Věcný příspěvek studenta do debaty: měna EURO - pro a proti v českém kontextu

Tento text se zaměřuje na porovnání nejčastějších argumentů pro a proti přijetí evropské měny. Článek je napsán v reakci na společenskou debatu, kterou rozvířil letošní projev prezidenta republiky, ve kterém vyzval k přijetí eura. Publikuji ho až nyní, s odstupem - se snahou o EURU uvažovat ve věcné rovině.

Při rozvaze nad eurem jsem bral v potaz jedno kritérium – je důležité oddělovat argumenty politické a odborné. Právě zaměňování těchto dvou argumentačních oblastí vede k nepřehledné a neefektivní diskuzi. Tomu se chci v tomto článku vyvarovat.

Nejprve vysvětlím kontext diskuze o euru ze začátku letošního roku, poté představím argumenty proti, nejčastější dezinformace a argumenty pro přijetí. Poté uvedu svůj názor a celý článek shrnu. Vycházím z každoroční zprávy ČNB a Ministerstva financí o připravenosti ekonomiky ke vstupu do eurozóny, stránky ministerstva o výhodách a rizicích eura, a stránek Evropské unie.

Společenskou debatu na začátku letošního roku rozdmýchalo popíchnutí prezidenta, který v novoročním projevu apeloval na přijetí eura. Petr Pavel si byl jistě vědom toho, jaký nával reakcí jeho odkaz způsobí. Diskuze, v níž se nešetřilo superlativy a přeháněním na obou stranách, opět ukázala, v jakém stavu se nachází české „přemýšlení“ nad eurem. Proto se v tomto textu zaměřuji na porovnání argumentů k euru ve věcné rovině, jelikož jsem toho názoru, že je tento přístup ve veřejném prostoru v menšině.

Argumenty proti přijetí eura, mají, jak jsem již výše zmínil, dvě roviny.

Hlavním nositelem odborných protiargumentů je nenaplnění konvergenčních kritérií – k tomu vydává každoročně ČNB a Ministerstvo financí zprávu o připravenosti ekonomiky na přijetí eura. Mimo krizové roky (2009–13, 2020–22) je v podstatě naplňujeme – vyjma kritéria ohledně ERM-II, předpokoje pro přijetí eura. Přijetí eura tak brání pouze jediný fakt – vstoupení do ERM-II by musela schválit vláda, a ta se k tomu v tomto volebním období rozhodně nechystá.

Dalším odborným protiargumentem jsou poté jednorázové náklady na zavedení eura, jež můžou podle odhadů některých renomovaných ekonomů dosáhnout až 40 miliard Kč. Jedná se ovšem o jednorázové náklady a případné výhody při přijetí eura budou trvalé. O tom se ale stále vedou v odborné veřejnosti diskuze.

Politické protiargumenty mají jasnou linku. Ztráta národní měnové suverenity a s ní spojené nevýhody v případě ekonomických krizí (balanční mechanismy) jsou neoddiskutovatelnými riziky při přijetí měny. Tento argument můžeme relativizovat – každý guvernér národní banky v eurozóně má v ECB slovo a teoreticky je tak možné krizovým situacím předejít. Realita však ukazuje, že tomu tak není. Riziko spojené s těžkopádností měny v případě krize je pravděpodobné.

Následkem toho pak nese takové břemeno celý měnový blok a má to dopad na jeho hospodářský růst a vývoj. Rizikem není jen Řecko a jih, ale velká část eurozóny, kde míra zadlužení nezřídka kdy překračuje šedesátiprocentní hranici, jež pro vstup do eurozóny stanovují Maastrichtská kritéria. O tomto břemenu se také nadále vedou politické diskuze.

Neméně důležitý je také dlouhodobý většinový nesouhlas české populace s přijetím eura, který je jistě pádným protiargumentem. V minulosti se i diskutovalo o možnosti vyjednání výjimky pro ČR.

Dezinformační toky se eura dotýkají většinou pouze okrajově. Zmíním proto dvě největší nepravdy, které se v souvislosti s přijetím eura ve veřejných diskuzích objevují.

Častým protiargumentem, který v souvislosti s přijetím eura zaznívá, je riziko skokové inflace. Jedná se o mýtus. Statistická data z jiných zemí jasně ukazují, že se obáváme zbytečně. V některých případech došlo k mírnému zdražení služeb, v delším porovnání jde však o zanedbatelné rozdíly.

Opakuje se také jeden argument pro přijetí, jež není založen na pravdě. Euro v žádném případě nepomůže ke zlepšení české ekonomické situace, ani nezajistí výrazný hospodářský růst. Přistoupení do eurozóny je politickým rozhodnutím a naplněním projektu hlubší evropské integrace, k němuž se ČR zavázala vstupem do EU.

I argumenty pro přijetí eura lze rozdělit na odborné a politické.

Co se odborné roviny týče – tak členství v eurozóně přinese českým občanům několik výhod. Euro přinese českým domácnostem výhody snadno porovnatelnějších cen. Výrazně se také usnadní cestování do zemí eurozóny a zlevní platby v zahraničí. Odpadá například potřeba přepočítávat neustále se měnící kurzy.

Podnikatelé ze změny budou pravděpodobně těžit nejvíce. Přijetím eura dojde k odstranění tzv. kurzového rizika, které je pro české firmy konkurenční nevýhodou. Vypovídá o tom i fakt, že většina českých firem už v euru obchoduje – odpadají s tím zbytečné transakční náklady, nevýhody a rizika.

Výhodou jsou také nižší úrokové sazby. Malý trh ovlivňuje korunu napřímo a během krizového období dochází k rozevření vějíře úrokových sazeb na delší časový úsek, který omezuje ekonomický růst. Za zmínku také stojí to, že v žádné jiné zemi eurozóny neměla inflace takový dopad, jako v České republice. Otázkou zůstává, zda z toho vinit korunu.

Politické argumenty pro mají jednoduchý základ. Hodnoty.

Zaprvé, Česká republika přijetím eura prohloubí evropskou integraci. Euro může sloužit jako bezpečnostní záruka, která nás ekonomicky napevno propojí se západem.

Zadruhé, přijetím evropské měny naplní ČR konvergenční kritéria a začne plně využívat výhod členství EU. Zapomínáme na to, že samotným vstupem do EU jsme se k přijetí těchto kritérií zavázali a nevyjednali si žádnou výjimku.

Zatřetí, dostaneme příležitost spolurozhodovat o měnové politice eurozóny. Dostaneme přístup ke kontrole evropského trhu, jehož jsme součástí. Naše ekonomika je úzce propojená s Německem a vlastní měna je omezujícím faktorem, která zabraňuje konkurenceschopnosti domácích firem.

Začtvrté, výhodou přijetí eura je velikost nové měny, která může změnit postavení tuzemského trhu ve světě. Euro totiž může české ekonomice poskytnout stabilitu a ochranu před tzv. kurzovými krizemi.

V politické i odborné rovině se přikláním spíše na stranu eura. Beru ovšem v potaz protiargumenty týkající se monetární suverenity a stejně tak fakt, že většina Čechů euro odmítá. Odmítám referendum, tuto otázku je krajně nevhodné řešit skrze tento institut, jelikož jsme se k přijetí eura zavázali vstupem do EU. Nechal bych rozhodnutí na politických reprezentacích, které si my, občané, zvolíme. Ty mají o euru rozhodnout. Jsou tu pouze dva možné scénáře, z nichž si mohou vybrat:

Jakkoliv to dopadne, budu spokojen (i jako příznivec EURA) - jsem toho názoru, že je třeba tuto palčivou otázku (již projednou) uzavřít a vyřešit. Už mě ta zbytečně emotivní debata unavuje. Ani na západě nevypadáme dobře, protože jsme nerozhodní a nekonzistentní.

Tento článek byl napsán v reakci na společenskou diskuzi vyvolanou prezidentem republiky na začátku tohoto roku. Zaměřili jsme se na základní argumenty pro a proti přijetí eura. Také jsme si představili největší nepravdy, které ve veřejné debatě kolují. Nezbývá než celou úvahu shrnout.

Měli bychom euro přijmout? V debatě o euru je třeba zohledňovat rovinu, ve které diskuzi vedeme. Pokud se bavíme o překážkách a věcných nevýhodách, je třeba říci, že vstupu ČR do eurozóny v následujících letech pravděpodobně nic nebrání. Jenomže…

Přijetí eura je politickým rozhodnutím. Vždy tomu tak bylo.

Přesuneme-li tedy diskuzi do politické roviny, začnou tu vyvstávat otázky hodnotové, jež nejsou měřitelné. Ztráta národní suverenity a rizika členství v eurozóně měřitelné nejsou, přesto by určovaly budoucnost naší země na mnoho let dopředu. Důležitým ukazatelem je potom též většinový nesouhlas české populace.

Chceme-li patřit na západ, využívat všech výhod členství EU a prohloubit naši integraci v rámci evropských struktur, pak musíme euro přijmout. Přeci jen jsme se k tomu zavázali. Je tu ale také jiná možnost – vyjednání výjimky. Můžeme patřit na západ, do EU, i bez eura?

Toto dilema nechme na politických reprezentacích, jež můžou tato politická rozhodnutí činit. Naše přesvědčení můžeme projevit ve volbách. V konečném důsledku se stejně jedná o rozhodnutí, ke kterému se dostaneme nejdříve v příštím volebním období.

Alexander Bürgermeister

----------------------------------

ŽENÍŠEK, P. Výjimka z eura je pekelně drahý špás. [online]. Praha: TOP 09. [cit. 2024-03-11]. Dostupné z: https://www.top09.cz/co-delame/medialni-vystupy/zenisek-vyjimka-z-eura-je-pekelne-drahy-spas-7008.html