Článek
Pohlreich nevěřil vlastním očím
Když Zdeněk Pohlreich poprvé dorazil do boskovického Rabínova šenku, žádná velká gastronomická sláva ho nečekala. Podnik v historické židovské čtvrti vede Petr Cejpek přezdívaný Cépa, který zastává také roli šéfkuchaře. Už první ochutnávka však ukázala, že bude potřeba pořádně zabrat.
Na stole přistála mimo jiné nedopečená pizza nebo studené jídlo a Pohlreich svůj názor tradičně nijak nezabaloval. „Není to k jídlu. Valentino Rossi a Béda Trávníček na jednom talíři,“ nešetřil kritikou. Ani následný zátěžový test nevypadal o mnoho lépe. Místo náporu hostů totiž šéf sledoval podnik, ve kterém se prakticky nic nedělo.
Pohlreich proto navrhl radikální řez. Pryč měl jít nevýrazný koncept i část zbytečných dekorací a změnu si podle něj zasloužil dokonce samotný název Rabínův šenk. Restauraci nasměroval ke středomořské kuchyni a týmu ukázal, jak by nová jídla měla vypadat.
Po třech měsících přišel šok
Když se Pohlreich po třech měsících vrátil na kontrolu, nestačil se divit. Tentokrát před ním místo nedopečené pizzy přistála jídla, která měla úplně jinou úroveň. Ochutnal pita chléb s falafelem, grilovanou zeleninu, jehněčí šoulet či hummus a chvála přicházela prakticky z každé strany.
Obsluha restaurace.
Nadšený byl dokonce i z dezertu v podobě bramborových placek s jablky, tahini a mátovou pastou. „Tohle je pro mě absolutně adekvátní pokrm, je to dobře uvařený, je to krásná porce, já jsem spokojen. Říkám to nerad, ale je to skvělý,“ uznal Pohlreich.
Zdálo se tedy, že Cépa vzal jeho rady vážně a podnik prošel přesně takovou proměnou, jakou si šéf představoval. Jenže Pohlreich se rozhodl prověřit ještě jednu věc – jak restaurace funguje ve chvíli, kdy v ní nejsou televizní kamery.
Podvod na Pohlreicha?
A právě rozhovory s místními přinesly pořádně studenou sprchu. Někteří obyvatelé Boskovic Pohlreichovi popsali úplně jiný obrázek, než jaký viděl během své kontroly.
Podle jejich slov se v restauraci pravidelně nevaří a někdy má fungovat pouze obsluha. Výhrady měli mít také k samotnému Cépovi. Ten se podle některých vyjádření neměl v podniku objevovat tak často, jak by coby majitel a šéfkuchař měl. Zaznělo dokonce tvrzení, že se měl chodit spíše bavit, než aby se věnoval práci.
Pro Pohlreicha to bylo o to větší zklamání, že jen několik okamžiků předtím kuchyni otevřeně chválil. Najednou tak musel řešit otázku, zda právě viděl skutečnou proměnu restaurace, nebo pouze mimořádně povedený den během televizní kontroly.
Hvězdičku nakonec dostali
Nové informace Pohlreicha přiměly pochybovat, zda si podnik jeho známou hvězdičku vůbec zaslouží. Nakonec však převážilo to, co mohl při návštěvě posoudit na vlastní oči – kvalita připravených pokrmů.
Rabínův šenk proto ocenění nakonec získal. „A víte co? Já mu tu hvězdu dám. Já mu zavařím. Protože jim sem začnou ty lidi chodit a on potom bude muset do té práce chodit,“ rozhodl se Pohlreich bez většího přemýšlení.
Nad výsledkem kontroly ale zůstal viset nepříjemný otazník. Jestli podnik dokáže úroveň, kterou předvedl Pohlreichovi, udržet i v obyčejný den bez přítomnosti šéfa a televizních kamer, ukáže až běžný provoz.
