Hlavní obsah
Názory a úvahy

Radniční noviny se výborně hodí na podpal nebo pod morče. Ke čtení méně

Foto: Praha.eu / tiskový servis

Slavnostní přestřihnutí pásky patří k nejoblíbenějším snímkům.

Někde připomínají lacinou agitku, jinde si komunální politici jejich prostřednictvím „dohánějí“ tvůrčí ambice z mládí. A světě div se, radniční noviny mají dokonce vlastní soutěž.

Článek

Vlastně je nepřesné používat výraz „noviny“. Mnoho radnic totiž dává přednost časopiseckému formátu – ten zřejmě v mysli komunálních politiků evokuje něco více, než co mohou poskytnout obyčejné noviny. Čímž se hned dostáváme k prvnímu ožehavému bodu. Když chci časopis, měl bych vydávat časopis. Tedy s pěknou pevnější obálkou a odpovídající grafikou. Vydávat ovšem časopis „šmudlu“ – což je přesně případ řady těchto periodik – je podivné. Co nejlevnější papír, fotky z laciného mobilu, přičemž grafik si zřejmě zrovna na chvíli odskočil z hospody.

Důležité jsou samozřejmě texty. V lepším případě je píší novináři, kteří se zkrátka nikde jinde „nechytili“, v horší variantě nějaký úředník, který oprášil dvě zásadní knihy – pravidla českého pravopisu a učebnici slohu pro pátou třídu základní školy. Samostatnou kapitolou jsou politici, kteří věří, že v nich dřímá talent pro psané slovo. V článcích těchto autorů se to zhusta hemží akademickými tituly (ty se v „normálních“ médiích neuvádějí – klíčové pro čtenáře je, z jaké profesní pozice k němu daný zdroj hovoří), dbá se na komisní vyjadřování a zdaleka nejoblíbenějším slovem je „realizace“.

Pohromou pro nešťastníka, který každý měsíc radniční tiskovinu smolí, je, když se starostou stane bývalý redaktor. Takový človíček kdysi psal o tom, že v pražské zoo se narodilo mládě hrocha, nebo zásadní články, kde je zrovna tramvajová výluka. Nyní má však k dispozici „vlastní“ časopis! Odolají jen ty nejsilnější povahy.

Tiskovina pod kuratelou takového tvora se prakticky přes noc změní v parodii nějakého „velkého“ časopisu. Ten přitom samozřejmě přináší – vedle nově zařazovaných rozhovorů s celebritami a podobně – i klasické komunální články. Většinou to pak vypadá tak, že editorial napíše osobně zneuznaný redaktor v momentálním dresu komunálního politika. Senior – nikdo jiný tyto plátky zřejmě nečte – si pak s údivem v editorialu přelouská slavnou a mohutnou větu z investigativních časopisů „přeji vám inspirativní čtení“, načež se na další stránce dozví, že popelnice se nově vyvážejí ve středu.

Hlásná trouba

Jaký druh informací mají radniční tiskoviny ideálně přinášet? Rámcově se tomuto tématu dlouhodobě věnuje například známý spolek Oživení. Hlavní myšlenkou je, že tyto noviny nebo časopisy by neměly být hlásnou troubou politiků; dostatečný prostor má samozřejmě příslušet taky opozici.

Vyváženost a pestrost článků hodnotí specializovaná soutěž, kterou poněkud překvapivě pořádá nezisková organizace Kvalikom – proč ji neorganizuje třeba ministerstvo vnitra nebo organizace sdružující obce a města? Přesto jde o dobrý počin, jak alespoň „neformálním tlakem“ (tento termín nedávno proslavil ministr zemědělství, když v médiích pohovořil o nástrojích k regulaci cen ve zdivočelých obchodních řetězcích) korigovat choutky komunálních politiků ohledně vlastní reklamy v tiskovinách, jejichž vznik platí obecní kasa.

Otázka nicméně je, zda by se radniční periodika neměla omezit vlastně jen na stručný informační servis občanům. Politici něco schválí a radniční noviny vysvětlí, co to znamená v praxi. Plus program obecního kina, tip na výlet, ještě tak křížovka a sudoku. Jak jednoduché, milý Watsone.

Doba ale spěje k tomu, že i radniční periodika se časem začnou stěhovat výhradně na internet ve formě online zpráv. Odpadnou náklady na grafické zpracování, a především docela drahá distribuce. Obvyklá obava, že senioři tak přijdou o oblíbené čtivo, které je zdarma, je samozřejmě lichá. „Dědečkové a babičky“ jsou dnes většinově počítačově poměrně gramotní, a to i díky speciálním kurzům, jež pro ně připravují právě jejich radnice.

Jediní, kdo nad zánikem tištěných časopisů a novin v radničním ranku nakonec opravdu nefalšovaně zapláčou, budou asi jen drobní chovatelé a taky chalupáři. Tyto tiskoviny si totiž vydobyly značné renomé jako podestýlka pod drobné zvířectvo (morčata by mohla vyprávět) a vhodný papír na podpal v kamnech.

A safra, ještě jedna připomínka: v aktuálním ročníku soutěže o nejlepší radniční tiskovinu zvítězily noviny Prahy 3.

Zdroje:

https://oziveni.cz/wp-content/uploads/2014/08/hlasna-trouba_manual_web.pdf

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/radnicni-noviny-funguji-jako-hlasne-trouby-politiku-nejhure-jsou-na-tom-v-litvinove-breclavi-a-karvi-73021

https://orlicky.denik.cz/zpravy_region/hlasna-trouba-radnice-jak-ne-funguji-mestske-noviny-20181122.html

https://www.kvalikom.cz/blog/10-nejlepsich-radnicnich-listu-velkych-mest

Anketa

Čtete radniční tiskovinu, kterou vydává vaše radnice?
Přečtu celé.
26,1 %
Zběžně prolistuji.
47,8 %
Rovnou vyhazuji nebo využiji jinak než jako čtivo.
26,1 %
Celkem hlasovalo 23 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz