Článek
A proto sedí v kokpitu perfektně vycvičení piloti, aby její případné selhání napravili. Závažný problém nastane v případě, když pochybí taky, přesně jako v našem dnešním stěží uvěřitelném příběhu letu British Midland 092.
Je sychravý nedělní večer 8. ledna 1989 a na jednom z nejrušnějších evropských letišť, londýnském Heathrow, se chystá ke startu posádka Boeingu 737 společnosti British Midland Airways. Čeká ji krátký, pětasedmdesátiminutový let na pravidelné lince do Belfastu v Severním Irsku. Na palubu zánovního, ani ne rok starého stroje usedá 118 pasažérů, o něž bude pečovat 6 letušek a stewardů.
Hlavní slovo v kokpitu náleží velmi zkušenému třiačtyřicetiletému kapitánovi Kevinu Huntovi, který strávil za kniplem dopravních letounů více než 13 000 hodin a pro svoji mateřskou společnost pracuje již 23 let. Pro tentokrát bude monitorovat přístroje a komunikovat se zemí, zatímco řízení bude mít ve svých rukou první důstojník David McClelland. Ten je u British Midland Airways nováčkem a na svém kontě má 3 300 letových hodin. Ale na nejnovějším typu Boeingu 737 s označením 400 oba piloti zkušenosti teprve sbírají.
V 19 hodin 50 minut obdrží povolení ke vzletu a o 2 minuty později se stroj se 126 lidmi na palubě odpoutá od země. Posádka aktivuje autopilota, zamíří na severozápad a stoupá do cestovní hladiny tři pět nula, tedy 35 000 stop, nebo-li 10 668 metrů. Vše se zdá být v naprostém pořádku, všechny palubní systémy pracují správně a 13 minut po vzletu začínají letušky roznášet občerstvení. Zkrátka, naprostá pohoda.
A v tom se to stane! Zbrusu nový se letoun se začne silně třást. Že by turbulence? Ano, to si cestující zpočátku myslí. Jenže otřesy doprovází záhadný hukot. Palubnímu personálu je jasné, že se nejedná o žádný fyzikální jev, způsobený nepříznivými povětrnostními podmínkami, ale něco podstatně horšího. I pasažérům záhy dochází, že je něco špatně. Celý letoun skřípe, jako kdyby se měl každou chvíli rozpadnout a do kabiny proniká výrazný zápach kouře. Ten cítí i piloti a začínají pátrat po původu vibrací a záhadného rachotu. Stroj se třese tak silně, že sotva udrží v ruce knipl, a palubní přístroje se jim míhají před očima. Dojdou k závěru, že původcem všech potíží je poškozený motor.
Ale který? Kapitán Hunt přebírá řízení a první důstojník se to snaží zjistit. Jelikož silné vibrace znemožňují číst údaje z palubních přístrojů, musí se piloti orientovat výhradně podle sluchu. První důstojník se zprvu domnívá, že rachot přichází zleva, vzápětí však situaci přehodnotí a usoudí, že je poškozena pravá pohonná jednotka. Kapitán se přiklání k jeho názoru, tak v souladu s předpisy sníží její výkon až na volnoběh. A zdá se, že je po problému. Vibrace ustanou a hluk zmizí.
Jenže kouř je cítit stále. Že by přece jen požár motoru? Přestože ho nesignalizuje výstraha v kokpitu, první důstojník informuje o naléhavé situaci řízení letového provozu a žádá o kurz k nejbližšímu letišti z důvodu požáru motoru číslo dva. Posádka obratem obdrží povolení ke klesání k nedalekému letišti v East Midlands a vypíná pravý motor úplně. Přistání s jediným funkčním motorem piloti pravidelně nacvičují na trenažéru, takže by ho měli v pohodě zvládnout. I pasažéři už jsou v klidu, neboť hluk i vibrace ustaly, a že letí pouze na jeden motor, ani nepostřehli. Piloti je ale vzápětí o nouzové situaci a přistání v East Midlands informují.
Palubní personál urychleně připravuje kabinu a piloti konfigurují letoun na přistání. Vysunují klapky, podvozek a procházejí příslušné checklisty, když v tom se situace zvrtne. Pravý motor vypnuli, tak potřebují zvýšit otáčky levého, aby neztratili rychlost a udrželi se ve vzduchu. Jakmile kapitán posune levou plynovou páku dopředu, stroj se znovu rozechvěje a otřesy doprovází ohlušující lomoz.
A co vidí pasažéři? To ani nechtějte vědět. Z levého motoru šlehají plameny jako při zážehu kosmické rakety a olizují i okénka. Tato děsivá scéna vyvolá mezi cestujícími paniku. A není divu, vždyť pohled z okénka připomíná bránu do pekel.
Teprve teď se v kokpitu rozezní alarm a rozsvítí upozornění na požár motoru, ovšem levého. Piloti jsou zmateni a první důstojník se snaží znovu nahodit vypnutý a podle všeho plně funkční pravý motor. Ale ten ani nehlesne. Boeing 737 British Midland Airways se 126 lidmi na palubě se ocitá úplně bez pohonu a z nového špičkového letounu se rázem stává prachobyčejný kluzák z aeroklubu. Ovšem na rozdíl od něj není k plachtění uzpůsoben.
Pasažéři jsou přesvědčeni, že se odvíjejí poslední okamžiky jejich života. Někteří se tiše modlí, jiní křičí, další jen zírají do prázdna nebo píší vzkazy svým blízkým. A jde do tuhého. Letoun bez pohonu kvapem ztrácí rychlost i výšku a je zřejmé, že na ranvej nedoletí. Kokpitem se rozléhá varovný signál upozorňující na blízkost země, jenže posádka nemá stroj, jak zvednout. Let British Midland 092 se řítí do záhuby. Boeing s vyděšenými pasažéry a bezmocnou posádkou proletí těsně nad rušnou dálnicí a ve 20 hodin 24 minut se v rychlosti 213 kilometrů v hodině zaryje do vysokého náspu pouhých 600 metrů od prahu dráhy letiště v East Midlands.
Záchranné jednotky jsou na místě během několika málo minut, ale dostat lidi z pokrouceného letounu, který olizují plameny, vůbec není snadné. Bohužel, 47 pasažérům již není pomoci. Dalších 8 později zemře v nemocnici na následky těžkých zranění. Oba piloti a všichni členové palubního personálu přežijí, byť s vážnou újmou na zdraví.
Vyšetřování se ujímají experti na letecké nehody z britského úřadu pro bezpečnost v letectví. K nim se záhy připojí specialisté z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických a zástupci firmy Boeing. Okamžitě po příjezdu se soustředí na ohledání místa havárie. Pátrači hledají ve změti pokroucených trosek černé skříňky a druhá část vyšetřovacího týmu zavítá za dispečery přibližovací služby East Midlands a řídícími letového provozu na tamější věži. Od nich se dozví, že se jednalo o nouzové přistání letu, který směřoval do Belfastu, z důvodu požáru motoru.
Ale požár jedné pohonné jednotky nemůže způsobit havárii. Motory jsou vybaveny hasicími systémy a tyto situace se pravidelně cvičí na trenažéru. Přistání na jeden motor by absolutně nemělo posádce činit žádné potíže. Tak proč se těsně před ranvejí zřítili? Tady něco nehraje. Experti potřebují získat více informací, ale data z palubních zapisovačů ještě nemají k dispozici a těžce zranění piloti dosud nejsou schopni výslechu.
Ovšem vyšetřovatelé ani tak nezahálejí. Společně se specialisty z firmy Boeing a výrobce motorů pečlivě zkoumají obě pohonné jednotky a dojdou k překvapivému, avšak jednoznačnému závěru. V okamžiku nárazu do země nepracovala ani jedna z nich. Výpadek obou motorů bývá velmi vzácným jevem a zvláště, jedná-li se o nový letoun. Toto zjištění záhadu letu British Midland 092 ještě více prohloubí.
Vnesou do případu více světla dešifrované záznamy z černých skříněk, které právě dorazily? Kdepak, data ze zapisovače letových údajů ho ještě více zamotají. Je z nich totiž zřejmé, že motory nevysadily oba najednou, nýbrž v rozpětí 15 minut. Co když byla příčina jejich výpadku rozdílná?
Pomůže tuto záhadu ozřejmit zvukový záznam z kokpitu? Záměrně používám výraz zvukový záznam, nikoliv záznam hovorů, jelikož se na paměťové médium zapisuje nejen lidský hlas, ale veškeré zvuky v pilotní kabině. Vyšetřovatelé tak zřetelně slyší vibrace a zvuky připomínající převalující se kameny v pračce přesně v okamžiku, kdy zapisovač letových údajů zaznamenal počátek potíží s levým motorem. Jenže to má háček. Piloti hovoří o poruše pravého motoru! Experti si pouštějí onu pasáž zvukového záznamu znovu a nevěří vlastním uším. Piloti vypnuli místo poškozené levé pohonné jednotky plně funkční pravou. Jak je to možné?
Zdravotní stav prvního důstojníka se natolik zlepšil, že je schopen výslechu. Dozví se experti z vyšetřovacího týmu, proč k záměně motorů došlo? Nikoliv. První důstojník je přesvědčen, že nejprve postihla závada pravý motor, jelikož po jeho vypnutí vibrace a hluk ustaly. Že by se skutečně jednalo o dvě různé nesouvisející závady? Požár levého motoru, který pozorovali cestující z okének a jinou poruchu na pravém?
Místo, aby vyšetřovatelé postupovali kupředu, případ se čím dál tím víc komplikuje. Musí najít všechny úlomky obou pohonných jednotek, povolat specialisty na metalurgii a provést detailní analýzu. A skutečně, odborníci najdou poškozenou lopatku z levého motoru, která nese zjevné známky únavové trhliny. Naproti tomu pravý motor se zdá být naprosto v pořádku. Proč ho tedy piloti vypnuli? A ještě jedna zapeklitější otázka. Jak je možné, že po vypnutí pravého motoru ustaly vibrace v levém? To přece nedává smysl.
Nebudu vás dál napínat, experti tento detektivní případ hodný Sherlocka Holmese opravdu vyřeší. Aby mohl první důstojník stáhnout otáčky pravého motoru na volnoběh, musel vypnout automat tahu a přejít na ruční ovládání. A přitom mírně snížil i otáčky levé, poškozené pohonné jednotky. Ta při nižším výkonu jakž takž fungovala a vibrace ustaly. V závěrečné fázi přiblížení kapitán tah levého motoru zvýšil, a to byl začátek konce. Dovnitř se dostal zmiňovaný úlomek lopatky a motor začal hořet. A dál už to znáte.
Závěrečná vyšetřovací zpráva uvádí jako hlavní příčinu havárie letu British Midland 092 selhání lidského faktoru, nikoliv závadu motoru. Ta sama o sobě by žádnou nehodu nezpůsobila. Piloti zbrkle vyhodnotili situaci a tím se dopustili fatálního omylu. Oba byli z letecké společnosti propuštěni a zda u své profese zůstali, není známo.
Kromě stanovení příčiny tragédie obsahuje závěrečný verdikt vyšetřovací komise i 31 nových bezpečnostních opatření a doporučení, která povedou k zásadním změnám v civilní aviacii po celém světě. Letecké společnosti se nyní více zaměřují na pravidelný výcvik posádek pro případ výpadku a požáru pohonných jednotek. A všechny nové a přepracované proudové motory musí být od té doby povinně testovány v reálných letových podmínkách.
Pravděpodobnost, že současný dopravní letoun postihne výpadek motoru, je velice nízká a že by vypověděly službu obě, respektive všechny pohonné jednotky? Tak to je podstatně větší šance, že vám kiksne auto na té nejrušnější křižovatce. Mimochodem, nejnebezpečnější fází letu je právě cesta na letiště. Tak nechte strach z létání doma a vzhůru do oblak!
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/xbCTTKw3o5o?si=9Ucc1G6VjW6Y4K6M
https://youtu.be/NKxjPzqpFj0?si=s7y08kz0sQ8s3f00
https://youtu.be/ZKUoU9OBMiQ?si=8ckuSxO5_Rz501SW
https://aviation-safety.net/wikibase/326396
