Článek
„Venku zase prší,“ řekl bych, kdyby pršelo. Jenže neprší. Venku jsou mínus dva a je hustá mlha. Mlhu mám rád. Hlavně ve dne, to působí víc apokalypticky. Město sice žije svym životem, ale mlha ho trochu dusí a zpomaluje. To mě baví. V noci je ale mlha nudná. Nemá žádnej smysl.
Sousedi nade mnou si pouštěj nahlas house. Vtipný! Jestli to ale do půl hodiny nevypnou, naserou mě. Občas někdo zařve. Podle tónu a vejšky hlasu to bude nějaká ožralá slečna, co zapomněla, že Silvestr je až zejtra. Dutá rána shora právě zarezonovala celym bytem. PAN PAN MEDICAL! Přeju krásnou kocovinu. Hudba utichá přesně s úderem desátý. To jsou mi ale vychovaný houseři.
Mlha neustupuje. Koukám z okna směrem k poliklinice. Modrej neonovej nápis Poliklinika je to jediný, co je z její budovy skrz mlhu vidět. Vlastně i v noci ta mlha nějakej smysl má. Ukazuje, že neonový nápisy maj ve městě svoje místo. Velkoměsto prostě musí mít neony.
Přepsáno z blogu venkuzaseprsi.cz
