Článek
Jen naivka mohl očekávat, že lidovci udělají na nynějším sjezdu nějakou razantní změnu, která by mohla znamenat zásadní obrat voličských preferencí, natož skutečnou politickou svébytnost. Marek Výborný je především pokračovatelem vytyčeného směru. Nic se tedy nemění na tom, že „žlutí“ si bez účasti ve volební koalici Spolu mohou o poslaneckých lavicích nechat jen zdát.
Jedinou nadějí pro lidovce bylo zvolení předsedy, který by měl potenciál opravdu oslovit a získat nové voliče. Jeden na šéfa kandidoval, druhý chtěl být „jenom“ prvním místopředsedou, avšak mohl zkusit překvapit jako uchazeč o lídrovství. Ano, řeč je o Jiřím Čunkovi a Petru Hladíkovi.
Pouze na první pohled jde o příliš smělou úvahu. Oba zmínění pánové jsou sice z hlediska osobního nastavení a názorů jako den a noc, ale to v tuto chvíli vůbec není důležité. Kdyby se jeden z nich stal předsedou strany, lidovci by rok před sněmovními volbami vyslali veřejnosti jasný vzkaz: „Máme nový elán a jdeme si pro vaše hlasy!“
Jiří Čunek je pro mnoho bratrů a sester (ano, tak si v této straně říkají, i když si jdou v zákulisí po krku) nestravitelný, Petr Hladík příliš ambiciózní a současně bezskrupulózní. Přesto by zvolení jednoho z nich přineslo – navenek! – nový vítr do lidovecké politiky. Důraz na slovo „navenek“ je namístě. Na programových prioritách strany se totiž nic nemění, ty jsou stále pevné jako skála. Čunek by však směrem k veřejnosti mohl oprášit svá stará témata, zatímco Hladík přinést nová. Kmenoví voliči KDU-ČSL by to – právě kvůli neměnnosti programu – skousli, přičemž další by se mohli objevit díky osobním a halasně prezentovaným akcentům nového předsedy.
Hladík si sice prosazením zálohování PET lahví a plechovek u části veřejnosti „naběhl“, ale zřejmě jako jediný lidovec by dokázal přilákat nové voliče z řad mladých lidí. Čunek by proti tomu byl schopen oslovit ty, kteří z nějakého důvodu nechtějí volit ANO nebo Přísahu, ale zároveň hodlají k volbám vyrazit; samostatně kandidující KDU-ČSL s Čunkem v čele by pro ně mohla být alternativou.
Rozhodnutí delegátů lidoveckého sjezdu v Olomouci nicméně znamená, že tato strana na podzim příštího roku, po sněmovních volbách, s největší pravděpodobností zamíří do opozice, i když se opět schoulí do klubíčka Spolu. Pokud by v současné konstelaci kandidovala samostatně, je prakticky bez šance.
Připomeňme si, že sestavení vlády stranami pětikoalice po minulých sněmovních volbách bylo malým zázrakem. Sociálním demokratům a Přísaze před třemi roky jen těsně unikl vstup do Poslanecké sněmovny. Kdyby se jim to tenkrát podařilo, premiérem by byl nyní téměř jistě Andrej Babiš (a Robert Šlachta zřejmě ministrem vnitra).
Dnes je situace ještě složitější. Obliba vlády Petra Fialy u veřejnosti dosahuje v současné době tragických hodnot. Na obzoru přitom není nic, co by mohlo tento víceméně setrvalý stav vylepšit. Lidovci jednu z mála šancí na skutečnou změnu volbou Marka Výborného promarnili.
Génius české literatury a zakladatel Strany mírného pokroku v mezích zákona by jistě měl ze sjezdu KDU-ČSL radost. Jaroslav Hašek to však celé myslel hlavně jako náramnou legraci.
