoduje o úspěchu celé sezóny. Po vzejití rostlin je vhodné zalévat méně často, ale vydatněji.
Nepravidelná zálivka způsobuje praskání kořenů
Stejně jako u rajčat nebo ředkviček může i u mrkve docházet k praskání. Nejčastěji se to stává po období sucha následovaném vydatnou zálivkou nebo deštěm. Kořen začne rychle přijímat vodu a jeho povrch popraská. Pravidelná zálivka pomáhá udržet rovnoměrný růst a předchází poškození kořenů.
Pozdní sklizeň není vždy výhodou
Někteří pěstitelé nechávají mrkev v půdě co nejdéle v domnění, že ještě poroste. Přerostlá mrkev však bývá tvrdší, méně šťavnatá a často ztrácí svou jemnou chuť. Navíc se zvyšuje riziko napadení škůdci nebo chorobami. Sklizeň ve správný čas je stejně důležitá jako správné pěstování.
Podcenění ochrany před škůdci
Nejznámějším škůdcem mrkve je pochmurnatka mrkvová. Její larvy vytvářejí v kořenech chodbičky a znehodnocují úrodu. Velmi účinnou prevencí je střídání stanovišť a pěstování mrkve vedle cibule nebo pórku. Jejich aroma pomáhá škůdce částečně odpuzovat. Smíšené záhony mohou významně omezit výskyt některých škůdců bez použití chemie.
Špatný výběr stanoviště
Mrkev potřebuje dostatek slunce. Ve stínu vytváří slabší nať a menší kořeny. Důležitá je také půda bez dlouhodobého zamokření. Přebytečná voda podporuje vznik hnilob a dalších problémů.
Pěstování mrkve není složité, ale vyžaduje několik základních pravidel. Lehká půda, rovnoměrná zálivka, správné rozestupy a vyhnutí se čerstvému hnoji jsou základem úspěchu. Pokud se těmto chybám vyhnete, odmění vás mrkev bohatou úrodou zdravých a chutných kořenů. Nejkrásnější mrkev nevzniká díky složitým postupům, ale díky správně připravenému záhonu a pravidelné péči během celé sezóny.
