Článek
Ministerský předseda má podle zákulisních informací už dost věčného pnutí mezi profesionálními vojáky a bývalou bankovní úřednicí, toho času ministryní obrany. „Řehka (náčelník generálního štábu – pozn.) nesnáší Černochovou, Černochová má plné zuby Řehky. Rusko mezitím podle satelitních snímků přisouvá k hranici NATO – konkrétně k Finsku – mohutné zbraňové systémy,“ řekl nedávno Fiala.
Premiér si nechal urychleně vypracovat analýzu, jak se v této konstelaci zachovat. Rozsáhlý elaborát za pouhé dva dny zpracovala personální agentura Lehečka, dcera a syn, společnost s ručením omezeným, která na uvedenou zakázku získala prověření „přísně tajné“.
Z analýzy vyplynul jednoznačný závěr: Pokud bude místo Černochové instalován na post ministra obrany jakýkoli tuzemský politik z libovolné politické strany, Armáda ČR zůstane i nadále paralyzována kvůli neschopnosti dotyčného vést kvalifikovaně rezort obrany nebo vinou chaotických objednávek různé výzbroje.
Když premiér s uvedenými závěry seznámil Černochovou, překvapivě se rozplakala. „Promiňte, naposledy jsem ronila slzy z pohnutí, když mi kdysi v bance přidali na Vánoce 350 korun k prosincovému platu,“ sdělila končící ministryně. Vzápětí dodala poznámku, která ji usvědčila z mírné nekompetence: „A to jsem zrovna chtěla po amerických stíhačkách, které kompletně dostaneme už za deset let, objednat ještě vyřazené rakouské vlaky pro přepravu vojska na bojiště!“
Petru Fialovi v této nezáviděníhodné situaci tikají kromě biologických také politické hodiny. Volby jsou za dveřmi a ministerstvo obrany nemůže zůstat v současném stavu. Zmíněná analýza uvádí, že ministrem tohoto klíčového rezortu musí být buď cizinec nebo někdo zcela mimo tuzemskou politiku.
Na inzerát v armádních novinách se přihlásili celkem tři zájemci. Posunovač Českých drah a bývalý strážmistr železniční policie Karel. B. (posunováním si přivydělává k penzi, jelikož ho to baví, nikoli kvůli její výši nebo spíše níži). Druhým kandidátem je vedoucí pobočky obchodního řetězce na pražském sídlišti Prosek Zbyněk O., který v motivačním dopisu uvedl, že řízení rezortu obrany nemůže být náročnější, než je vedení velké prodejny s potravinami, drogerií a krmivem pro psy. Jako třetí se do výběrového řízení přihlásil vyhazovač z lokálu U Drsného kocoura Lojza T., který se po vzoru svého kolegy ze Švejka domnívá, že po deseti letech služby v nočním baru ho nějaké vojančení, natož vedení armády v míru, nemůže zaskočit.
Premiér po několikadenním usilovném přemýšlení dospěl k závěru, že i když jsou zaslané životopisy tří uvedených dobrodruhů velice působivé, přece jen bude nakonec lepší dát přednost druhé variantě – zahraničnímu kandidátovi.
„Oslovíme Stoltenberga!“ zařval zničehonic na jedné z porad volební manažer koalice Spolu Zbyněk Stanjura, který tak potvrdil, že opravdu dobří manažeři mohou zpackat volební kampaně i vedení ministerstev, ale když dostanou jednou za deset let dobrý nápad, skutečně to stojí za to.
„Toho dánského režiséra? Ty šílíš,“ odvětil podle očitých svědků premiér. Poté, co mu ostatní připomněli, že jde o bývalého šéfa NATO, však úplně roztál. „No to je vončo,“ zaradoval se.
Následovala spěšná depeše do Norska, jestli by Stoltenberg tuto misi vzal. Jens do Prahy vzkázal, že s tím nemá problém. Pouze si vyžádal, aby pro něj byl jediným českým partnerem pro jakékoli jednání prezident a bývalý voják Petr Pavel. Na tento požadavek Petr Fiala po kratším váhání přistoupil, jelikož – jak prohlásil – stejně každý ví, že vládní koalici a ODS ve skutečnosti zákulisně řídí Zbyněk Stanjura a Pavel Blažek, takže ani toto flagrantní porušení dobrých mravů si nebere osobně.
V současné době zbývá v souvislosti s angažováním Stoltenberga doladit už jen některé bagatelní náležitosti, jako je urychlené vyřízení českého občanství a ubytování. První je údajně hotová věc, ohledně bydlení se pak naskýtají různé možnosti. Sám Stoltenberg by prý nejraději přebýval přímo na Pražském hradě, kde by s prezidentem mohl každý večer hrát šachy nebo známou hru „lodě, zásah, potopeno“.
Po prozrazení uvedených skutečností došlo nejen k uklidnění rozjitřené atmosféry v rezortu obrany a hlavně uvnitř vševojskového tělesa, ale rovněž k náznakům překvapivého odsunu ruských ozbrojených sil zpět od hranic s Finskem. Jméno Jens Stoltenberg má evidentně stále zvuk.
