Neléčený šedý zákal může rozvinout demenci

Oči nejsou důležité jen pro to, abychom dobře viděli. Pro starší lidi je zrak velmi důležitý i v tom, jak funguje jejich mozek a jak se cítí psychicky. Pokud se kvalita vidění zhoršuje, může to mít vážné následky pro myšlení, paměť i celkovou soběstačnost. Lékaři proto varují, že péči o zrak bychom neměli podceňovat – obzvlášť ve vyšším věku. „Když například šedý zákal v pokročilém stádiu už značně negativně ovlivňuje zrak, člověk postupně přichází o nejdůležitější zdroj vizuálních informací z okolí. Odstranění šedého zákalu může být proto výraznou prevencí atrofie mozku,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Zrak je pro lidský mozek jedním z hlavních zdrojů informací. Jakmile se vidění zhorší, mozek je méně stimulovaný, a to může postupně vést k jeho oslabení. Lidé se špatným zrakem se často vzdávají činností, které dřív běžně dělali – přestanou číst, sledovat televizi nebo chodit mezi lidi. Tím se dostávají do začarovaného kruhu sociální izolace a duševního úpadku. „Špatné vidění u seniorů může mít významný vliv na každodenní fungování, tedy na kognitivní zdraví, paměť, myšlení a další mentální schopnosti. Zrak je důležitým smyslem, který významně stimuluje mozek. Pokud je zrak oslabený, mozek přijímá méně podnětů, což může vést k jeho nevyužívání a následnému úpadku některých funkcí, včetně paměti a pozornosti,“ popisuje neuroložka MUDr. Helena Hyclová.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí demencí téměř 50 milionů lidí po celém světě. V České republice je to zhruba 150 tisíc osob. Největším rizikovým faktorem je věk – čím je člověk starší, tím vyšší má šanci, že se u něj demence rozvine. Například ve věkové skupině 65–70 let postihuje tuto nemoc přibližně 5 osob z tisíce. U lidí nad 85 let je to už 60 až 80 lidí, a mezi devadesátníky dokonce 300 z tisíce. Špatné vidění se může na rozvoji demence podílet dvěma způsoby. Jednak nepřímo – protože mozek bez vizuálních podnětů pracuje méně. Ale i přímo – u lidí s demencí může docházet k degeneraci zrakové kůry mozku nebo ke změnám na sítnici.„Špatný zrak bychom neměli vnímat jen jako samostatný problém, ale jako faktor, který ovlivňuje celý mozek a jeho funkce,“ doplňuje MUDr. Hyclová.

Když starší člověk hůře vidí, může to mít řetězec dalších negativních důsledků. Přestane řídit, začne se bát pohybu venku, méně vychází, omezuje kontakt s okolím. To vše přispívá k úzkosti, smutku a depresi. „Zhoršený zrak vede ke ztrátě samostatnosti, vyhýbání se společenským kontaktům, obavám z pohybu a snížení aktivity. Vede tak k omezení sociálních kontaktů, jež má za následek smutek a depresi. Chronický stres a sociální vyloučení zvyšuje riziko demence. Starší dospělí se zrakovým postižením mají 2–3× vyšší riziko sociální izolace a deprese,“ informuje MUDr. Hyclová. Problémem je i bezpečnost. Lidé se špatným zrakem hůře rozeznávají překážky, nerovnosti nebo schody. Častěji padají a hůře se z takových úrazů zotavují. „Když člověk hůř vidí, nevšimne si schodu nebo jiné nerovnosti na zemi. Snadno klopýtne, spadne a mnohem hůře se mu hojí zlomeniny. Zvláště v případě zlomenin kyčle, které pacienta připoutají na lůžko, mnohdy následuje do půl roku zápal plic a stav, který se jen těžko léčí,“ upozorňuje docentka Šárka Skorkovská.

Lékaři upozorňují, že pravidelné oční kontroly by měly být běžnou součástí preventivní péče o seniory. Zrak je možné zlepšit nebo zachránit včasnou diagnostikou a léčbou nemocí jako je šedý zákal, glaukom, makulární degenerace nebo diabetická retinopatie. „U pacientů s rizikovými faktory pro demenci (např. vyšší věk, genetická predispozice, diabetes, kardiovaskulární onemocnění) by měla být zraková péče součástí komplexní prevence potíží s myšlením. Je důležité zachytit včas zrakové vady, jako je šedý zákal, glaukom, makulární degenerace či diabetická retinopatie, protože tyto stavy lze léčit nebo alespoň zpomalit jejich průběh. To vede ke zlepšení kvality života a prodloužení samostatnosti, což má pozitivní dopad na myšlení, náladu i sociální fungování,“ říká MUDr. Hyclová. Změny na sítnici nebo optickém nervu mohou být navíc nepřímým ukazatelem změn v mozku – i proto je důležitá spolupráce mezi očními lékaři, neurology, psychology a geriatrickými specialisty.

Na rozdíl od některých jiných očních onemocnění je šedý zákal dobře řešitelný. Chirurg při zákroku nahradí poškozenou oční čočku čočkou umělou. Operace je rychlá, bezbolestná a pacienti po ní často výrazně „pookřejí“. „Ve věkové skupině nad 65 let je odstranění šedého zákalu nejčastějším chirurgickým zákrokem. Volbou vhodného typu čočky lze současně odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Lékaři potvrzují, že pacienti po operaci nejen lépe vidí, ale často se zlepší i jejich duševní stav. Vrací se k oblíbeným činnostem, čtou, sledují televizi, a tím zůstávají déle aktivní. „Výzkumy ukazují, že operace šedého zákalu může vést nejen k lepšímu vidění, ale také ke zlepšení paměti, pozornosti a orientace. Studie (např. JAMA Internal Medicine, 2018) ukázala, že pacienti po operaci šedého zákalu měli nižší riziko demence než ti, kteří zákrok nepodstoupili,“ upozorňuje neuroložka MUDr. Helena Hyclová.

Díky novým technologiím je dnes operace šedého zákalu bezpečnější než kdy dřív. Laser LenSx dokáže provést jemný a přesný řez, rozmělnit čočku a umožnit její snadné odstranění bez použití skalpelu. „Laser LenSx je podle výzkumů až desetkrát přesnější než člověk a přizpůsobí se na míru každému oku,“ popisuje výhody přístroje primářka Valešová.

Přestože mnoho lidí s očními potížemi váhá, zda jít na zákrok ve vyšším věku, lékaři zdůrazňují, že ani v 90 letech není pozdě. Díky moderní medicíně se daří nejen vracet lidem zrak, ale i prodlužovat jejich duševní vitalitu a samostatnost.