Článek
Jelikož se snažím být profesionálem, samozřejmě nebudu prozrazovat žádné zásadní záležitosti a příhody s Martinem Kupkou (a že jich bylo). Také neprozradím žádná další – především zákulisní – jména. Zmíním spíše to, co jsem nejprve těsněji, později zpovzdálí sledoval: postup chlápka, o němž by v době jeho působení ve funkci tiskového mluvčího nikdo nepředpokládal, že udělá takovou kariéru.
Klíčové v příběhu bylo, když se Martin rozhodl přestat sloužit politikům a sám se politikem stát. Správně si tehdy vyhodnotil, že nejkratší cesta k nějaké větší kariéře vede přes starostování – a posléze se opravdu stal starostou Líbeznic. Ze svého působení na pozici středočeského mluvčího měl spoustu kontaktů. Využil je dokonale.
Pomalu, ale vytrvale stoupal po žebříčku ODS. Pamatuji si, jak se „chytil“ Petra Fialy a bájil o něm, jaký je to skvělý politik. Dělal jsem si z něj tehdy legraci, že Miroslav Kalousek si Petra Fialu vždycky „namaže na chleba“. Z čehož se nakonec stala docela pikantní sága. Nejprve Kalousek opravdu nad Fialou výrazně „vedl“. Pak se role srovnaly a od jisté doby je Kalousek těžce ve stínu Fialy. Nyní to ovšem vypadá, že si Kalousek opět pořídí novou partaj, zatímco Fiala bude sesazen silnými hráči ODS jako obětní beránek kvůli propadu této strany u voličů.
Nepochybuji, že si Martin s novou výzvou – dokončením digitalizace stavebního řízení – poradí. Je pravda, že po nástupu ODS do vlády si musel na ministerstvo ze stranického aparátu přivést „hladové krky“, které byly zaměstnány v hlavní kanceláři nebo se kolem ODS motaly. Tito lidé samozřejmě digitalizaci nezajistí ani náhodou. Jejich jedinou starostí je toho co nejméně dělat a nebýt příliš vidět (nicméně příležitosti vyfotit se při služební cestě ministra do USA samozřejmě neodolali).
Občanští demokraté však mezi sebou mají lidi, kteří digitalizaci určitě zvládnou. V této souvislosti se v médiích hojně zmiňuje matador Zdeněk Zajíček. ODS má však v záloze i jiná esa, která se podílela dávno před vstupem Pirátů do vlády na tvorbě klíčových digitálních agend. Nemluví se o nich, ale existují. Sám vím o jednom člověku, který to určitě dokáže, i když politickou smetanu – jak to tak chodí – slízne Martin Kupka.
Jó, tenkrát v karlínském baru!
S Ivanem Bartošem a jeho prapůvodními kumpány jsem se potkal před mnoha lety v jednom karlínském baru, kde tenkrát měli „základnu“. Přestože mám pocit, že Bartoš dnes o sobě tvrdí, že nepije alkohol, tehdy to úplně tak neplatilo. Choval se však velmi slušně, a když do mě omylem vrazil, okamžitě se přátelsky omluvil.
Do tohoto baru mě tehdy pozvala osoba, která v zákulisí Piráty hodně podporovala. (Vysvětlení pro mimopražské: Praha je jen o něco větší vesnice než ta vaše a mnozí se tady taky dobře známe.)
V průběhu večera se rozvinula převeliká zábava, kdy jsem si u piva se spoustou bukanýrů skvěle popovídal. Byli velice milí, lehce anarchističtí, přičemž mi nevadilo, když mě oslovovali „piráte!“. Zdůrazňuji, že v oné době ještě nebyli klasickým magnetem pro nejrůznější otravné kariéristy, kteří se na každou politickou stranu nabalí, jakmile jí výrazněji začnou stoupat volební preference. „Kluci a holky“ si hlavně užívali to, že jsou spolu, a většina z nich nic moc neřešila.
Co mně však rozhodně utkvělo: Bartoš i během všeobjímající zábavy pracoval. Probíral s některými spolustraníky možnou komunální spolupráci s politickou stranu, která navenek rozhodně nebyla příliš kompatibilní s pirátským nastavením. Piráti však tehdy zoufale potřebovali prorazit ve standardní politice – a jak známo, komunál snese všechno. Nakonec však k této spolupráci – pokud mě paměť neklame – nedošlo.
Proč jsem to celé napsal? Snad proto, abych aktéry současné vládní krize přiblížil jako obyčejné lidi. Ono občas není špatné, když se na ta velká politická „zvířata“ podíváme všedníma očima. Mohou se pak jevit mnohem lépe než na televizní obrazovce.
A samozřejmě jsem zvědav, kdy se Martin Kupka stane předsedou ODS.
