Článek
Sociální sítě se za poslední roky změnily k nepoznání. Dříve jste si otevřeli aplikaci a viděli hlavně příspěvky lidí, které sledujete. Dnes vám platformy servírují směs obsahu podle toho, co sledujete, na co klikáte, u čeho se zastavíte a co vás přiměje reagovat.
A právě tady vstupují do hry algoritmy. Nejsou navržené tak, aby vám ukázaly internet v jeho přirozeném pořadí. Mají za úkol vybrat obsah, u kterého je největší pravděpodobnost, že vás zaujme. Čím lépe vás poznají, tím přesvědčivější může být další video, příspěvek nebo doporučení.
Algoritmus se učí, co vás zajímá
Nemusíte sociální síti přímo říct, co máte rádi. Stačí ji používat. Když se u nějakého videa zastavíte na několik sekund, dokoukáte ho až do konce, dáte mu „like“, otevřete komentáře nebo se podíváte na profil autora, platforma získává další signál. Stejně tak si může všímat toho, co naopak okamžitě přeskočíte. Algoritmus tak postupně vytváří představu o tom, jaký obsah vás dokáže udržet u obrazovky. A právě proto se může stát, že dva lidé otevřou stejnou sociální síť a během několika minut dostanou úplně jinou nabídku příspěvků. Jeden vidí sport, druhý technologie, třetí celebrity a čtvrtý neustále narazí na kontroverzní videa.
Proč je tak těžké přestat?
Problém není jen v samotném obsahu. Velkou roli hraje způsob, jakým ho konzumujeme. Scrollování nemá přirozený konec. Když dočtete knihu, dostanete se na poslední stránku. Když skončí film, objeví se titulky. Na sociální síti ale další obsah čeká okamžitě. Jedno video skončí a během zlomku sekundy se objeví další. Nemusíte se rozhodovat, co budete dělat dál. Algoritmus rozhodnutí udělá za vás. A právě tato jednoduchost může vést k tomu, že aplikaci používáme mnohem déle, než jsme původně plánovali.
Nejvíc funguje překvapení
Algoritmy se přirozeně snaží najít obsah, který vás zaujme. Jenže lidskou pozornost často nejsilněji přitahují věci, které jsou překvapivé, emocionální nebo kontroverzní. Proto může mít šokující video větší šanci získat pozornost než obyčejné vysvětlení stejného tématu. Emoce jsou pro sociální sítě velmi silným palivem. Nemusí přitom jít pouze o negativní obsah. Funguje humor, překvapení, obdiv, zvědavost, rozhořčení i pocit, že vám uniká něco důležitého. Výsledkem může být nekonečná směs drobných podnětů, které vás neustále přesvědčují, abyste se podívali ještě na jeden příspěvek.
Proč se vracíme, i když nás obsah nebaví?
Tohle je možná nejzajímavější část celého mechanismu. Někdy totiž sociální síť otevřeme i přesto, že víme, že tam vlastně nic konkrétního hledat nechceme. Čekáme, co se objeví. A právě nepředvídatelnost dalšího obsahu může být velmi silným důvodem, proč pokračovat. Jeden příspěvek je nudný, další také, ale potom přijde něco opravdu zajímavého. A mozek dostává důvod zkusit ještě jeden. Je to podobné jako při hledání něčeho zajímavého v nekonečné krabici. Nikdy přesně nevíte, co vytáhnete příště.
Oznámení vás mohou stáhnout zpět
Algoritmus přitom nemusí čekat, až aplikaci sami otevřete. Pomáhají mu notifikace. Někdo vám napsal. Někdo reagoval na váš příspěvek. Objevilo se nové video. Přibyl komentář. Každé oznámení je malá pozvánka zpět do aplikace. A když telefon zavibruje, je velmi snadné ho odemknout „jen na chvíli“. Problém je, že po vyřízení původního oznámení už jste uvnitř aplikace a další obsah je připravený. Proto může být vypnutí zbytečných notifikací překvapivě účinný krok. Nezakazujete si sociální sítě. Jen jim nedovolíte, aby vás samy neustále přivolávaly.
Nejde jen o děti a teenagery
O závislosti na sociálních sítích se často mluví hlavně v souvislosti s mladými lidmi. Je pravda, že děti a dospívající mohou být vůči některým mechanismům obzvlášť zranitelní. Ale algoritmické prostředí ovlivňuje pozornost i dospělých. Rozdíl je spíš v tom, jak jednotliví lidé dokážou používání technologií regulovat.
Pokud zjistíte, že automaticky saháte po telefonu při každé chvíli nudy, čekání nebo ticha, může být užitečné se na vlastní návyky podívat. Nejde přitom o to, kolik minut denně strávíte na telefonu podle jediné statistiky. Důležitější je, jestli máte používání pod kontrolou vy, nebo jestli vás k němu opakovaně přivádí samotná aplikace.
Jak algoritmům trochu zkomplikovat práci?
Nemusíte sociální sítě okamžitě smazat. Začněte jednoduše. Vypněte nepotřebná oznámení, odstraňte aplikace z hlavní obrazovky a nastavte si časové limity. Ještě účinnější může být přestat otevírat sociální síť automaticky při každé volné chvíli. Pomoci může také vědomé rozhodnutí, proč aplikaci otevíráte. Chcete odpovědět na zprávu? Něco konkrétního zjistit? Podívat se na určitý profil? Udělejte to a aplikaci zase zavřete. A pokud vás některý typ obsahu neustále vtahuje, aktivně ho označujte jako nezajímavý nebo přestaňte sledovat účty, které ho vytvářejí. Algoritmus se učí z vašeho chování, takže můžete do určité míry učit také vy jeho.
Technologie není nepřítel
Sociální sítě samy o sobě nejsou problém. Mohou být skvělým způsobem, jak zůstat v kontaktu s lidmi, najít inspiraci, dozvědět se něco nového nebo objevit zajímavé projekty. Problém nastává ve chvíli, kdy přestaneme rozhodovat o tom, kdy a proč je používáme. Největší trik sociálních sítí totiž nemusí být v tom, že vás donutí zůstat. Stačí, když vám pokaždé nabídnou dost dobrý důvod neodejít.
A čím více o vás algoritmus ví, tím lépe to může dělat. Proto má smysl čas od času telefon odložit a položit si jednoduchou otázku: otevřel jsem tuto aplikaci proto, že jsem něco chtěl, nebo proto, že jsem si na ni prostě zvykl? Pokud znáte odpověď, možná jste právě udělali první krok k tomu, abyste měli svůj čas zpátky více ve vlastních rukou.
