Článek
Celé roky jsem se starala o všechno a všechny kolem sebe, nejvíc o syna Pavla (34). Byla jsem štěstím bez sebe, když si s partnerkou Danou (33) pořídili děti.
Jako mladá babička jsem se já, Jitka (54), snažila si s nimi užít spoustu zábavy. Bohužel místo rozmazlování vnoučat bylo náplní mojí práce starání se o všechno, co se jim dělat nechtělo. A co jsem dostala za odměnu?
Věčný kolotoč bez špetky vděku
Vlastně jsem ty dva, svého syna a jeho partnerku, nonstop vodila za ručičku. Uznávám, vlastně si za to můžu sama. Vždyť ti dva nebyli schopní se ani vzít.
Nevadilo mi pomáhat jim s přebalováním miminek ani vyzvedávat kluky ze školky, když poporostli, ale jakmile nastoupili do školy, už jsem to přestávala stíhat.
I já pořád chodila do práce, jenže každou chvíli mi volali, že nestíhají, jestli tak abych vyzvedla vnoučata ze školy nebo je odvezla na kroužky. Při každé návštěvě jsem místo sezení u kávy pomáhala s úklidem bytu a nosívala jim uvařené jídlo z domova.
Zapomenutý dárek
Pak jsem dostala skvělý nápad, jak si odpočinout a zároveň si užít vnoučata. Zabalila jsem vytištěné papíry z cestovky do krabičky a hezky ji přetáhla stužkou.
Natěšeně jsem spěchala na další návštěvu, jenže hned po příchodu jsem zakopla o pytel s odpadky. Položila jsem tedy své věci na botník, vzala pytel a mazala s ním do popelnice. Po návratu se na mě hned pověsila vnoučata, Dana volala, že něco potřebuje, a já už zase lítala v jednom kole.
Až když jsem se vrátila celá utahaná domů, vybavila jsem si, jak dárek leží na botníku spolu s mým kabátem. Zvedla jsem proto telefon a sdělila synovi, že jsem jim zapomněla dárek předat a kde ho najde. Pavel poděkoval a zavěsil.
Šok, který mi vyrazil dech
Znovu jsem k nim šla hned druhý den po práci. S velkým očekáváním jsem se při první příležitosti zeptala, jak se jim líbil dárek.
Dana hned šveholivě spustila: „No Jitko, to jste nás strašně překvapila, moc děkujeme! Odpočinek vážně potřebujeme a moje máma už se k moři moc těší, hned jsem jí to včera volala.“
Počkat, jak to myslí, že se těší její máma? Koupila jsem zájezd pro čtyři dospělé a dvě děti, měli jsme jet společně autobusem do Itálie. Ona mi tu teď vesele řekne, že za moje vydřené peníze pojede její matka, která tu pro ně nikdy nehnula ani prstem?!
Co je moc, to je příliš
„Tady končím!“ bouchla jsem do stolu, až ti dva nadskočili.
Celé roky jsem jim tu otročila, chovali se ke mně jako ke služce a už to byla pro ně taková samozřejmost, že mi přestali i děkovat. Musela jsem to být já, kdo přišel s nápadem na odpočinek, a ještě to celé platím. Jak je mohlo vůbec napadnout, že já nepojedu?
Manžel měl pravdu, dávno jsem se na ně měla vykašlat. Vysypala jsem na ně, že odteď, když přijdu, tak jen na kávu a pohrát si s dětmi. Žádné „zavoláme a máma to vyřídí“ už nebude! Mně pomoct jim bylo vždycky zatěžko, zatímco já přiběhla na každé písknutí. To končí.
Sebrala jsem papíry z cestovky, řekla Daně, ať si dovolenou pro svou matku koupí sama, a odešla rovnou do cestovní kanceláře. Tam jsem vyměnila zájezd autobusem pro šest za leteckou dovolenou pro dva. Cestou jsem ještě koupila plavky pro sebe i manžela.
Z naší úžasné dovolené jsem synovi pak poslala několik spokojených fotek s pozdravem.
Bavil tě příběh Jitky? Bude se ti líbit i tento: Vlastní dcera nás v nouzi odepsala, ale na peníze z našeho dědictví se těší
Čím vás nejvíce šokovali vaši příbuzní? Podělte se v komentářích.
