Hlavní obsah

Závodní stroj se zřítil mezi diváky letecké show v Nevadě. Mnozí z nich dodnes trpí traumatem

Foto: Wikipedia, licence Creative Commons 2.0, autor Tataquax from Japan

Letoun North American P-51D Mustang těsně před závody v Renu

V našem dnešním příběhu z cyklu leteckých havárií se vypravíme za adrenalinovým sportem. Zavítáme na letecké rychlostní závody do nevadské pouště, kde soutěží upravené historické bojové letouny.

Článek

Létají těsně nad hlavami diváků rychlostí až 800 kilometrů v hodině. Je jen otázkou času, kdy tu dojde k nějaké tragédii. A ten právě nastal.

Je krásné slunečné odpoledne 16. září 2011 a ve čtvrtmilionovém městě Reno v americkém státě Nevada se konají tradiční rychlostní letecké závody Reno Air Races. Tato soutěž pro milovníky adrenalinu a nevšední show pro desetitisíce diváků se koná v nevadské poušti každoročně již více než 50 let a trvá celý týden. Na třináctikilometrovém okruhu soutěží letouny několika kategorií od stařičkých dvouplošníků až po upravené stíhačky z 2. světové války. Nejedná se o žádnou akrobacii jako známe z našich leteckých dnů, tady jde výhradně o rychlost. A tak se mechanici snaží co nejlépe vyladit motory a piloti z nich vyždímat, co se dá.

Závody jsou pro diváky velice atraktivní, ale pro piloty značně nebezpečné, jelikož se létá pouze 30 až 60 metrů nad zemí. Ti nejlepší dosahují rychlosti i 800 kilometrů v hodině a za těchto podmínek není žádný prostor pro sebemenší chybičku.

Nejvíce fanoušků pokaždé přiláká takzvaná neomezená třída, v níž startují upravené bojové letouny. Jedním z nich je North American P-51D Mustang, americký jednomístný stíhací a bombardovací stroj, používaný ve 2. světové válce. V jeho kokpitu sedí legenda rychlostních soutěží, čtyřiasedmdesátiletý pilot Jimmy Leeward, který se těchto prestižních závodů účastní potřicáté. Jeho závodní stroj už mnoho společného s původním bojovým letounem nemá. Prošel řadou úprav včetně zkrácení křídel i ocasu, a to vše za jediným účelem, zvýšení rychlosti. Tomu odpovídá i jeho nový název Galloping Ghost, v překladu Uhánějící přízrak.

V 16 hodin a 5 minut je odstartována kvalifikace neomezené třídy. Startovní listina se hemží známými jmény špičkových pilotů a dostat se do finále nebude jednoduché. To ví i nejstarší účastník závodů Jimmy Leeward. Rozjíždí se po dráze a jeho cílem není nic jiného než vyhrát. Když je ve vzduchu všech 6 soutěžících, seřadí se na pomyslné startovní čáře a závod, v němž rozhodují setiny sekundy, začíná. Trať je vyznačená pylony. Soutěžící o ně nesmí zavadit, musí přesně dodržet stanovenou trasu a zároveň sledovat ostatní stroje, aby do sebe nenarazili. Závod vyžaduje naprosté soustředění a sebemenší kiks může vést k tragédii.

Jimmy se po prvním kole drží na čtvrtém místě, ale postupně snižuje ztrátu na třetího. Na konci druhého kola ho předhoní a stále zvyšuje rychlost. Členové jeho podpůrného týmu sledují všechny letové parametry v reálném čase na počítači a jsou nadšeni, jak perfektně vyladěný stroj šlape. A ke konci třetího kola se to stane. Nejstarší aktér závodu se dotahuje na druhého v pořadí, když v tom z ničeho nic přechází jeho stroj do prudkého stoupání. Všichni pozorovatelé z týmu, řídící na věži i diváci strnou. Jimmymu se řízení vymyká z rukou. Odchýlí se od stanovené trasy a míří nosem vzhůru. Jakmile přesáhne maximální úhel náběhu, ztratí vztlak a střemhlav se řítí k zemi mezi tisícovky diváků. Roztříští se o betonovou plochu a trosky létají široko daleko. Na tribuně to vypadá, jako kdyby tam vybuchla bomba. Mezi diváky propuká panika. Někteří leží nehybně na zemi, jiní křičí a další jsou v takovém šoku, že se nezmůžou vůbec na nic.

Dispečeři na věži a organizátoři závod okamžitě ukončují a aktivují záchranné složky. Ale kde je letadlo, vždyť ho viděli padat? Při nárazu do země v osmisetkilometrové rychlosti se prostě roztříští na tisíce kousků a těsně před hlavní tribunou z něj zůstane hromádka pokroucených plechů. Díky totální destrukci nevybuchne, ale přesto je pro 10 návštěvníků, i přes okamžitou profesionální pomoc, tato letecká show poslední. Stejně jako pro pilota Jimmyho Leewarda. Dalších 62 diváků je převezeno do nemocnice s vážným zraněním a všechny ostatní nadosmrti poznamená psychické trauma.

Mezi diváky jsou shodou okolností přítomni i dva experti na letecké nehody z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB), kteří havárii vidí na vlastní oči. Přestože jsou také v šoku, neboť trosky dopadly 100 metrů od místa, kde seděli, okamžitě zahajují vyšetřování a povolávají další kolegy. Pořizují fotodokumentaci trosek a místa jejich dopadu. Kromě toho získávají od diváků videozáznamy a fotografie celého letu včetně havárie, a to z různých úhlů pohledu, což jim náročné pátraní po příčinách přece jen trochu usnadní.

Pečlivě zkoumají všechny, i ty nejdrobnější úlomky. Pro představu, největší z nich má rozměry pouhých 50 × 50 centimetrů a z přídě nezbylo vůbec nic. Soustřeďují je do letištního hangáru, ale zjistit z nich příčinu havárie se zdá takřka nemožné. Jednu malou část Galloping Ghostu, konkrétně levou vyvažovací plošku výškového kormidla, nacházejí téměř půl kilometru od místa nehody, úplně na začátku závodního okruhu, což záhadu tragického pádu ještě více prohloubí.

Nabízí se několik zásadních otázek. Bylo oddělení této naprosto nezbytné součásti letounu příčinou havárie nebo až důsledkem? Sehrál nějakou roli věk pilota nebo jeho momentální indispozice? Netrpěl nějakými zdravotními problémy? Experti se ponoří do jeho zdravotní dokumentace, kontaktují jeho kolegy a ošetřující lékaře. Všichni se shodnou, že byl naprosto zdráv a lékařské záznamy i soudní pitva tento fakt potvrdí. V jeho těle se nenajdou ani žádné stopy po návykových látkách. Jimmy byl i přes svůj věk ve skvělé fyzické kondici a dbal na zdravou životosprávu. Takže tudy cesta nevede a vyšetřovatelé stojí zase na začátku.

A v jaké kondici byl letoun? Na to se jdou poptat pánů mechaniků z Jimmova podpůrného týmu. Zkouknou také data z palubního telemetrického systému. Toto zařízení je propracovanější obdobou zapisovače letových údajů. Zaznamenaná data v reálném čase rovnou odesílá do počítačů servisákům na zemi. Vyšetřovatelé mají tudíž k dispozici kompletní parametry motoru a všech palubních systémů. Ale také například polohu letounu a okamžitou rychlost, a to nejen za onen osudný závod, ale od samého začátku soutěžního klání, tedy za celých 5 dnů. Procházejí je opravdu pečlivě a vidí, že stroj šlapal jako hodinky.

Na první pohled žádné závady ani problémy, které by mohly vést k havárii, neobjeví. Ale nevzdávají to, a zdá se, že jim trpělivost opravdu přinese kýžené ovoce. Jeden z parametrů se přece jen vymyká normám, a že pořádně. Vertikální rychlost a s ní související gravitační přetížení až 17 G! To je několikanásobně víc, než zažívají astronauti po startu rakety a člověk při tom zákonitě musí ztratit vědomí. Pilot omdlel, a tudíž nemohl pádu zabránit, ani se vyhnout tribuně s diváky.

Tak to bychom měli, ale proč se vůbec do strmého stoupání šílenou rychlostí dostal? Že by byla na vině ulomená vyvažovací ploška? Nebo se odtrhla až v důsledku působení ohromných sil při přetížení? Odpovědi na tyhle otázky experti ne a ne najít. Přehrabují se hromadou úlomků, každý kousek už měli v ruce několikrát a nic. Stále se motají v kruhu kolem ulomené plošky z výškového kormidla, ale proč se utrhla, netuší.

Stroj pocházel ze 40. let minulého století a prošel mnoha úpravami, aby mohl závodit v rychlostních disciplínách a sériovému letounu se už příliš nepodobal. Původní měl podstatně delší křídla, neboť byl určen pro dálkové bojové lety a pod křídly nesl přídavné nádrže. V této podobě však byl příliš těžký a nemotorný, rozhodně by se s ním nedalo závodit, natož vyhrávat. V 60. letech minulého století byla křídla zkrácena o 2,5 metru a ocasní plochy o 30 centimetrů.

Jimmy koupil toto letadlo někdy v 80. letech a v úpravách pokračoval. Zaměřil se především na motor a dokázal z něj vytáhnout rychlost 800 kilometrů v hodině. To je oproti původním 480 pořádný skok! A co vyšetřovatele zarazí ze všeho nejvíc? Nenajdou žádné záznamy o letových zkouškách této nové modifikace. Co když úpravy odporovaly předpisům nebo byly provedeny nekvalitně? Přestavěný stroj patrně žádnými testy neprošel.

Experti sledují záznamy z osudného letu Jimma Leewarda pořád dokola a záhadnému strmému stoupání stále nemohou přijít na kloub. Nevědí kudy kam, tak si ještě vyžádají záznamy z předstartovní prohlídky stroje. A hle, že by konečně ta správná stopa? Hovoří se tu o špatně namontovaných upínacích šroubech vyvažovací plošky pravé výškovky. Problém prý servisní mechanici okamžitě vyřešili, ale s levou ploškou, která se při závodech utrhla, vůbec nic nedělali. Takže zase slepá ulička.

Ani po třech měsících usilovné práce nemají vyšetřovatelé jasno, proč se tak zkušenému pilotovi vymklo řízení závodního stroje z rukou a poslalo na onen svět 10 diváků i aktéra samotného. Když už si myslí, že záhadu nikdy neobjasní, usměje se na ně štěstí. Už asi posté se přehrabují v úlomcích a objeví díl, který jim kolik měsíců unikal, závěs levé vyvažovací plošky. Jeho ohledáním zjistí, že jeden šroub, který měl plošku držet, je ulomený a druhý povolený. Aby se dozvěděli víc, odesílají závěs k metalurgické expertíze do laboratoře NTSB ve Washingtonu. Tamější specialisté najdou uvnitř mechanismu stopy žluté barvy, kterou byl letoun natřen v roce 1985. To znamená, že závěs je minimálně 26 let starý a když v něm objeví únavové trhliny, ani je to nepřekvapí.

Po 11 měsících od tragédie v nevadské poušti vydává tým expertů NTSB závěrečnou vyšetřovací zprávu. Prvotní příčinou havárie letounu North American P-51D Mustang alias Galloping Ghost na rychlostních leteckých závodech Reno Air Races bylo prasknutí starého šroubu, držícího levou vyvažovací plošku výškového kormidla. A pak už to šlo ráz na ráz. Ve výšce 60 metrů a při rychlosti 800 kilometrů v hodině přešel letoun do prudkého stoupání s extrémním přetížením 17 G. Při něm pilot Jimmy Leeward ztratil vědomí a stroj, který nikdo neřídil, se zřítil mezi diváky. K havárii patrně přispěla i absence letových zkoušek po přestavbě letounu. Svůj podíl viny na tragédii nesou i organizátoři závodů. Letouny se pohybovaly příliš nízko nad zemí a nebezpečně blízko diváků.

Řada z očitých svědků tragédie trpí dodnes posttraumatickým syndromem a bojuje s psychickými problémy. Letecké rychlostní závody Reno Air Races se za podstatně přísnějších bezpečnostních opatření a nových pravidel konají dodnes a žádná další havárie už je nepostihla.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/NpMkZPHuBIc?si=-7iypTUBX3Aa2BdW

https://youtu.be/9I6RY4yuCQ4?si=EBZI_mMmsJSdziLX

https://youtu.be/eNs9Lwl7DGo?si=VwwztRysXy485kNp

https://www.ntsb.gov/investigations/Pages/WPR11MA454.aspx

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz