Článek
Basenji patří podle FCI do skupiny 5, kam patří špicové a tzv. primitivní plemena. Už samotné zařazení leccos napovídá. Jde o psy, kteří si zachovali hodně z přirozeného nastavení svých předků. Nejsou přetvoření intenzivním šlechtěním. Typické jsou čisté linie, suché osvalení, bystré smysly, rychlé reakce a nezávislá hlava. Primitivní plemena nebývají tak ochotná slepě plnit každý povel jako někteří ovčáci, zároveň si však drží ohromnou dávku vnímavosti a instinktů, které se po staletí osvědčovaly při lovu, hlídání i soužití v těžkých podmínkách. Basenji je v tomto ohledu učebnicový příklad malého až středního psa, který čte terén, pohybuje se tiše, rychle přepíná mezi zvědavostí a opatrností a dokáže sám vyhodnocovat situace bez neustálých pokynů člověka.
Basenji
Domovem plemene basenji je střední Afrika, především oblast povodí Konga. V tamních vesnicích a u lovců působil po dlouhá staletí jako všestranný pomocník. Vyháněl drobnou zvěř do sítí, sledoval stopu, varoval před nebezpečím a zároveň byl společníkem u ohně. V různých jazycích regionu se objevují označení typu „vesnický pes“. Právě z jednoho z těchto výrazů se odvozuje i jméno basenji. V odborné literatuře se často zmiňuje podobnost staroegyptských vyobrazení s dnešními basenji. Štíhlé tělo, vztyčené ucho a zatočený ocas. Jistotu o přímé kontinuitě samozřejmě nejsou, ale je fascinující, jak moc ten typ funkčního psa přežil až do současnosti v téměř nezměněné podobě.
Do Evropy se první jedinci dostali na konci 19. a na začátku 20. století, jenže pokusy o založení chovu narážely na choroby (zejména tehdy nebezpečný psí mor). Stabilní chovatelská základna vznikla až ve 30. letech ve Velké Británii a následně ve 40. letech ve Spojených státech. Odtud se plemeno rozšířilo po světě. Pomalu, bez masové módní vlny, spíš po linii nadšenců, které lákala jeho jedinečnost. V Evropě je basenji dodnes méně početné plemeno, přesto má pevné zázemí v klubech, pečlivý výběr chovných jedinců a dobré povědomí mezi lidmi, kteří hledají aktivního, elegantního a trochu jiného psa.
Na první pohled si basenjiho zapamatujete. Je kompaktní, suchý, s elegancí tesané sochy. Kohoutková výška se pohybuje zhruba kolem 40 až 43 cm, hmotnost nejčastěji mezi 9 až 12 kilogramy. Tělo je obdélníkového až čtvercového rámce, hřbet pevný, bedra lehce klenutá, hrudník hluboký, ale ne přehnaně široký. Hlava je klínovitá se suchým modelováním. Výraz umocňují typické vrásky na čele, které se obzvlášť hezky ukazují u štěňat a při soustředění. Uši jsou malé, tenké, vysoko posazené a ostře nesené. Jsou jako radary, které nepřetržitě monitorují okolí. Oči bývají tmavé, mandlového tvaru, s trochu záhadným šikmým výrazem.
Jedinečným podpisem plemene je i ocas stočený v těsném kroužku (někdy dokonce dvojitém), vysoko nasazený a nesený na krátké, suché zádi. Trochu připomíná prasečí ocásek. Končetiny jsou dlouhé, rovné, s oválnými tlapkami a tvrdými polštářky. Má takový terénní podvozek, který zvládne i horší terén, křoví i kamení. Srst je hedvábně krátká a přilehlá, bez podsady, což má několik výhod. Téměř žádný psí zápach a minimální línání, ale také to znamená menší odolnost proti chladu a dešti. Zbarvení uznávané standardem je pestré a vždy s jasně ohraničenou bílou na tlapkách, hrudi a špičce ocasu. Basenji může být zbarven sytě červenobíle, černobíle, trikolorně (černá s pálením a bílou) a žíhaně (na červené ploše tmavé pruhy). Když se basenji rozeběhne, působí lehce a pružně. Má typický, vysoký antilopí skok v trávě, když sondováním nad porostem sbírá vizuální informace.
Basenji je chytrý a vynalézavý pes s výraznou osobností. Má silnou pozorovací schopnost a velký kus nezávislosti. Dlouhá staletí se rozhodoval v terénu sám a to je bohužel znát. Není to robot na povely. Respektuje člověka, pokud si jeho respekt získá spravedlností, důsledností a férovým vedením. Tvrdé, hrubé zacházení se u něj obrací proti vedení jako bumerang. Naopak, když je výcvik postavený na motivaci, hře a krátkých, pestrých lekcích, umí basenji příjemně překvapit.
Zajímavostí, kterou zná skoro každý majitel, je bezštěkavost. Basenji skutečně typicky neštěká v klasickém slova smyslu. Neznamená to však, že je němý, jak si mnoho lidí myslí. Má celé spektrum zvuků, od brumlání až po proslulé jódlování (anglicky se mu říká baroo). V městském bytě to bývá velké plus, i tak ale potřebuje psychickou i fyzickou práci, jinak si zábavu vymyslí po svém. A fantazii má bohatou. Je obratný, umí otevřít nezajištěné dveře, přelézt plot, využít jakoukoli díru v zabezpečení. Opravdu platí, že zahrada bez dohledu a bez poctivého oplocení není výběh, ale pozvánka k výpravě. Dokáže vymyslet nevymyslitelné a je třeba s tím počítat.
Basenji bývá čistotný až „kočičí“. Sám se často myje a pečuje o srst, velmi nerad chodí v dešti, spíš si přisedne ke dveřím a zkouší, zda to s tím venčením přece jen nepůjde odložit. Vůči cizím lidem je zdrženlivý, ale ne bázlivý; ke své rodině silně přilne. Se psy je potřebná rozumná socializace – někteří jedinci si neradi nechají poroučet od stejně sebevědomých psů, zejména ve stejném pohlaví. Lovná vášeň je výrazná: volno bez jištění mimo bezpečný prostor je proto risk, na polní cestě se může z minuty na minutu změnit v hon za srnkou.
Plemeno má ještě jednu zvláštnost. Feny basenji mívají říji zpravidla jen jednou do roka (často na podzim), což je mezi plemeny psů spíše výjimka. A praktická drobnost do domácnosti je, že basenji skoro nezapáchá a srst nechává minimum chlupů. Jak už jsem ale zmínila, nemá podsadu a je proto také citlivější na chlad. Zimní kabátek není rozmar, je to prostě teplé tričko pro sportovce se štíhlou stavbou a krátkou srstí.
Historicky byl basenji všestranným loveckým psem, který vyháněl drobnou a střední zvěř do sítí, hlásil nálezy, pronásledoval, spolupracoval v partě s lovci i dalšími psy. Důraz byl na tichý, rychlý pohyb a samostatné rozhodování. Zároveň měl roli hlásiče v táboře a strážce zásob. Nebyl to bojovník v první linii, ale citlivý senzor, který včas zaregistruje neobvyklý pohyb či pach.
V moderním světě je basenji především společník aktivních lidí. Velmi mu sedí coursing (běh za umělou návnadou), který krásně zaměstná jeho zrak, nohy i hlavu. Někteří jedinci zvládají s chutí i agility, nosework nebo dlouhé výlety na vodítku. Není to však pes na monotónní, nekonečný dril. Ocení spíše pestrost, krátké tréninky a spravedlivý systém pravidel v domácnosti. Pro canisterapii se hodí spíš výjimečně (kvůli své nezávislosti a citlivosti), ale najdou se i tací, kteří v klidném režimu a s respektem k vlastnímu prostoru dokážou být velmi příjemnými parťáky pro lidi v těžších obdobích. Do sportů vyžadujících absolutní ovladatelnost na volno se obvykle nehodí. Naopak v disciplínách, kde může využít rychlost, orientaci v terénu a bystré oči, se cítí jako doma. Nicméně je třeba řádné socializace už od štěněte.
Basenji je celkově vytrvalý, odolný a dlouhověký pes, který se běžné dožívá 13 až 14 let. Přesto existuje několik diagnóz, na které je u plemene dobré myslet a které chovatelé zodpovědně sledují.
Nejznámější je Fanconiho syndrom, což je onemocnění ledvin, při němž tubuly nedokážou správně zpětně vstřebávat látky, jež se pak ztrácejí močí. Dnes je k dispozici genetické testování a seriózní chovy podle něj plánují spojení tak, aby se nemocní jedinci nerodili. U dospělých psů je užitečné i pravidelné monitorování moči (glukóza v moči při normální hladině cukru v krvi je varovné znamení).
Dalšími problémy jsou oční choroby, například progresivní atrofie sítnice (PRA) – a u části populace také tzv. basenji enteropatie (imunoproliferativní onemocnění tenkého střeva), projevující se chronickými trávicími potížemi, hubnutím a citlivostí na krmivo. Rozumná volba chovu, včasná diagnostika a pečlivé krmení tady dělají zázraky. V menší míře se může objevit hypothyreóza, což je těžká dysplazie kyčlí. Není u basenji typická, i tak ale dává smysl základní ortopedické sledování. Protože basenji nemá podsadu, bývá citlivý na chlad a prochladnutí. Sice to není nemoc v pravém slova smyslu, ale v praxi je to častý zdroj bolavých svalů a zbytečných nachlazení. U štěňat se někdy řeší pupeční kýla či zuby, nicméně jde obvykle o drobnosti.
Basenji je pes s charakterem. Když si člověka vybere, je z něj oddaný společník, který sleduje koutkem oka každý jeho pohyb. V bytě umí být klidný a čistotný, venku se promění v tichého sprintera a průzkumníka. Potřebuje denní dávku pohybu, chytře postavený režim a majitele, který má rád dialog místo direktivy. Nehodí se jako první pes pro dítě. Naopak nadchne ty, kdo ocení eleganci jednoduchých linií, přirozený projev a psí osobnost.
Pokud se rozhodnete pro basenjiho, hledejte chovatele, který testuje zdraví, dbá na povahu, socializuje štěňata a umí upřímně popsat i stinné stránky plemene. Odměnou je parťák, s nímž se nebudete nudit. Budete se učit číst drobné signály, plánovat procházky s ohledem na zvěř, zabezpečit zahradu důkladněji než kdykoli předtím. Zároveň budete mít doma tichého, milého, čistotného psa, který se s vámi stočí do klubíčka jako ta jeho věhlasná ocásková spirála.
Zdroje:
https://www.thesprucepets.com/basenji-dog-breed-profile-1117936
https://www.dogster.com/dog-breeds/Basenji
https://dogtime.com/dog-breeds/basenji
https://en.wikipedia.org/wiki/Basenji
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/pes-basenji.A150902_143653_hobby-mazlicci_bma
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/23435/psi-plemena-basenji-cistotny-jako-kocka.html
