Článek
Není pochyb o tom, že Ivan Bartoš měl kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení již dávno rezignovat na svou funkci. Zároveň si však zaslouží trochu důstojnější zacházení při odcházení.
Reakce koaličních souputníků jsou lidsky malé a pro Bartoše a Piráty zbytečně ponižující. Co jsme taky zaslechli? „Odvolání Ivana Bartoše bylo správným krokem. Každý neseme nějakou politickou odpovědnost,“ prohlásil například v České televizi ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Toto vyjádření je typicky lidovecké a zároveň – vzhledem k poměrně problematickému fungování lidoveckého ministra Hladíka – jaksi chucpe. Připomeňme si, že ministr životního prostředí Petr Hladík si při výkonu své funkce počíná jako pověstný slon v porcelánu, přičemž si stihl za krátkou dobu svého působení znepřátelit docela dost klíčových lidí a subjektů ve svěřené gesci.
Neměli bychom zapomenout na situaci před třemi lety, kdy spolu do Poslanecké sněmovny ve volebním uskupení nakráčeli Piráti ruku v ruce s politiky z hnutí STAN Víta Rakušana. Jak známo, Piráti nakonec ostrouhali, co se týká konečného zisku poslaneckých křesel, a to kvůli kroužkování kandidátů hnutí STAN na úkor Pirátů. Rakušan byl tehdy jejich vášnivým obhájcem a společný volební projekt velmi chválil.
Hnutí STAN v nedávných krajských volbách rozhodně neztratilo. Je to stále stejně silné uskupení. Nezaujatý divák aktuální politické frašky by proto očekával, že Rakušan bez obav bouchne pěstí do stolu a řekne něco ve smyslu: „Pane premiére, nebudete mého koaličního partnera odvolávat takto nedůstojně a hlavně bez předchozí konzultace se mnou!“ Nic takového Rakušan ovšem neřekl. Jen si v médiích posteskl, že je zodpovědností premiéra zachovat stabilitu vládní koalice.
A není všem kratochvílím v nejvyšších patrech politiky konec. Každoročním hitem podzimního dění je samozřejmě jednání o rozpočtu. Vzhledem tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za něj schytává kritiku ze všech stran, lze asi parafrázovat známý výrok z Rozmarného léta: „Tento způsob podzimu zdá se mi poněkud nešťastným.“
