Článek
Zjišťuji, že šachy, které jsem v mládí docela obstojně hrával, jsou proti carromové partii takový čajíček.
Zde se snoubí onen šachový intelekt s jistým dovednostním umem, přehledem a v neposlední řadě i držením svého vnitřního pocitového sevření v rovině hráče pokeru.
Cokoliv hráč dá na sobě během hry znát, může protistrana okamžitě využít ve svůj prospěch.
A naopak i já mohu studováním soupeřovy hry, jeho nervozity, stresu, napětí a chybování využít ve své vítězství.
Ona psychická tíseň zde pracuje na plné obrátky, i když je někdy skryta pod rouškou klidu ve tváři.
Ze své prozatímně krátké zkušenosti mohu říci, že jsem mnohokrát chtěl od rozehraného matche odejít, ale také jsem zjistil, že se vyplatilo zůstat a čekat na soupeřovu skulinku.
Dále je tato hra o štěstí samém. Může být a zvítězíš i prohraný zápas v posledním bordu, kdy otočíš, a překvapenému soku zůstanou oči pro pláč.
Proto toto snažení milujeme.
Je to naše čest, naše vášeň naše hra!
